Tigecyklin je nové antibiotikum, jehož aktivita zasahuje gramnegativní i grampozitivní bakterie včetně kmenů rezistentních k jiným skupinám antibiotik. Laboratorní výsledky vyšetření citlivosti původců infekcí k tigecyklinu lze použít jako relevantní podklad pro léčbu pacientů nebo ke sledování stavu a trendů rezistence pouze za předpokladu jejich správné interpretace. Cílem této práce bylo prověřit podmínky, které umožní získat reprodukovatelné a hodnověrné výsledky vyšetření citlivosti k tigecyklinu v rutinní praxi. V 15 laboratořích České republiky bylo diskovou difuzní metodou vyšetřeno 807 kmenů bakterií izolovaných z příslušných vzorků odebraných pacientům s infekčním onemocněním. Inhibiční zónu kolem disku s 15 mg tigecyklinu menší, než je limit 19 mm pro citlivé kmeny, vytvářelo 59 kmenů (7,3 %); u nich byla v Národní referenční laboratoři pro antibiotika vyšetřena minimální inhibiční koncentrace (MIC) tigecyklinu. Při vyšetření MIC bujonovou diluční mikrometodou, která je metodou volby pro vyšetření citlivosti bakterií k antibiotikům pro vysokou reprodukovatelnost výsledků, se počet kmenů necitlivých k tigecyklinu snížil na 2,3 %, byl-li pro interpretaci citlivosti gramnegativních tyček použit limit (neboli break-point) FDA 2 mg/l, respektive na 4,8 %, byl-li použit pro interpretaci limit EUCAST 1 mg/l. V této práci bylo potvrzeno, že výsledky MIC tigecyklinu získané Etestem jsou o jednu až dvě koncentrace vyšší než výsledky získané bujonovou diluční mikrometodou. Koncentrace 1 mg/l rozděluje distribuci MIC tigecyklinu v divoké populaci gramnegativních tyček zejména při vyšetření MIC Etestem, a proto použití limitu FDA 2 mg/l snižuje počet chyb. Nově navrhovaný limit pro diskovou difuzní metodu 16 mm sice výrazně snížil počet diskrepancí ve srovnání s původním limitem 19 mm, ale k jeho zavedení do rutinní praxe je zapotřebí více údajů.

Tigecycline is a new antimicrobial agent with expanded broad-spectrum activity against both Gram-negative and Gram-positive aerobes and anaerobes, including multidrug resistant strains. If properly interpreted, laboratory results from tigecycline susceptibility testing can serve as background data relevant to the treatment and/or antibiotic resistance monitoring. The study objective was to test reproducibility and reliability of tigecycline susceptibility testing results for routine practice. Altogether 807 bacterial strains isolated from clinical specimens of patients with infectious diseases were tested by the disk diffusion method in 15 microbiology laboratories of the Czech Republic. An inhibition zone diameter of less than 19 mm, i.e. the susceptibility breakpoint, around the disk with 15 μ g of tigecycline was observed for 59 (7.3 %) strains subsequently referred to the National Referen- ce Laboratory for Antibiotics to be tested for the tigecycline minimum inhibitory concentration (MIC). In the broth microdilution test, which is the tool of choice for microbial susceptibility testing because of the high reproducibility of results, the number of strains non-susceptible to tigecycline decreased to 2.3 % when the FDA breakpoint of 2 mg/l was used in the interpretation of the susceptibility of Gram-nega- tive rods or to 4.8 % when the EUCAST breakpoint of 1 mg/l was used. This study has confirmed that the E-test MIC results for tigecyc line are one to twofold higher than those obtained by the broth microdilution test. The breakpoint of 1 mg/l divides the tigecycline MIC distribution in wild-type Gram-negative rods, in particular when the E-test is used, and using the FDA breakpoint of 2 mg/l reduces errors. The newly proposed disk diffusion breakpoint of 16 mm considerably reduced discrepancies in comparison with the initial one of 19 mm, but more data is needed for its introduction into routine practice.

Národní intervenční laboratoř pro antibiotika SZÚ Praha

Tigecycline susceptibility testing in 15 microbiology laboratories in the Czech Republic

Lit.: 24