Podle současných údajů v literatuře, které se opírají převážně o klasifikační systém DSM IV, k přechodu symptomatologie hyperkinetické poruchy/ADHD do dospělosti docházi asi u 40-60 % případů, což znamená, že prevalence v dospělé populaci se pohybuje mezi 3-5 %. Podle longitudinálních studií perzistentní formu často provází výskyt komorbidních poruch chování a opozičního vzdoru, úzkostných poruch a poruch nálady, nepříznivé životní podmínky a pozitivní rodinná anamnéza ADHD. Rodinné studie dospělých s ADHD ukazují, že riziko vzniku ADHD je vyšší u dětí, jejichž rodiče mají v dospělosti ADHD, než u dětí těch rodičů, u kterých se vyskytovalo ADHD pouze v dětství. Rozdílné znaky mezi remitující a perzistující formou ADHD zkoumají zejména molekulárně-genetické studie a zobrazovací studie mozku.

According to current literature data , based primarily on the DSM IV classification system, persistence of symptomatology of hyperkinetic disorder/ADHD to adulthood occurs in approximately 40-60% of cases, which means that its prevalence in adult population is about 3-5%. According to longitudinal studies the persistent form is often accompanied by incidence of comorbid conduct disorders, oppositional defiant disorder, anxiety and mood disorders and also by adverse living conditions and a positive family history of ADHD. The family studies of adults with ADHD show that the risk of ADHD emergence is higher in children of parents with ADHD in adulthood than in children of parents with ADHD exclusively in childhood. Different features of the remittent and persistent ADHDs are investigated chiefly in molecular-genetic studies and in brain imaging studies.

Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Clinical and biological markers of persistent form of hyperkinetic disorder (ADHD)

Lit.: 19