Cíl. Cílem naší retrospektivní práce bylo zhodnotit diagnostický proces pomocí zobrazovacích metod u pacientů se střevní obstrukcí. Materiál a metoda. Retrospektivně jsme posuzovali diagnostický přístup u pacientů hospitalizovaných na Chirurgické klinice pro poruchy pasáže gastrointestinálním traktem (GIT) v období let 2006-2009. Náš soubor obsahoval 374 pacientů (51,2 % žen, průměrný věk 65 let, věkový interval 19-90 let), vyloučeni byli pacienti v časném pooperačním období (3 týdny) a děti do 18 let. Hodnotili jsme indikace a nálezy na prostém rentgenovém snímku břicha (dále RTG), při kontrastním vyšetření pasáže trávicího traktu a CT bez endoluminální přípravy. Jejich výsledky jsme porovnávali s nálezy při endoskopii a operačními nálezy. Výsledky. RTG snímek břicha byl proveden 95,7% pacientům (senzitivita 80,6 %, specificita 49,5 %, NPV 66,7 % a PPV 78,6 %). Pasáž GIT ve vodě rozpustnou kontrastní látkou byla provedena celkem u 39,8 %, v 33,6 % případů byla negativní (7 falešně negativní případy potvrzené operačním nálezem, NPV - 89 %). V 47,6 % s nálezem ileózního stavu, 69 % pacientů s nálezem obstrukce při pasáži bylo operováno a 31 % pak bylo léčeno konzervativně. CT bez endoluminální přípravy bylo provedeno v 125 případech (33,4 %), ve 115 případech byla nalezena příčina obstrukce, z toho 72 nálezů bylo ověřeno operačním nálezem a nález na CT byl potvrzen ve 100 %. Závěr. Radiologické zobrazovací metody jsou nezbytné v diagnostice akutní střevní obstrukce. RTG břicha je vhodné jako vstupní vyšetření a společně s klinickým nálezem a anamnézou lze na jeho základě zvolit další vyšetřovací postup. CT je nejlepší metodou k přesnému určení příčiny obstrukce. Pasáž trávicího trávicího traktu může přispět k obnovení pasáže u pacientů s "low-grade" obstrukcí.

Aim. Aim of our retrospective study was to evaluate diagnostic management of bowel obstruction and to compare it with contemporary literature. Material and methods. We assess retrospectively the diagnostic procedure in patients hospitalized due to the suspected bowel obstruction in period 2006-2009. Our set of contains 374 patients (51,2 % female, average age 65 years, age interval 19-90 years) and children till 18 years and persons in early post-operative period (3 weeks) were excluded. The following findings were checked: plain abdominal radiography (x-ray), bowel follow-through with water-soluble contrast agent (BFT) and multidetector computed tomography (MDCT); results were compared each other and with results of endoscopy and/or laparotomy Results. 95,7% of patients underwent plain x-ray (sensitivity 80,6%, specificity 49,5%, NPV 66,7% a PPV 78,6%). The BFT was performed in 39,8% of patients, 47,6% findings were positive according to the small bowel obstruction, in 33,6% were negative respectively (7 false negative confirmed during laparotomy, NPV - 89%). 69% patients with obstruction underwent surgery and 31% were treated by conservative way. MDCT without endoluminal preparation was performed in 125 patients (33,4%), in 115 cases was found cause of obstruction. 72 patients underwent surgery and MDCT findings were confirmed in 100%. The increasing trend in MDCT indications was found. Conclusion. Plain X-ray is most often used first imaging modality in patients with suspected bowel obstruction with good possibility to triage following patient's examinations and treatment. MDCT is best method to identify cause of obstruction. Bowel follow-through could be helpful in patients with "low-grade" obstruction.

Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň

Diagnostics of the acute bowel obstruction - plain X-ray, follow-through or MDCT?

Lit.: 23