• MeSH
• dermatologické látky terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hojení ran * MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• péče o kůži metody   MeSH
• popálení * terapie   MeSH
• spondylóza chirurgie   MeSH
• synoviální cysta chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cysty v okolí acetabula vznikají na podkladě propagace synoviální tekutiny z intraartikulárního prostoru buď přes patologicky změněné labrum, nebo přes subchondrální kost acetabula. Klinický nález nebývá příliš specifický, většinou jej nelze odlišit od primární etiologie jako FAI či reziduální dysplazie. Ve sdělení prezentujeme dva případy paralabrální cysty a jeden případ periacetabulární cysty léčených artroskopickou technikou. K artroskopickému ošetření jsme přistoupili po selhání konzervativní terapie, ne však dříve než 6 měsíců od vzniku potíží. U paralabrálních cyst jsme provedli artroskopickou dekompresi a débridement či refixaci labra s ošetřením chrupavky. U pacientky s periacetabulární cystou jsme výkon doplnili o spongioplastiku cysty autoštěpy z lopaty kosti kyčelní. Klinické výsledky jsme hodnotili pomocí Harris Hip skóre (HHS) a škály spokojenosti. Pacientky jsme sledovali rok od operace. Nezaznamenali jsme žádnou významnější komplikaci. Kontrolní magnetická rezonance provedená rok od operace ukázala remisi paralabrálních cyst a probíhající přestavbu acetabulární cysty. Na základě našich limitovaných zkušeností lze konstatovat, že symptomatické paralabrální a periacetabulární cysty je možné za určitých podmínek ošetřit artroskopicky s dobrými klinickými výsledky rok od operace.

Periacetabular and paralabral cysts are likely to be a result of shearing off or delamination of the acetabular articular cartilage. Clinical findings are less specific, and it is hard to distinguish them from other diagnoses, such as FAI or residual dysplasia. The signs can be partly identified as a result of bone destruction caused by spreading fluid. We present two cases of paralabral cysts and one case of a periacetabular cyst treated arthroscopically. Surgery was indicated after conservative treatment failed in all three cases but not earlier than six months from the onset of symptoms. Arthroscopic joint decompression, debridement or labral refixation with chondral lesions repair were performed to the patients with paralabral cysts. Autologous spongioplasty (from ipsilateral illiac crest) of the acetabular cyst was added to the patient with the periacetabular cyst. The Harrison Hip score and VAS (visual analog scale) was chosen for outcome evaluation. Data was collected before, after and one year after the surgeries. The patients did not report any complications. MRI perfomed one year after the surgeries revealed remission of the paralabral cysts and bone cyst remodelling. Based on our initial experiences, we can say that hip arthroscopy leads to safe and reliable improvement of symptomatic paralabral and periacetabular cysts with good clinical outcomes one year after surgery.

• Klíčová slova
• paralabrální cysta, periacetabulární cysta,
• MeSH
• acetabulum patologie   zranění   MeSH
• artralgie etiologie   MeSH
• artroskopie * metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kloubní chrupavka chirurgie   patologie   zranění   MeSH
• kyčelní kloub * MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
• nemoci chrupavky diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• synoviální cysta * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Problematika juxtaartikulárních spinálních cyst přináší nejasnosti jak v patogenezi a terminologii, tak i v léčebných metodách. V naší práci jsme se zaměřili na patologicko-anatomické vyšetření cyst (radiologické a histologické), vyšetření stability spinálního segmentu a zhodnocení dlouhodobých výsledků chirurgické léčby juxtaartikulárních intraspinálních cyst. Materiál a metodika: V práci shrnujeme vlastní zkušenosti s chirurgickou léčbou 49 pacientů s juxtaartikulární intraspinální cystou bederní páteře, kteří byli v péči neurochirurgického oddělení FN v Plzni operováni v letech 2003 až 2010. Nálezy byly zpracovány podle morfologických klasifikačních schémat degenerativních změn disků, intervertebrálních kloubů a samotných cyst. Stabilitu páteře jsme posuzovali podle radiologických nálezů. Operační výkon byla mikrochirurgická resekce cysty z ipsilaterálního transligamentózního přístupu, při prokázané instabilitě doplněná vnitřní fixací. Změny v klinickém nálezu, klasifikaci bolesti Visual Analogue Scale (VAS) a životního stylu Oswestry Disability Index (ODI) jsme statisticky zhodnotili u podskupiny 18 prospektivně sledovaných pacientů. Výsledky: Ve sledovaném souboru se cysty nejčastěji vyskytovaly v šestém deceniu. Degenerativní změny kloubní převažovaly nad stupněm degenerace disku u 63 % pacientů. Nejčastějším tvarem byla sférická, tenkostěnná cysta (41 % případů). Instabilitu segmentu jsme prokázali v 16 % případů, kdy jsme resekci cysty doplnili vnitřním fixátorem. Histologický nález byl v 47 % nejasný. Zlepšení sledovaných klinických parametrů bylo statisticky vysoce významné. Na hladině významnosti 0,05 dosahovala změna VAS bederní krajiny p = 0,0205, VAS dolních končetin p = 0,0001 a ODI s p = 0,0009. Závěry: Jednostranná intraspinální juxtaartikulární cysta není přímá známka instability postiženého segmentu. Interpretace histologického vyšetření je velmi nesnadná a přesné určení typu cysty nemění postup léčby. Chirurgické řešení je metoda volby s vysokým stupněm úspěšnosti. Pro nejasnosti v české terminologii navrhujeme souhrnný termín „intraspinální juxtaartikulární cysta“.

Objective: Our focus is on pathology and anatomy of the juxtaarticular intraspinal cysts, stability of the involved spinal segment and long-term outcome data in a group of surgically treated patients. Material and methods: Data from 49 patients treated surgically at the Department of Neurosurgery of the Charles University Teaching Hospital in Plzen, Czech Republic, from 2003 until 2010 were evaluated. We assessed the degree of degenerative changes of the facet joint and intervertebral discs and morphology of juxtaarticular cysts. Stability of the spinal segment was evaluated using the X-rays. We assessed changes in the Oswestry Score Index (ODI) and a visual analog scale (VAS) in 18 prospectively followed patients. Results: Intraspinal juxtaarticular cysts were mostly spherical (41%) with a thin wall. Histological findings were uncertain in 47% of patients. Degenerative changes of the disc were of a lower degree than degeneration of the facet joint in 63% of patients. Microsurgical resection of the cyst was the surgical procedure used. Lumbar spine instability was found in 16% of cases. Improvement in VAS and ODI was statistically highly significant with lower back VAS p = 0.0205, lower extremity VAS p = 0.0001 and ODI with p = 0.0009. Conclusion: A unilateral intraspinal juxtaarticular cyst of the lumbar spine is not necessarily a sign of instability. Histological findings do not determine treatment modality. Surgical resection of the cyst is a good treatment option with very good clinical results. Because of unclear terminology, we suggest to use the term “intraspinal juxtaarticular cyst”. Key words: synovial cyst – ganglion cyst – intraspinal juxtaarticular cyst – facet joint The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• intraspinální juxtaartikulární cysta, spinální klouby,
• MeSH
• bederní obratle * MeSH
• cystická ganglia chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• cysty * chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lumbosakrální krajina MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• meziobratlový kloub chirurgie   patologie   MeSH
• mikrochirurgie MeSH
• nemoci páteře * chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• synoviální cysta chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Objemné cysty ramenního kloubu zasahující do axily a dislokující axilární nervově cévní svazek jsou popisovány zřídka. Autoři uvádějí kazuistiku 59letého muže, u kterého bylo pro bolesti v levém rameni a dráždění nervus ulnaris vlevo provedeno MR vyšetření, které prokázalo objemný dobře ohraničený cystický útvar v levé axile velikosti 90 x 74 x 65 mm obsahující morušovitou kalcifikaci o velikosti 29 x 25 x 20 mm. Cystický útvar dislokoval nervově cévní axilární svazek a přispíval k neurologickým obtížím nemocného. MR vyšetření prokázalo komunikaci cystického útvaru s dutinou kloubní v oblasti fragmentovaného horního glenoideálního labra. Vzhledem k velikosti cystického útvaru a těsným vztahům k axilárním cévám a k plexus brachialis byla provedena parciální resekce paralabrální cysty. Pooperační MR vyšetření prokázalo reziduum cysty se zachovanou komunikací s kloubní dutinou. Optimální vyšetřovací metodou v obdobných situacích je MR vyšetření, poskytující informace o charakteru cystického útvaru a o jeho topografických vztazích a zároveň umožňující predoperační plánování chirurgického výkonu.

Voluminous cystic lesions of the shoulder joint extending to the axilla and leading to the displacement of the axillary vessels and brachial plexus are rarely described. The authors present a case of 59 old male who suffered with pains of the left shoulder and irritation of the left ulnar nerve. MRI of the left shoulder joint revealed voluminous and a well demarcated cystic lesion in the left axilla measuring 90 x 74 x 65 mm and containing mulberry-like calcification (29 x 25 x 20 mm). Cystic mass displaced axillary vessels and brachial plexus and contributed to the neurological troubles of the patient. MRI examination also revealed direct communication of the cyst with the joint space in the vicinity of the fragmented glenoidal labrum. Regarding to the size of cystic lesion and to the intimate relationships with axillary vessels and nerves only partial resection of the paralabral cyst was performed. The postoperative MRI examination demonstrated only residuum of the cystic lesion with preserved communication with the joint space. MRI represents an optimal technique for evaluating characteristics, extent and topographical relations of cystic lesions and for pre-surgical planning.

• Klíčová slova
• paralabrální cysta, kalcifikace v paralabrální cystě, magnetická rezonance,
• MeSH
• axila chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• histologické techniky využití   MeSH
• kalcinóza diagnóza   etiologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• nemoci kloubů diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• pooperační péče MeSH
• předoperační péče MeSH
• ramenní kloub chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• synoviální cysta diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Ve druhé části našeho sdělení k problematice intraspinálních kloubních synoviálních cyst lumbosakrální páteře (ILSC) prezentujeme naše vlastní zkušenosti s chirurgickou terapií této patologie podložené prospektivní studií s jednoročním sledováním. Na podkladě informovaného souhlasu bylo do této studie zařazeno 13 nemocných. Primární chirurgická terapie vždy spočívala v prosté resekci cysty mikropřístupem, jedna nemocná byla reoperována a byla provedena instrumentovaná mezitělová déza. Standardizovanými dotazníky byly s ročním odstupem od operace hodnoceny klinické výsledky. Pozornost byla rovněž věnována před- a pooperačním grafickým vyšetřením. Naše pozorování jsou v práci krátce rozebírána.

The second part of the paper concerning the issues of intraspinal lumbosacral synovial cysts (ILSC) presents our own experience with surgical therapy of this pathology based on a prospective study with one year follow-up. The study involved 13 patients based on their informed consent. The primary surgical therapy always consisted in simple resection of the cyst using microsurgery; one patient underwent an intrabody arthrodesis procedure. Standardized questionnaires were used to assess the clinical results of the surgery one year post-op. Attention was also given to pre- and post-operative imaging. Our findings are shortly discussed in the article.

• MeSH
• bederní obratle chirurgie   patologie   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• lumbosakrální krajina chirurgie   patologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• mikrochirurgie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• nemoci páteře diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• ortopedické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky klasifikace   normy   využití   MeSH
• synoviální cysta diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The aim of this case report is to present an unusual double synovial cyst that arose from the proximal tibiofibular joint compressing the peroneal nerve in the peroneal tunnel and was unrecognized at the beginning. According to the review of literature back to 1891, only 62 cases of cysts originating from the proximal tibiofibular joint (PTFJ) have been described. We report a case of a 32 year old male patient who was admitted to the Department of Orthopaedic Surgery because of a classic peroneal tunnel syndrome of the left leg. On the lateral side of the proximal third of his left leg a tumefaction of 12 x 2.5 cm was visible. The sonography showed a characteristic image of the para-articular synovial cyst of the left knee. A surgical extirpation of the synovial cyst and decompression of the peroneal nerve in the peroneal tunnel were performed. PHD confirmed a classic synovial cyst. Postoperatively, the symptoms of the peroneal nerve compression disappeared. Three years after the first surgical intervention the patient was readmitted to the Department because of quite similar problems, only the neurological symptoms were less intensive than during the first admittance. This time the performed MR imaging showed a double synovial cyst originating from the proximal tibiofibular joint. The surgical treatment consisted of a total extirpation of both cysts including the narrow stalks of communication with the PTFJ. The joint was opened and a synovectomy was done using an electrocauter and a sharp curette. Regular check-ups were done every 6 months and twice during the control period of 4 years, as was the MR imaging control. MRI findings 4 years after the second surgical intervention were normal. Clinical findings after 7 years were normal and we are sure that the recidivation of the synovial cyst excluded. The MRI diagnostics was crucial for an adequate surgical treatment and the relief of the peroneal tunnel syndrome symptoms.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fibula patologie   MeSH
• kolenní kloub patologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nervus peroneus MeSH
• synoviální cysta diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• úžinové syndromy etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Juxtafacetární cysty bederní páteře jako příčina radikulární symptomatologie bývají diagnostikovány poměrně vzácně. Autoři retrospektivně vyhodnotili soubor 19 pacientů operovaných pro nález 20 symptomatických juxtafacetárních cyst od roku 2000 do současnosti. Nejčastějším příznakem byla radikulární bolest (15 nemocných), izolovaná nebo v kombinaci s lumbalgiemi, u 4 nemocných dominoval obraz spinální stenózy. Principem operační léčby byla dekomprese nervových struktur. U indikovaných nemocných byla provedena stabilizace segmentu. Všichni pacienti udávali v pooperačním průběhu zmírnění radikulárních bolesti. Úplné odeznění radikulárních algií bylo u 13 operovaných, kteří přiznávali občasné bolesti lumbosakrální páteře. Reziduální stupeň radikulárních algií a výraznější bolesti v oblasti lumbosakrální páteře jsme pozorovali u všech pacientů s prokázanou instabilitou a u pacientů s výraznějším předoperačním radikulárním postižením.

• MeSH
• kostní cysty diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• lumbalgie etiologie   chirurgie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci páteře diagnóza   chirurgie   MeSH
• radikulopatie etiologie   chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spondylartritida diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• synoviální cysta diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Patologické změny kloubního pouzdra kolena a popliteálních burz popisuje již v roce 1840 Adams (l). Baker 1877 (2) pak ve svých originálních klinicko-patologických pracech odlišil popliteální cysty se syndromem venózní komprese od skutečného žilního uzávěru. Obrovská synoviální cysta je dnes definována jako dobře ohraničená dutina zasahující do různé vzdálenosti od kloubu, vystlaná membránou podobnou synoviální a vyplněná tekutinou. Nejčastěji se nachází v oblasti kloubu kolenního v souvislosti s revmatoidní artritidou, gonartrózou a onemocněními měkkého kolena (meniskopatie, chondropatie, pigmentová villonodulární synovitida). Na základě anatomických prací Wilsona 1936 (21), Bartoníčka 1980 (4) a Pfistera 2004 (15), klinického dělení Burlesona 1956 (5), artrografických studií Grepla 1980 (9) a ultrasonografických a MR vyšetření Chunga 2005 (11), Tschircha 2003 (19) , Friedmana 2001 (8), Warda 2001 (20) je možno vytyčit 3 základní předpoklady pro vznik obrovské popliteální cysty: 1/ anatomická komunikace a valvulární mechanizmus mezi dutinou kolenního kloubu a burzou gastroknemiosemimembranózní 2/ ztenčení kloubního pouzdra kolenního kloubu posteromediálně v důsledku zánětlivých změn /revmatoidní artritida/ 3/ hyperprese nitrokloubní tekutiny Bakerská cysta je podle Dungla 2005 (7) a Handyho 2001 (10) burza gastroknemiosemimembranózní distendovaná zmnoženým výpotkem v koleně, který do ní proniká buď preformovanou anatomickou komunikací nebo v důsledku herniace synoviální membrány posteromediálního kompartementu kloubního pouzdra. K vysvětlení poslouží hodnocení tenze uvnitř kolenního kloubu, která se z klidových hodnot 6-30 mmHg zvýší při zatížení a kontrakci čtyřhlavého svalu na 300 mmHg. Dixon a Grant 1964 (6 ) prokázali, že u revmatiků tyto hodnoty dokonce přesahují i 1000 mmHg. Burza se rozšiřuje a funguje jako „dekompresní komora“ pro kloub, v němž se hromadí tekutina. Při flexi kolena dochází k proudění synovie z recessus suprapatellaris přes kondyly femuru do skloubení femoro-tibiálního a při hyperflexi se maximum tekutiny hromadí v jeho dorzální části pod zvýšeným tlakem. Jsou-li splněny některé z výše uvedených předpokladů, může tato synoviální pumpa vytlačovat kloubní tekutinu do zákolení. Hlavní směry distenze obrovských synoviálních cyst v zákolení jsou (schema 1) : a/ distenze retrotibiální – cysta je uložena pod solární arkádou mezi povrchovou a hlubokou skupinou flexorů na bérci v místě nervově cévního svazku, což vysvětluje možnost vzniku venózní komprese s klinickými příznaky pseudotromboflebitidy. b/ distenze posteriorní – cysta je uložena mezi m. gastrocnemius a m. soleus nebo v podkoží. Expanze do oblasti lýtka jsou nejčastější a napomáhají k nim kontrakce svalové a gravitační síla (obr. 1). c/ distenze posterosuperiorní – cysta leží retrofemorálně. Tato lokalizace je málo obvyklá a v dostupné literatuře jen ojediněle publikovaná (obr. 2,3).

The preconditions for the development of a huge synovial cyst in the popliteal area: 1/ anatomical communication between the knee joint cavity and bursa gastrocnemiosemimembranosa 2/ thinning of the posteromedial wall of the knee capsule 3/ intraarticular hyperpression caused by hydrops of the knee The calf is the most common location of Baker´s cyst (retrotibial and posterior distension). Posterosuperior distension of the cyst towards the thigh is unusual. Therefore the authors present the case of a huge synovial cyst located in the retrofemoral area in a rheumatic patient. The length of the cyst was 38 cm extending to the glutaeus maximus muscle. This did not cause the patient any discomfort because there was enough space between the dorsal thigh muscles for the cyst to grow without affecting the nervs and blood vessels.

• MeSH
• artroskopie metody   využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• ortopedie metody   MeSH
• popliteální cysta diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• synoviální cysta diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• kolenní kloub MeSH
• lidé MeSH
• syndrom MeSH
• synoviální cysta chirurgie   radiografie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH