Cévní příčiny námahových bolestí dolních končetin u sportovců jsou relativně vzácné. Mohou být ale příčinou opakovaných bolestivých stavů při zátěži dolních končetin. Mezi důležité cévní patologie, které je třeba vzít v úvahu, patří entrapment syndrom popliteální tepny (PAES), endofibróza ilické arterie (IAE), aneurysma popliteální tepny (PAA), cystická degenerace adventicie popliteální tepny. Je důležité odlišit tyto vaskulární příčiny od chronických muskuloskeletálních syndromů. Cévní patologie se projevují jak klidovými bolestmi, tak intermitentní klaudikací. Pro diagnostiku jsou zásadní zobrazovací techniky, které jsou určující pro vedení léčby. Diagnostické postupy zahrnují digitální subtrakční angiografii (DSA) nebo neinvazivní zobrazení, jako je duplexní sonografie (DUS), angiografie pomocí výpočetní tomografie (CTA) nebo angiografie magnetickou rezonancí (MRA) v provokativních pozicích. Opožděná diagnóza může vést k závažným komplikacím, včetně akutní ischemie končetin (ALI). Léčba těchto vaskulárních abnormalit obvykle zahrnuje chirurgickou korekci. Cílem článku je poskytnout přehled o těchto cévních příčinách námahových bolestí dolních končetin a edukovat lékaře, aby se tak vyhnuli nesprávné diagnóze kvůli včasnému zahájení léčby.
Vascular causes of exertional lower extremity pain are relatively rare, but may be the answer in athletes refractory to treatment for the more common overuse syndromes of the lower extremities. Important vascular etiologies to be considered are popliteal artery entrapment syndrome (PAES), iliac artery endofibrosis (IAE), popliteal artery aneurysm (PAA), cystic adventitial disease. It is important to differentiate these vascular causes from chronic musculoskeletal syndromes. Because all of these conditions may present with pain or intermittent claudication, imaging is crucial for differentiating them and directing management. The diagnostic workup involves digital subtraction angiography (DSA) or noninvasive vascular studies such as Doppler ultrasound or computed tomography angiography (CTA) or magnetic resonance angiography (MRA) in the provocative positions. Delayed diagnosis can lead to major complications, including acute limb ischemia. Treatment of these vascular abnormalities typically involves surgical correction. Our aim is to provide an overview of these conditions in order to make physicians aware of them and avoid misdiagnosis for timely appropriate management.
- MeSH
- aneurysma chirurgie diagnostické zobrazování epidemiologie etiologie MeSH
- arteria iliaca diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- arteria poplitea patologie MeSH
- cyklistika MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- entrapment syndrom podkolenní tepny diagnostické zobrazování etiologie patofyziologie terapie MeSH
- fibróza chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- intermitentní klaudikace * etiologie klasifikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- onemocnění periferních cév chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- popliteální cysta chirurgie diagnostické zobrazování epidemiologie patofyziologie MeSH
- prognóza MeSH
- sportovci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Bakerova pseudocysta (BP) je velmi rozšířené postižení oblasti kolenního kloubu. V literatuře je popsáno několik teorií vysvětlujících vznik popliteálních cyst. Diagnóza symptomatické Bakerovy pseudocysty je většinou spojena s primárním postižením kolenního kloubu, jako je meniskopatie, chondropatie, revmatoidní artritida a další. Metoda a materiál: V retrospektivní studii jsme hodnotili rozdíl ve dvou typech ošetření Bakerovy pseudocysty. Soubor 45 pacientů jsme rozdělili do dvou skupin. U první skupiny jsme provedli artroskopické ošetření primárního postižení kolene a poté perioperační punkci BP. U druhé skupiny byla po artroskopické operaci provedena otevřená exstirpace BP. Hlavními hodnocenými kritérii byly počet pooperačních recidiv BP a spokojenost pacientů s operací. Výsledky: Průměrný věk u hodnocených subjektů byl 44,2 let (31–85). Do studie byli zařazeni pacienti operovaní od roku 2001 do roku 2010. Rozdíl v počtu recidiv pooperačně byl u obou skupin statisticky významný – 66 % (meniskektomie), resp. 87 % (débridement) u první skupiny oproti 10 % (meniskektomie), resp. 11 % (débridement) recidiv u druhé skupiny. Spokojenost s operací byla téměř stejná u všech skupin, kromě části pacientů v první skupině, kteří primárně trpěli chondropatií vyššího stupně (III.–IV.). Diskuze: U obou typů artroskopických operací kolene byla otevřená exstirpace Bakerovy pseudocysty signifikantně úspěšnější než perioperační punkce BP ve vztahu k počtu pooperačních recidiv. Spokojenost s operací byla ovlivněna spíše typem artroskopické operace než způsobem ošetření BP a není výrazně ovlivněna počtem pooperačních recidiv. Díky MRI a ultrasonografickému vyšetření můžeme diferenciálně diagnosticky odlišit Bakerovu pseudocystu od hluboké flebotrombózy, aneurysmatu popliteální arterie, krvácení a tumoru v popliteální krajině. Závěr: Perioperační punkce je jednoduchá metoda nezatěžující pacienta a umožňující ošetření Bakerovy pseoudocysty. V porovnání s otevřenou exstirpací je méně efektivní, ale výrazně neovlivňuje spokojenost pacientů s operačním zákrokem.
Introduction: Baker's cyst is a widespread pathological condition of the knee joint. The literature describes several theories explaining the emergence of popliteal cysts. The diagnosis of symptomatic Baker's cyst is mostly related to the primary disorder of the knee (to which the Baker's cyst is a secondary condition), such as meniscopathy, chondropathy, rheumatoid arthritis and others. Materials and Methods: In a retrospective study, we evaluated the difference between the two major types of treatment of Baker's Cyst (BC). A set of 45 patients was divided into two groups. In the first group, we performed arthroscopic surgery of the primary knee condition, followed by perioperative aspiration of the BC. For the second group, after arthroscopic surgery we performed an open extirpation of BC. The main criterions for evaluated were postoperative recurrences of BP and the patients' satisfaction with the results of the surgery. Results: The average age of the subjects was 44.2 years (31-85). We included patients who underwent surgery between 2001 and 2010. The difference in the number of recurrences after surgery was statistically significant in both groups - 66% (meniscectomy) or more precisely 87% (debridement) in the first group in proportion to 10% (meniscectomy) or more precisely 11% (debridement) of relapses in the second group. Satisfaction with surgery was almost the same for all groups with the exception of the patients in the first group who primarily suffered from higher degree of chondropathy. Discussion: For both types of arthroscopic knee surgery, open extirpation of Baker´s cysts was significantly more successful than perioperative aspiration of BC in terms of the number of postoperative recurrences. Patients' level of satisfaction was primarily dependent on the type of arthroscopic surgery rather than the type of BC treatment and it was not significantly affected by the number of postoperative recurrences of BC. Thanks to MRI and ultrasonographic examinations, we can distinguish Baker's cyst from other diagnoses, such as deep thrombophlebitis, popliteal arterial aneurysm, popliteal bleeding or a tumour in the popliteal location. Conclusion: Perioperative aspiration is a simple method of treatment of Baker´s cyst, which is not burdensome on the patient. In comparison with open extirpation of BC, perioperative aspiration is less effective, but this generally does not affect the patient's overall satisfaction with the surgery.
- Klíčová slova
- Bakerova pseudocysta, otevřená exstirpace,
- MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- kolenní kloub abnormality patologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- popliteální cysta chirurgie ošetřování terapie MeSH
- punkce škodlivé účinky využití MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Útvary, které mohou v podkolenní jamce vznikat, jsou rozmanité. Prezentujeme dvě různé léze v intimním vztahu k peroneálnímu nervu, které se manifestovaly neurologickou symptomatologií. Obě byly zpočátku léčeny na okresní chirurgii s nedostatečnou diagnostikou a nakonec si vyžádali neurochirurgickou operaci. Zdůrazňujeme provedení kompletní diagnostiky, která může zamezit zbytečné zátěži pacienta a zdravotnického personálu. Pacienti s prokázanou lézí v úzkém vztahu k nervovým strukturám popliteální jamky by měli být konzultováni na neurochirurgickém pracovišti.
The lesions arising in the popliteal fossa are varied. We report two different lesions related to the peroneal nerve that presented with neurologic symptoms. Both were initially treated at surgical department with insufficient diagnostics and finally required a neurosurgical operation. We emphasize performing complete diagnostics that may avoid unnecessary burden for the patient and healthcare personnel. Patients with proven intimate relation of the lesion to nerve structures in the popliteal fossa should be referred to neurosurgical department.
Patologické změny kloubního pouzdra kolena a popliteálních burz popisuje již v roce 1840 Adams (l). Baker 1877 (2) pak ve svých originálních klinicko-patologických pracech odlišil popliteální cysty se syndromem venózní komprese od skutečného žilního uzávěru. Obrovská synoviální cysta je dnes definována jako dobře ohraničená dutina zasahující do různé vzdálenosti od kloubu, vystlaná membránou podobnou synoviální a vyplněná tekutinou. Nejčastěji se nachází v oblasti kloubu kolenního v souvislosti s revmatoidní artritidou, gonartrózou a onemocněními měkkého kolena (meniskopatie, chondropatie, pigmentová villonodulární synovitida). Na základě anatomických prací Wilsona 1936 (21), Bartoníčka 1980 (4) a Pfistera 2004 (15), klinického dělení Burlesona 1956 (5), artrografických studií Grepla 1980 (9) a ultrasonografických a MR vyšetření Chunga 2005 (11), Tschircha 2003 (19) , Friedmana 2001 (8), Warda 2001 (20) je možno vytyčit 3 základní předpoklady pro vznik obrovské popliteální cysty: 1/ anatomická komunikace a valvulární mechanizmus mezi dutinou kolenního kloubu a burzou gastroknemiosemimembranózní 2/ ztenčení kloubního pouzdra kolenního kloubu posteromediálně v důsledku zánětlivých změn /revmatoidní artritida/ 3/ hyperprese nitrokloubní tekutiny Bakerská cysta je podle Dungla 2005 (7) a Handyho 2001 (10) burza gastroknemiosemimembranózní distendovaná zmnoženým výpotkem v koleně, který do ní proniká buď preformovanou anatomickou komunikací nebo v důsledku herniace synoviální membrány posteromediálního kompartementu kloubního pouzdra. K vysvětlení poslouží hodnocení tenze uvnitř kolenního kloubu, která se z klidových hodnot 6-30 mmHg zvýší při zatížení a kontrakci čtyřhlavého svalu na 300 mmHg. Dixon a Grant 1964 (6 ) prokázali, že u revmatiků tyto hodnoty dokonce přesahují i 1000 mmHg. Burza se rozšiřuje a funguje jako „dekompresní komora“ pro kloub, v němž se hromadí tekutina. Při flexi kolena dochází k proudění synovie z recessus suprapatellaris přes kondyly femuru do skloubení femoro-tibiálního a při hyperflexi se maximum tekutiny hromadí v jeho dorzální části pod zvýšeným tlakem. Jsou-li splněny některé z výše uvedených předpokladů, může tato synoviální pumpa vytlačovat kloubní tekutinu do zákolení. Hlavní směry distenze obrovských synoviálních cyst v zákolení jsou (schema 1) : a/ distenze retrotibiální – cysta je uložena pod solární arkádou mezi povrchovou a hlubokou skupinou flexorů na bérci v místě nervově cévního svazku, což vysvětluje možnost vzniku venózní komprese s klinickými příznaky pseudotromboflebitidy. b/ distenze posteriorní – cysta je uložena mezi m. gastrocnemius a m. soleus nebo v podkoží. Expanze do oblasti lýtka jsou nejčastější a napomáhají k nim kontrakce svalové a gravitační síla (obr. 1). c/ distenze posterosuperiorní – cysta leží retrofemorálně. Tato lokalizace je málo obvyklá a v dostupné literatuře jen ojediněle publikovaná (obr. 2,3).
The preconditions for the development of a huge synovial cyst in the popliteal area: 1/ anatomical communication between the knee joint cavity and bursa gastrocnemiosemimembranosa 2/ thinning of the posteromedial wall of the knee capsule 3/ intraarticular hyperpression caused by hydrops of the knee The calf is the most common location of Baker´s cyst (retrotibial and posterior distension). Posterosuperior distension of the cyst towards the thigh is unusual. Therefore the authors present the case of a huge synovial cyst located in the retrofemoral area in a rheumatic patient. The length of the cyst was 38 cm extending to the glutaeus maximus muscle. This did not cause the patient any discomfort because there was enough space between the dorsal thigh muscles for the cyst to grow without affecting the nervs and blood vessels.
- MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony metody využití MeSH
- ortopedie metody MeSH
- popliteální cysta diagnóza chirurgie terapie MeSH
- synoviální cysta diagnóza chirurgie terapie MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
