Úvod, cíl studie: Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších malignit s velkou šancí na ovlivnění screeningem. Cílem prospektivní multicentrické studie bylo podat přehled záchytu karcinomu a polypů a posoudit účinnost koloskopie a screeningového programu. Výsledky: Bylo analyzováno 3 827 následných koloskopií provedených v letech 2005-2006. 927 (24,2 %) bylo indikováno v rámci screeningu a 2 990 (75,8 %) pro subjektivní obtíže. Nejčastějším příznakem byla krev ve stolici (32,5 %), následovaná bolestmi břicha (27,5 %). U symptomatických koloskopií bylo caekum dosaženo v 87,4 % (terminální ileum ve 36,3 %), u screeningových v 88,6 % (terminální ileum ve 45,6 %). 24 % vyšetření bylo provedeno bez premedikace. Dosažení caeka kolísalo mezi 75 a 98 % u jednotlivých endoskopistů. Nalezeno bylo 2 614 polypů u 1169 nemocných (30,6 %). Pokročilé adenomy byly zjištěny u 259 nemocných (6,8 %), karcinomy u 146 (3,8 %). Z polypů bylo 1 620 (62 %) stopkatých. Ze 1 081 histologických vyšetření bylo 580 (53,6 %) tubulárních adenomů. 212 (81,9 %) významných adenomů a 106 karcinomů (72,6 %) bylo lokalizováno v levostranném tračníku. Detekce velkých polypů se u 10 nejaktivnějších endoskopistů pohybovala mezi 7 a 20 %, detekce všech polypů pak od 28 do 145 %, vztaženo k počtu koloskopií. 485 koloskopovaných udalo pozitivní rodinnou anamnézu. Z nich u 257 byla koloskopie indikována jako diagnostická, zatímco u 228 (47,0 %) se jednalo o screening. Pokročilý adenom byl nalezen vtéto skupině s pozitivní rodinnou anamnézou u 25 (5,1%), karcinom u 7 (1,4%). Z těchto 32 pokročilých neoplazií bylo 17 (53 %) diagnostikováno screeningovým vyšetřením, jejich průměrný věk byl 47,0 let. Po pozitivním TOK byla detekce karcinomů 8,1 %, po negativním TOK 2 %, při primární screeningové koloskopií 4,2 %. Celkem bylo screeningem zachyceno 96 (37 %) pokročilých adenomů a 52 (35,6 %) karcinomů. Závěr: Poměr screeningových koloskopií vzhledem k symptomatickým indikacím byl přibližně čtvrtinový. Metodický pokyn doporučující koloskopií jako sekundární screeningové vyšetření po pozitivním TOK není jednoznačně dodržován. Poměr histologických vyšetření vzhledem k nalezeným polypům byl nedostatečný. Malou výtěžnost screeningu při pozitivní rodinné anamnéze lze vysvětlit významně nižším věkem. K vyšetření patrně přichází dříve, protože jsou o riziku informováni. Screeningem bylo zachyceno větší množství významných lézí, nezodpovídalo počtu screeningových vyšetření.

Background, aim of the Study: Colorectal cancer is one of the most common cancers whose incidence is most likely to be reduced by screening. The aim of this prospective multicentre study was to review the detection rates of colorectal cancer and polyps and to assess the efficacy of colonoscopy and a screening program. Results: A total of 3,827 consecutive colonoscopy procedures performed in 2005-2006 were assessed. Of these, 927 (24.2%) were scheduled on the basis of screening while 2,990 (75.8%) were based on the patienťs complaints. The most common symptom was faecal blood (32.5%) followed by abdominal pain (27.5%). In symptom-related colonoscopy procedures, the caecum was reached in 87.4% of cases (terminal ileum, in 36.3%) while, in screening-based ones, in 88.6% of cases (terminal ileum, in 45.6%). Twenty-four percent of examinations were performed without premedication. The rates of reaching the caecum varied between 75% and 98% with individual endoscopists. A total of 2,614 polyps were found in 1,169 patients (30.6%). Advanced adenomas were detected in 259 patients (6.8%), and carcinomas in 146 (3.8%). Among the polyps, 1,620 (62%) were pedunculated ones. Of the 1,081 histologies, 580 (53.6%) revealed tubular adenomas. A total of 212 (81.9%) significant adenomas and 106 (72.6%) carcinomas were localized in the left-side colon. The detection rates of large polyps by the 10 most active endoscopists were in the range of 7 to 20%, with the detection rates of all polyps varying between 28 and 145% depending on the number of colonoscopy procedures. A total of 485 patients having colonoscopy reported a family history. Of these, colonoscopy was indicated as a diagnostic procedure in 257 whereas 228 (47.0%) were scheduled for colonoscopy within the screening program. In the group of patients with a family history, advanced adenoma was present in 25 (5.1%), and carcinoma in 7 (1.4%). Of these 32 patients, 17(53%) were diagnosed as having advanced cancer by screening; their mean age was 47 years. The detection rates of cancer after positive and negative FOBTs were 8.1% and 2%, respectively; the rates with primary screening-based colonoscopy were 4.2%. Overall, screening detected 96 (37%) advanced adenomas and 52 (35.6%) carcinomas. Conclusion: The ratio of screening-based colonoscopy procedures to those scheduled based on symptoms is about 1: 4. The guidelines recommending colonoscopy as a secondary screening procedure in patients with a positive FOBT are not strictly adhered to. The ratio of histologies to detected polyps is clearly inadequate. The low detection rates of screening in those with a family history can be explained by the patients1 significantly younger age. These individuals apparently undergo screening earlier, being aware as they are of the potential risks. Screening was successful in detecting a greater numbers of major lesions compared with the number of screening procedures actually performed.

Klinika hepatogastroenterologie IKEM Praha

Place and detection rates of colonoscopy within a faecal occult blood test-based screening program

Lit.: 16