Článek je zaměřen na nejčastější typ sebepoškozování u současné adolescentní populace, na tzv. impulzivní typ, jehož výskyt v posledních desetiletích stoupá (u běžné adolescentní populace 14–39?%, u klinické adolescentní populace 40–61?%). Má funkci seberegulačního mechanizmu při nadlimitní emoční zátěži (hněv, úzkost, smutek) nebo u disociativních stavů. Žádný z jeho běžných způsobů nebývá přímou příčinou těžšího poranění či smrti, ale vzhledem k časté komorbiditě se závažnějšími psychickými poruchami je důležité odlišit sebepoškozování s nízkým rizikem ohrožení života od sebepoškozování s rizikem vysokým. Popsány jsou souvislosti s biologickými dispozicemi a s nepříznivými vývojovými, popř. traumatickými událostmi. Podrobně jsou rozebrány možnosti a doporučení pro lékaře první linie.

Prevalence of the self injurious behavior (SIB) in adolescence has been on rise in the past several decades. It has been estimated between 14–39?% among common and 40–61?% among clinical adolescent population. Impulsive SIB as a primitive coping strategy (against emotional flooding or dissociation) is the most frequent type. The most common ways of self injuries represent minor suicidal risk, comorbid psychiatric disturbances are however associated with much higher risk. Biological vulnerability, types of attachment and traumatic life events concerning the impulsive type of self injurious behavior is stressed. Cues for an assessment of the suicidal risk are offered and further steps are recommended.

Dětská psychiatrická ambulance Praha

Why teenagers harm themselves?

Lit.: 27