Východiska: Náplní studie bylo posouzení přínosu celotělové formy magnetické rezonance (WB- MRI) v diagnostice monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS) v odlišení od iniciální, asymptomatické formy mnohočetného myelomu (MM) a ověření praktického přínosu stážovacího systému Durie- Salmon PLUS (D-S Plus) u MM. Materiál a metody: Analyzovaný 86členný soubor sestával z 28 jedinců s MGUS a z 54 nemocných s nepředléčenou formou MM vyšetřených při rozpoznání nemoci a ze 4 pacientů se solitární formou plazmocytomu (SP). WB- MRI vyšetření bylo prováděno na přístroji Magnetom Avanto 1,5 T s pomocí virtuální celotělové maticové cívky s postupnou akvizicí v 7 etážích a ve 2 sekvencích - T2 STIR a T1. Na základě počtu ložisek a stupně difuzních změn bylo určeno stadium pokročilosti nemoci podle klasifikace D-S Plus a srovnáno s výsledky standardních stážovacích systémů dle Durieho-Salmona (D-S) a International Staging System (ISS). Statistické šetření bylo provedeno s pomocí koeficientu Cohenovo k a McNemarova- Bowkerova testu rozdílnosti s hranicí významnosti p < 0,05. Výsledky: Ze souboru 28 jedinců s MGUS byla u 17 (61 %) splněna IMWG (International Myeloma Working Group) a/ nebo WB- MRI kritéria přechodu v MM, přičemž u 4/ 17 (23 %) jedinců bylo zaznamenáno při použití stratifikačního systému D-S Plus vyšší stadium nežli podle D-S. Devět ze 14 (64 %) jedinců s MGUS v transformaci v MM s negativitou radiografického vyšetření skeletu mělo pozitivní obraz při použití WB- MRI. Charakter zjištěných WB- MRI změn vedl u 9/ 17 (53 %) nemocných s takto diagnostikovaným MM k zahájení indukční chemoterapie. Stratifikace dle D-S Plus rozčlenila 54 doposud neléčených nemocných s MM do stadia 1 (17 %), stadia 2 (33 %) a stadia 3 (50 %), přičemž u 22 % došlo při srovnání se systémem D-S při použití D-S Plus k posunu do vyššího stadia nemoci, u 9 % ale naopak k zařazení do stadia nižšího. Při srovnání výsledků ISS vs D-S Plus bylo zjištěno, že posléze jmenovaný systém, založený na WB- MRI, vedl u 41 % nemocných k zařazení do vyššího stadia a pouze u 9 % pacientů do nižšího stadia. U 13 % nemocných s MM bylo s pomocí WB- MRI rozpoznáno extramedulární, především paraspinální šíření myelomového procesu. Ze 4 nemocných s diagnózou SP byla u 1 nemocného rozpoznána s pomocí WB- MRI multifokální forma plazmocytomu. Závěr: WB- MRI je vysoce přínosná zobrazovací metoda s podstatně vyšší citlivostí, nežli poskytuje konvenční radiografie skeletu, umožňující citlivé zhodnocení tíže a rozsahu myelomové kostní nemoci. Významně zpřesňuje diagnostické možnosti v odlišení stabilní formy MGUS od fáze její maligní transformace v MM. Stratifikační režim dle D-S Plus se prakticky osvědčil a má slibný potenciál k začlenění do standardního algoritmu diagnostických a stratifikačních metod používaných u MGUS a MM.

Background: The aim of the study was to assess the contribution of the whole body MRI (WB-?MRI) in the diagnostics of monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and initial, asymptomatic form of multiple myeloma (MM), as well as the evaluation of practical usefulness of the Durie-?Salmon Plus staging system (D-S Plus). Materials and methods: The analyzed 86-?patient cohort consisted of 28 patients with MGUS and 54 patients with newly diagnosed multiple myeloma and 4 patients with solitary plasmocytoma (SP). WB-?MRI was evaluated using Magnetom Avanto 1.5 T with the use of virtual whole body coil with sequential acquisition on 7 levels and 2 sequentions –? T2 STIR and T1. Based on the number of lesions and the degree of diffuse involvement we assessed the D-S Plus stage, and compared it to the results of standard staging systems according to Durie Salmon (D-S) and International Staging System (ISS). Statistical estimation was done using the Cohen ? test and McNemara-Bowker test at p < 0.05. Results: In the group of 28 individuals with MGUS, there were 17 (61%) patients fulfilling the IMWG criteria and/?or WB-?MRI criteria of incipient MM. In 4/?17 (23%) patients we described a more advanced stage when comparing D-S Plus to D-S. Nine out of fourteen (64%) patients with MGUS transforming into MM with negative radiological assessment had positive findings on WB-?MRI. The character of WB-?MRI findings lead in 9/?17 (53%) of the patients to the initiation of induction treatment. Stratification according to D-S Plus divided the 54 newly diagnosed patients with MM into stage 1 (16.7%), stage 2 (33.3%) and stage 3 (50%). In 22?% there was a shift into a higher stage using DS-?Plus in comparison with D-S, in 9% of the patients the shift lead to downstaging. When comparing the results of ISS vs D-S Plus we found that the system based on WB-?MRI showed in 41% of the patients higher stage and only in 9% of the patients lower stage. In 13% of MM patients we described extramedulary masses of the tumor, especially in paraspinal region. In 1 of the 4 SP patients the WB-?MRI changed the diagnosis into multifocal plasmocytoma. Conclusion: WB-?MRI is a very contributive imaging method with substantially higher resolution than conventional radiography. It is able to evaluate the grade and the extent of myeloma bone disease. It improves the diagnostic approach in the differentiation of stable MGUS from the phase of malignant transformation into MM. The D-S Plus system proved to be contributive and is competent to become a routine part of diagnostic and stratification algorithms in MGUS and MM.

3 interní klinika LF UP a FN Olomouc

Contribution of whole-body magnetic resonance in the diagnosis of monoclonal gammopathy of undetermined significance, multiple myeloma, and the assessment of Durine-Salmon Plus staging system

Lit.: 41