Cílem této práce je poskytnout přehled o pokroku dosaženém v průběhu minulého roku v prevenci, diagnostice a léčbě akutní pankreatitidy. Nové poznatky Obezita je nezávislým rizikovým faktorem závažnosti akutní pankreatitidy, zatímco těžká konzumace alkoholu je nezávislým rizikovým faktorem rozvoje nekrózy u těžké akutní pankreatitidy. Ověřovaly se další biochemické ukazatele, například bezsacharidový (carbohydrate-deficient) transferin pro diagnózu akutní pankreatitidy vyvolané alkoholem, trypsinogen 2 v moči jako diagnostický ukazatel akutní pankreatitidy a interleukin 6 a prokalcitonin jako ukazatele závažnosti onemocnění. K posouzení závažnosti onemocnění byl popsán nový jednoduchý skórovací systém– skóre „pank 3“. Existují rozporné údaje o použití antibiotické profylaxe u akutní nekrotizující pankreatitidy i o chemoprevenci pankreatitidy po endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii. Standardní zavedenou praxí v časné léčbě akutní pankreatitidy libovolné etiologie je enterální výživa. Jistou úlohu mohou hrát i probiotika a další látky. Souhrn Ve stratifikaci rizika a v léčbě akutní pankreatitidy bylo v průběhu minulého roku dosaženo dalšího pokroku. K dosud nezodpovězeným otázkám patří chemoprevence akutní pankreatitidy vyvolané endoskopickou retrográdní cholangiopankreatikografií, indikace antibiotické profylaxe u těžké akutní pankreatitidy a nutriční podpora probiotiky a synbiotiky.

To review advances over the last year in the prevention, diagnosis and management of acute pancreatitis. RECENT FINDINGS: Obesity is an independent risk factor for severity in acute pancreatitis, and heavy alcohol consumption for the development of necrosis in severe acute pancreatitis. Biochemical markers have been further tested, including carbohydrate-deficient transferrin for the diagnosis of alcohol-induced acute pancreatitis, urinary trypsinogen-2 as a diagnostic marker for acute pancreatitis, and interleukin-6 and procalcitonin as markers of disease severity. A new, simple stratification system, the 'panc 3 score', has been described. There are conflicting data on the use of antibiotic prophylaxis in acute necrotizing pancreatitis, and on the chemoprevention of postendoscopic retrograde cholangiopancreatography pancreatitis. Enteral feeding is established as standard practice early in the management of acute pancreatitis of all aetiologies; probiotics and other compounds may also play a role. SUMMARY: Over the last year, there have been further innovations in the risk stratification and management of acute pancreatitis. Unresolved issues include chemoprevention of endoscopic retrograde cholangiopancreatography-induced acute pancreatitis, the indications for antibiotic prophylaxis in severe acute pancreatitis and nutritional supplementation with probiotics and synbiotics.

Department of Surgery University College London Hospitals NHS Foundation Trust London

Acute pancreatitis

Lit.: 53