Úvod: Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější onemocnění a značnou měrou se podílí na mortalitě naší populace (v letech 1995–2003 52–56,2 %). Náhlá úmrtí tvoří téměř 2/3 pitev, se kterými se soudní lékaři setkávají, a z nich více než 50 % je způsobeno ICHS. Proto je její diagnostika, a to zejména akutního infarktu myokardu, tak důležitá. Základním diagnostickým kritériem akutního infarktu myokardu je dle společné definice Evropské kardiologické společnosti a American College of Cardiology z roku 2000 pozitivita biochemických ukazatelů nekrózy srdečního svalu. Obecně platí závislost mezi aktivitou enzymů a množstvím poškozených buněk. Již asi 10 let se v odborné literatuře objevují práce, které doporučují využívat stanovení aktivity či koncentrace těchto biochemických ukazatelů i při diagnóze časných fází infarktu myokardu post mortem. Metody: Stanovovali jsme koncentrace myoglobinu, kreatinkinázy a troponinu I v krvi a v perikardiální tekutině zemřelých náhlou a násilnou smrtí. Soubor, který tvořilo 71 zemřelých, byl rozdělen do dvou skupin, první skupina (38 případů) byla tvořena zemřelými na akutní infarkt srdečního svalu (byl makroskopicky patrný nebo byla zjištěna ložiskově snížená aktivita SDH při histoenzymatické makroreakci v Šiklových řezech při výrazném zúžení či uzávěru věnčitých tepen a vyloučení jiné příčiny smrti). Zbylých 33 případů (tzv. non-IM smrti) tvořily 4 případy srdečního selhání, 6 případů intracerebrálního krvácení, 5 případů plicní embolie, 5 případů udušení (čtyřikrát oběšení, jednou traumatická asfyxie), tři případy zhmoždění mozku, dva případy otravy CO, dva případy utonutí, po jednom případu otravy kyanidy, otravy alkoholem, smrti vykrvácením, epilepsie, bronchopneumonie a hyperglykemického komatu. Výsledky: Kreatinkináza a myoglobin v krvi a v perikardiální tekutině a troponin I v perikardiální tekutině byly zvýšeny ve všech případech jak u IM, tak u non- IM smrtí, statisticky se nelišily ani jejich hladiny. Troponin I byl v krvi zvýšen v 87 % u IM a v 91 % u non-IM smrtí, rozdíl není statisticky významný, rovněž koncentrace se statisticky nelišily. Závěr: Nepodařilo se nám prokázat možné využití stanovení koncentrací myoglobinu, kreatinkinázy a troponinu I v krvi a perikardiální tekutině při diagnostice infarktu myokardu.

Introduction: Ischaemic heart disease is the leading cause of death in industrialised countries. Sudden death accounts for approximately 2/3 of autopsies in forensic medicine, which is why the accurate diagnosis of IHD and first of all acute myocardial ischaemia is so important. On certain occasions in forensic medical practice it is difficult to diagnose AMI from morphological observation alone. In such cases, complementary diagnostic techniques, such as the determination of biochemical markers of the necrosis of the heart muscle (myoglobin, troponin I and creatine kinase) in cadaver fluids, take on special importance, so we decided to test the diagnostic evaluation of postmortem cTnI, myoglobin and creatine kinase determination in serum and pericardial fluid. Recently, cardiac troponins have gained attention as very specific markers of myocardial cell injury, and the European Society of Cardiology and the American College of Cardiology have suggested that these proteins should be preferred markers for the diagnosis of the necrosis of heart muscle. Methods: We studied 71 cadavers, which were divided into 2 groups. The first group (38 cases) consisted of people where the acute myocardial infarction was the only cause of death (the myocardial lesion could be easily detected by macroscopic examination or by formazan test, other causes of death were excluded and the constriction or obturation of the coronary arteries was detected). The second group (non-AMI deaths) was formed by 4 cases of cardiac failure, 6 cases of intracerebral haemorrhage, 5 cases of pulmonary embolism, 7 cases of asphyxia (4 hangings, 1 traumatic asphyxia, 2 drownings), 3 cases of brain contusion, 2 cases of carbon monoxide poisoning, 1 case of cyanide poisoning, 1 case of alcohol poisoning, 1 case of epilepsy, 1 case of bronchopneumonia, 1 case of hyperglycaemic coma and 1 case of exsanguination. Results: The values of creatine kinase and myoglobin were increased in all cases (100%) of AMI-deaths and non-AMI deaths in blood and pericardial fluid and there was no statistically significant difference between these groups. Troponin I was increased in all cases of both groups in pericardial fluid, and again there was no significant difference in concentration between both groups. In blood, troponin I was increased by 87% in the group of AMI deaths and in 91% of non-AMI deaths. There was no significant statistical difference between the groups and there was no difference in concentration either. Conclusion: We did not find a statistically significant difference in pericardial fluid or in serum for cTnI, CK-MB and myoglobin between the group of AMI deaths and the group of non-AMI deaths and we cannot confirm the diagnostic efficacy of these biochemical markers in the postmortem diagnosis of acute myocardial infarction.

Department of Forensic Medicine České Budějovice Hospital

Některé možnosti diagnostiky časných akutních ischemických změn srdečního svalu u náhlých úmrtí

Soudní lékařství

Lit.: 10