Background: Lékárny se prodejem injekčního materiálu aktivně podílí na snižování rizika přenosu infekčních onemocnění mezi problémovými uživateli drog a tím i v obecné populaci. Tento výzkum je substudií projektu „Role lékáren v prevenci infekčních chorob u injekčních uživatelů“. Cíle: Cílem bylo stanovit kapacitu a ochotu lékáren poskytovat širší spektrum drogových služeb, zejména harm reduction. Výzkumné otázky byly zaměřeny na přístup pracovníků lékáren k uživatelům drog, problémy, se kterými se při kontaktu s nimi setkávají, na možnosti rozšíření nabídky služeb, a na podporu a vzdělávání lékárníků v oblasti infekčních chorob a užívání drog. Metody: Pro sběr dat byly využity semistrukturované rozhovory, data byla zpracována induktivní kvalitativní analýzou. Soubor: Rozhovory s pracovníky 40 záměrně, částečně stratifikovaně vybraných lékáren z celé ČR. Výsledky: Všichni participanti výzkumu se setkávají s injekčními uživateli a jsou schopni je identifikovat. Uživatelé nejčastější požadují injekční materiál a léky s pseudoefedrinem. Typický kontakt s uživatelem se neliší od běžného kontaktu s jakýmkoliv zákazníkem, problémy s uživateli jsou ojedinělé, nejčastěji jde o slovní agresi. Uživatelé často požadují větší množství preparátů s pseudoefedrinem a pracovníci lékáren používají různé strategie, jak uživatelům zabránit v nákupu většího množství těchto léků (expertní postoj, omezení maximálního množství balení daného přípravku, předstírání nedostatečných zásob), uživatelé komplementárně využívají strategie, jak získat co největší množství těchto preparátů (zmnožení zdrojů, navýšení počtu nakupujících, využití více prodávajících). Systematická podpora ani vzdělávání pro pracovníky lékáren v drogové oblasti neexistují, hlavním zdrojem informací je pro respondenty internet. Určité formy drogových služeb (předávání informací, odkazování a výměnu) si pracovníci v lékárnách představit dovedou, zavedení těchto služeb do lékáren ale brání především strach ze ztráty zákazníků a tím i zisku. Závěry: Implementace služeb harm reduction do lékáren je možná, nezbytnou podmínkou je ale plošné řešení a zejména zvyšování motivace, znalostí a dovedností pracovníků i majitelů lékáren.

Background: By selling syringes, pharmacies play an active role in reducing the risk of transmitting infectious diseases among problem drug users and, subsequently, in the general population. This research is a sub-study of the project “The Role of Pharmacies in the Prevention of Infectious Diseases among Intravenous Drug Users”. Aims: To determine the capacity and willingness of pharmacies to offer a wider range of drug services, especially harm reduction. The research questions were aimed at pharmacists’ approach to drug users, problems which they encounter in their contacts with users, the possibilities of broadening drug services, and support for pharmacists and their education in the area of infectious diseases and drug usage. Methods: Semi-structured interviews, inductive qualitative analysis. Sample: Staff of 40 pharmacies; purposive, partly stratified sampling from all over the Czech Republic. Outcomes: All participants meet drug users and are able to identify them. The material demanded by the users most frequently includes syringes and pharmaceuticals containing pseudoephedrine. The typical contact with drug users does not differ from regular contact with any other client. Problems in contacts with users are isolated; the most prevalent is verbal aggression. Users often require larger amounts of medicaments with pseudoephedrine and pharmacy staff use various policies to prevent users from purchasing larger quantities of these medicines (expert attitude, limitation on the maximum quantity to be purchased, pretending there is an insufficient supply, etc.). Users also use strategies to obtain as many preparations as possible (multiple sources, increasing the number of purchasers, using more sellers). There is no systematic support or education for pharmacists in the area of infectious diseases and drug usage; the main source of information for them is the internet. According to the respondents, some forms of drug services (giving information, referral to services, and needle exchange) are possible in pharmacies. However, the main obstacle in introducing drug services into pharmacies is the fear of losing clients (and profit). Conclusions: The implementation of harm reduction services in pharmacies is feasible but the crucial precondition is a comprehensive policy and, especially, enhancing the motivation, knowledge, and skills of pharmacists and pharmacy owners.

1 LF UK Centrum adiktologie Psychiatrická klinika Praha

Integration of pharmacies into the system of services for illicit drug users: results of a qualitative study

Lit.: 36