Cíl: Alkohol a kofein konzumuje intermitentně nebo pravidelně většina populace. Při péči o pacienty s traumatickým poraněním mozku je tedy nutné počítat s chronickými nebo s akutními účinky těchto látek na mozkové funkce a na parametry mozkové krevní cirkulace. Alkohol zvyšuje průtoku krve mozkem o 8–24 %. Kofein naopak snižuje globální průtok krve mozkem o 10–20 %. Naší pracovní hypotézou bylo, že takto farmakologicky navozené snížení mozkového průtoku kofeinem by mohlo sekundárně vést k poklesu intrakraniálního tlaku. Pro zkoumání této hypotézy jsme zvolili model zavřeného poranění hlavy u potkanů. Metodika: Deset samců laboratorního potkana kmene Wistar podstoupilo v první fázi studie zavřené poranění hlavy akceleračně-deceleračním mechanismem pomocí modifikovaného impaktoru s volitelným závažím. S odstupem 12 až 18 hodin od úrazu jsme v druhé části experimentu monitorovali v celkové anestezii intrakraniální tlak a ostatní vitální funkce. Kofein v dávce 20 mg/kg jsme podali intraperitoneálně a pokračovali v monitoraci vitálních funkcí a intrakraniálního tlaku. Výsledky: Průměrný intrakraniální tlak po úraze byl 8,5 ± 2,9 mm Hg. Deset minut po podání kofeinu došlo k poklesu ICP na 7,6 ± 3,1 (p < 0,05). To reprezentuje pokles o 11 % z poúrazového intrakraniálního tlaku. Hodnoty středního arteriálního tlaku, dechové a srdeční frekvence zůstaly po podání kofeinu stabilní. Závěr: Pokles intrakraniálního tlaku po podání kofeinu o 11 % byl statisticky signifikantní a takto významná redukce ICP by jistě byla i klinicky významná. Kofein působí přes adenosinové receptory mozkových cév se subsequentní vazokonstrikcí mikrocirkulace a snížením krevního průtoku mozkem. Aplikace těchto výsledků do humánní medicíny však vyžaduje další studie.

Introduction: Alcohol and caffeine is intermittently or regularly used by majority of people. These drugs may have acute or chronic effects on patients with traumatic brain injury. Alcohol intoxication increases cerebral blood flow from 8 to 24%. Caffeine decreases cerebral blood flow from 10 to 20%. These facts create a theoretical hypothesis that the decrease of CBF may reduce incranial pressure. The aim of this study was to investigate the effect of caffeine on intracranial pressure in rats following traumatic brain injury. Methods: Ten Wistar male rats underwent weight drop closed head injury. The second stage of the experiment was done 12 to 18 hours later. Intracranial pressure, respiration, heart rate and the mean arterial pressure was monitored. Intraperitoneal injection of caffeine (20mg/kg) was administered and repetitive measurement of vital signs and intracranial pressure was done. Results: The baseline ICP after head injury was 8.5 ± 2.9 mm Hg. Ten minutes after intraperitoneal caffeine administration ICP dropped to 7.6 ± 3.1 mm Hg (p < 0.05). This represents a 11% decrease from baseline value. Mean arterial pressure, respiration and heart rate were stable. Conclusion: Intracranial pressure decrease of 11 % from baseline value. This drop was compatible with our hypothesis. The exact dosage of caffeine, its form and rate, should be more precisely specified in further studies.

Neurochirurgické oddělení FN Motol Ústav fyziologie 2 LF UK Praha

Traumatic brain injuries – effects of alcohol and coffein on intracranial pressure and cerebral blood flow

Lit.: 43