Nejčastější příčinou recidivujících infekcí močových cest, které se projevují dysurií nebo iritačními mikčními příznaky, je u mladých a jinak zdravých žen bez anatomických či funkčních abnormalit močových cest reinfekce původním bakteriálním izolátem. U pacientek uvádějících recidivující dysurii je nejsilnějším prediktorem výskytu recidivujících infekcí močových cest četnost souloží. U nemocných s přidruženými chorobami nebo jinými predisponujícími faktory představují recidivující komplikované infekce mo‐ čových cest riziko rozvoje ascendentní infekce nebo urosepse. Nejběžnějším původcem uroinfekcí ve všech skupinách nemocných je Escherichia coli, ale u pacientek s určitými rizikovými faktory pro komplikované infekce močových cest se jako původci častěji vyskytují Klebsiella, Pseudomonas, Proteus a další mikroorganismy. Standardním kritériem pro diagnostiku infekcí močových cest je u symptomatických nemocných pozitivní kultivace moči s více než 102 jednotek schopných tvořit kolonie (colony‐forming units) v 1 ml, typickou symptomatickou infekci lze však často diagnostikovat i bez kultivace. Ženy s recidivujícími symptomatickými infekcemi močových cest mohou být léčeny antibiotiky podávanými kontinuálně nebo profylakticky po souloži; mezi další léčebné možnosti patří antibiotická kúra zahajovaná pacientkou, konzumace přípravků obsahujících brusinky a úprava vzorců chování. Pacientkám ohroženým komplikovanými infekcemi močových cest se mají zpočátku podávat širokospektrá antibiotika, přičemž následná léčba by měla vycházet z výsledků kultivace moči a při podezření na strukturální abnormality by mělo být provedeno zobrazovací vyšetření ledvin.

Katedra rodinného lékařství a geriatrie LF Univerzity Louisville

Reccurent urinary tract infection in women: diagnosis and management

Komentář. Recidivující infekce močových cest u žen: diagnostika a léčba.

Převzato z časopisu Am Fam Physician 2010;82:638-643

Lit.: 27