Patofyziologie fibrilace síní (FS) je velmi komplexní. Arytmie je Často spouštěna ektopickou aktivitou, jejíž zdroj bývá nejčastěji v ústí plicních žil, v horní duté žíle, koronárním sinu, méně často i jinde v myokardu síní. Vlastním mechanismem udržující se FS jsou mnohočetné reentry okruhy. Ty mohou nahodile kroužit v síních nebo vznikají určitá stabilnější „hnízda" FS, rotory, z nichž se šíří aktivační vlny, které se dále štěpí na vlny dceřiné. U většiny pacientů, zejména s paroxyzmální FS, vycházejí reentry z levé síně. FS se může střídat i s jinými sinovými tachykardiemi a flutterem síní. Při vhodném substrátu, tedy při určitých elektrotyziologických i strukturálních změnách myokardu, se FS udržuje. Vývoj FS, spouštěcí ložiska i arytmogenní substrát výrazně ovlivňují četné modulující faktory. Ty mohou být neovlivnitelné (věk, pohlaví, genetlcké faktory) a ovlivnitelné. Mezi ovlivnitelné faktory patří zánět, dilatace a napětí stěn síní, neurohumorální a hormonální změny, dysfunkce endotelu a další. Patofyziologická mozaika FS se patrně liší od jednoho nemocného k druhému. Zatím nejsme schopni určit podíl různých mechanismů vzniku FS v individuálních případech.

IKEM Klinika kardiologie Praha

Lit. 12