Úvod: V této práci popisujeme naše zkušenosti s hlubokou mozkovou stimulací (DBS). Metoda a soubor: V rozmezí let 1998 až 2009 jsme provedli DBS u 100 nemocných (Ž : M = 37 : 63; medián 56 let: 12 až 73 let). Z toho 14 trpělo esenciálním tremorem (ET), dva jiným třesem (T), 73 Parkinsonovou nemocí (PN), 10 generalizovanou dystonií různého původu (GD) a jeden cervikální (CD) dystonií. Cílem implantace bylo ventrální intermediální jádro talamu (VIM) pro ET, T a PN, nc. subthalamicus (STN) pro PN a vnitřní pallidum (GPi) pro GD, CD, PN. Intracerebrální elektrody byly implantovány do 187 jader . Hodnotili jsme intraoperační stimulační parametry, klinickou odpověď na stimulaci a parametry určující přesnost implantace. Výsledky: Medián nejnižší účinné stimulace byl 1 V (0,3-2,5 V). Terapeutický interval byl 0-5 V (medián 2,5 V). Tremor byl odstraněn během implantace do jednotlivých jader VIM v 92,9 %, rigidita a akineze při implantaci do STN v 94,7; resp. v 18,9 %. Vypočítaný cíl byl použit pro konečnou implantaci elektrody v 56,7 % případů. Implantovaná elektroda procházela STN jádrem v rozmezí 3,5-7,5 mm (medián 5 mm). Rozdíl souřadnic mezi předpokládanou a skutečnou pozicí elektrody dle pooperačního RTG byl: ?X= 0,5 (0-1,5), ?Y=0,7 (0-1,7),?Z = 0,5 (0-1,7). Nejčastější vedlejší příznaky stimulace byly u VIM parestezie v 38 % a u STN dysartrie v 28,3 % případech. Intraoperační klinické, technické a hardwarové komplikace se objevily u 21 % nemocných. Závěr: Intraoperační výsledky prokázaly přesné zacílení a dobrou techniku implantace s minimální morbiditou.

Introduction: Deep brain stimulation (DBS) is the method of choice in the treatment of various movement disorders. Methods: Between 1998 and 2009, we performed DBS in 100 patients (F : M = 37 : 63; median 56 yrs /12-73 yrs/). Fourteen patients suffered from essential tremor (ET), 2 from tremor of other aetiology (T), 73 from Parkinson's disease (PD), 10 from generalized (GD) and 1 from cervical (CD ) dystonia. Implantation was targeted in the ventral intermedial thalamus (VIM) for ET, T and PD, subthalamic nucelus (STN) for PD and internal pallidum (GPi) for GD, CD and PD. Intracerebral electrodes were totally implanted into 187 nuclei. We evaluated stimulation parameters, while clinical response and parameters determined the accuracy of implantation. Results: The lowest effective amplitude of stimulation ranged from 0.3 to 2.5 V (median 1 V). The therapeutic interval ranged from 0 to 5 V (median 2.5 V). Tremor was eliminated in 92.9% of cases, rigidity in 94.7% and akinesia in 18.9%. The central trajectory was used for final electrode implantation in 56.7% of procedures. In STN the trajectory passed through the nucleus in the range of 3.5-7.5 mm (median 5 mm). The difference of coordinates between expected and real position of electrodes was: ?X= 0.5 (0-1.5), ?Y=0.7 (0-1.7), ?Z=0.5 (0-1.7). The most frequent side effects were paraesthesias (VIM 38%) and dysarthria (STN 28.3%). Overall morbidity occurred in 21% of patients. Conclusion: The results showed accurate targeting and optimal implantation technique with minimal morbidity.

Neurologická klinika 1 lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha

Odd stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Deep brain stimulation in patients suffering from movement disorders? Stereotactic procedure and intraoperative findings

Lit.: 41