Expozice človìka produktùm chlorace bìhem 20. století znaènì stoupala, zvláštì pak od padesátých let, v souvislosti s rozvojem veøejných a rekreaèních koupališś a dalšího rekreaèního využití vody. Pøi návštìvì tìchto zaøízení byla populace v industrializovaných zemích stále více vystavována pùsobení silných oxidantù na bázi chloru, aś už v dùsledku pøímého kontaktu s chlorovanou vodou nebo inhalací oxidantù ve formì plynù (trichloraminu a plynného chloru) èi aerosolù (chlornan/kyselina chlorná a chloraminy). Výskyt respiraèních potíží a alergií u závodních plavcù, kteøí trénují v prostøedí plaveckých bazénù zatíženém chlorem, je rovnìž znám už více než dvacet let. Zvýšenou pozornost však tento problém vyvolal teprve nedávno v souvislosti se zjištìním, že oxidanty na bázi chloru mohou poškodit plicní epitelovou bariéru u rekreaèních plavcù a pøispìt tak ke zvýšení rizika atopických onemocnìní, jako je napøíklad astma nebo senná rýma. Ve studiích zabývajících se profesionální expozicí bylo dále prokázáno, že zamìstnanci bazénù jsou vystaveni vyššímu riziku astmatu a respiraèních potíží, zatímco v ekologických studiích byla zjištìna spojitost mezi prevalencí astmatu èi ekzému u dìtí a poètem bazénù nebo množstvím chloru v pitné vodì. I když jde o zjištìní neèekaná, nejsou ve skuteènosti nijak pøekvapivá. V øadì experimentálních studií bylo prokázáno, že kyselina chlorná a chloraminy patøí mezi oxidanty, které pronikají biologickými membránami a jsou schopné rychle otevøít tìsné spoje mezi epitelovými vrstvami. Vznikla domnìnka, kterou podporují nìkterá epidemiologická a experimentální pozorování, že tyto oxidanty, které mají úzkou spojitost s naším západním stylem života, se mohou uplatnit jako adjuvans pøi vzniku atopických onemocnìní, protože usnadòují transepitelové pronikání alergenù.

Human exposure to chlorination products has considerably increased during the 20th century especially after the 1950s with the development of public and leisure pools and other water recreational areas. When attending these aquatic environments, the populations of industrialized countries have been increasingly exposed to powerful chlorine-based oxidants, either through direct contact with chlorinated water or by inhaling them in the form of gases (trichloramine and chlorine gas) or of aerosols (hypochlorite/hypochlorous acid and chloramines). The existence of respiratory and allergic problems in competitive swimmers training in the chlorine-laden atmosphere of swimming pools has also been known for more than two decades. Serious concern about these chemicals arose, however, only recently when it was found that they could affect the lung epithelial barrier of recreational swimmers and increase the risks of atopic diseases such as asthma or hay fever. Furthermore, studies focusing on occupational exposures have demonstrated an increased risk of asthma and respiratory problems among swimming pool workers while ecological studies have brought to light associations between the prevalence of childhood asthma or eczema and the availability of swimming pools or the chlorine level in drinking water. Albeit unexpected, these findings are not really surprising. A variety of experimental studies have shown that hypochlorous acid and chloramines are membrane permeable oxidants capable of rapidly opening the tight junctions of epithelial layers. This led to the suggestion, supported by some epidemiological and experimental observations, that these oxidants closely linked to our Western lifestyle might act as adjuvant in the development of atopic diseases by facilitating the transepithelial penetration of allergens.

Oddilení hygieny Toxikologická jednotka Katolická univerzita v Lovani Brusel

Risks of allergic diseases associated with chlorinated pool attendance

Lit.: 62