Úvod: Zlomeniny v oblasti ruky a zápěstí jsou jedny z nejčastějších zlomenin. V našem souboru tvořily tyto fraktury 32 %. Jejich léčba není vždy jednoduchá a i přes naši snahu může dojít k různému stupni reziduálního omezení funkce ruky. V naší prospektivní studii jsme se zaměřili na zjištění epidemiologických údajů pacientů s poraněním ruky ošetřených na naší klinice v průběhu jednoho roku, na četnost a typ poranění jednotlivých kostí a na způsob jejich ošetření. Metoda a materiál: Sledovaný soubor tvořilo 242 pacientů ošetřených pro zlomeninu ruky či zápěstí v roce 2008. Jednalo se o 61 žen (25 %) a 181 mužů (75 %). Průměrný věk souboru byl 35,1 let (rozmezí 15-91 let). V prospektivní studii jsme do databázového formuláře zaznamenávali z karty pacienta základní epidemiologické ukazatele (pohlaví a věk), dále mechanizmus úrazu, lokalizaci poranění na skeletu ruky, typy poranění a počet fragmentů. Získané údaje jsme vyhodnotili deskriptivními statistickými metodami, pohlavní distribuce byla zhodnocena ?2- testem na 5% hladině významnosti. Výsledky: Poranění se nejčastěji vyskytovala u mužů do 35 let. Nejčastějším mechanizmem úrazu byl prostý pád (59,5 %). Nejvíce ošetřených bylo shodně v srpnu a říjnu (29). Nejméně zlomenin v oblasti ruky a zápěstí jsme zaznamenali v květnu. Nejčastější poraněnou kostí na ruce byl V. metakarp - celkem 65 (7krát společně se čtvrtým metakarpem) (26,4 %). Skafoideum bylo druhou nejvíce poraněnou kostí, celkem 17 zlomenin (6,8 %). Diskuze: V literatuře jsme našli jen ojedinělé práce týkající se epidemiologických studií poranění zápěstí a ruky. Převážná část literárních údajů v souladu s naším pozorováním udává vyšší frekvenci poranění kostí ulnární strany ruky, většina zlomenin v oblasti ruky a zápěstí se vyskytuje u mužů do třiceti let věku, nejčastější zlomeninou zápěstí je skafoideum.

Introduction: Hand and wrist fractures range among the most common fractures. In the authors´ sample these fractures represented 32 %. The treatment of such fractures is not always easy, and despite the doctor's efforts they can result in different degrees of residual dysfunction of the hand. In their prospective study, the authors focused on the findings from epidemiological data of patients with hand injuries treated in the authors' clinic during one year, on the frequency and type of bone injury and methods of treatment. Method and material: A group of 242 patients was treated for a broken arm or wrist in 2008. This included 61 women (25%) and 181 men (75%). The average age was 35.1 years (age group 15-91 years). In their prospective study, the authors recorded the basic epidemiological characteristics (gender and age), as well as the mechanism of injury, localization of the fracture on the hand skeleton, types of injuries and the number of fragments in a database form. The collected data were evaluated using descriptive statistical methods; gender distribution was evaluated by the ?2 test at 5% significance level. Results: The injuries occurred most frequently in men under 35 years of age. The most common mechanism of injury was a simple fall (59.5%). The highest number of patients was treated in August as well as in October (29 each). The lowest number of hand and wrist fractures was recorded in May. The most commonly injured bone was the fifth metacarpus - a total of 65 cases (7 times in conjunction with the fourth metacarpal bone) (26.4%). The skafoideum bone was the second most frequently injured bone - 17 fractures (6.8%). Discussion: In the literature the authors found only several articles relating to epidemiological studies of wrist and hand injuries. Most of the literature is consistent with the authors´ observations of a higher frequency of ulnar bone injuries of the hand, with the majority of fractures of the hand and wrist occurring in men to thirty years of age, and the most frequently broken bone of the wrist being the skafoideum bone.

Ortopedicko traumatologická klinika FNKV a 3 LF UK Praha

Fractures of the hand and wrist: a one-year epidemiological study

Lit.: 16