Cíl U populace japonských pacientů s malobuněčným karcinomem plic v extenzivním stadiu (extensive-stage small-cell lung cancer, E-SCLC) vedla léčba chemoterapií irinotecanem s cisplatinou (IP) v porovnání s režimem etoposid a cisplatina (EP) ke zlepšení přežití. Cílem naší rozsáhlé randomizované studie s identickým uspořádáním, jaké bylo použito u studie japonské, bylo ověřit výsledky získané u japonských pacientů na populaci nemocných s E-SCLC ze Severní Ameriky a případně ozřejmit potenciální roli populačně vázaných farmakogenomických faktorů na uvedené výsledky. Pacienti a metody Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené chemoterapií IP (irinotecan 60 mg/m2 1., 8. a 15. den; cisplatina 60 mg/m2 1. den, každé 4 týdny) nebo EP (etoposid 100 mg/m2 1. až 3. den; cisplatina 80 mg/m2 1. den, každé tři týdny). U 169 pacientů byly před randomizací odebrány krevní vzorky na analýzu DNA. Výsledky Z celkového počtu 671 nemocných bylo vybráno 651 vhodných účastníků (324 pacientů v IP větvi a 327 nemocných v EP větvi). Míra léčebné odpovědi byla v IP větvi 60 % a v EP větvi 57 % (p = 0,56). Střední délka přežití bez známek progrese onemocnění byla v IP větvi 5,8 měsíce a ve větvi EP 5,2 měsíce (p = 0,07). Střední délka celkového přežití pak byla 9,9 měsíce v IP větvi a 9,1 měsíce v EP větvi (p = 0,71). Těžké formy průjmu se vyskytovaly častěji v IP větvi (19 % vs. 3 %); výskyt těžké neutropenie a trombocytopenie byl vyšší ve větvi EP (68 % vs. 33 % a 15 % vs. 4 %, v uvedeném pořadí). Farmakogenomická analýza ukázala, že gen ABCB1 (C3435T)T/T (membránový transport) byl asociován s výskytem průjmů v souvislosti s režimem IP; gen UGT1A1 (G-3156A) A/A (metabolismus léčiv) byl pak spojen s neutropenií související s režimem IP. Závěr Tato rozsáhlá severoamerická studie nebyla schopna potvrdit závěry dřívější japonské práce referující o delším přežití pacientů při terapii režimem IP. Oba chemoterapeutické režimy vykazovaly srovnatelnou účinnost, přičemž režim IP prokázal nižší hematologickou a vyšší gastrointestinální toxicitu. Tyto výsledky zdůrazňují potenciální význam farmakogenomických faktorů při interpretaci závěrů klinických studií zabývajících se onkologickou léčbou.

University of California Davis Cancer Center Sacramento

Lit.: 22