Úvod: Autoři představují sestavu pacientů, u kterých provedli v období od 1. 1. 2009 do 15. 9. 2010 klasickou operaci hrudní (TAA) nebo torakoabdominální aorty (TAAA). Materiál a metodika: V uvedeném časovém úseku bylo operováno 29 pacientů. Snažili jsme se použít maximum známých postupů orgánové protekce, ke kterým patří redukovaná heparinizace, mírná celková hypotermie (32–34 °C), postupné nakládání aortální svorky, cerebrospinální drenáž, levostranný srdeční zkrat (biopumpa) s neischemickou kanylací femorální tepny, selektivní viscerální perfuze (arteria mesenterica superior a truncus coeliacus) krví a perfuze renálních tepen studeným krystalickým roztokem. Sledování somatosenzorických a motorických evokovaných potenciálů bylo z technických důvodů použito pouze dvakrát. Ve většině případů TAAA byl zvolen torakoretroperitoneální přístup. Výsledky: Celková mortalita byla v uvedeném období 24 %, přičemž v roce 2009 bylo operováno 16 pacientů, z toho 14 elektivně a dva akutně pro rupturu, kteří oba zemřeli. U plánovaných výkonů pak byla mortalita v roce 2009 21 %. V roce následujícím bylo od ledna do 15. září 2010 operováno 13 pacientů, 11 elektivně a dva akutně. Celková mortalita je v této skupině 15,4 %, u elektivních pacientů to bylo 9 % a u akutních jeden pacient přežil a jeden zemřel. Výskyt pooperační paraplegie byl zaznamenán jedenkrát (3,4 %), pooperační dialýzu z důvodu pooperační renální insuficience jsme použili v 6,9 % a v 10,3 % se objevily další pooperační komplikace. Závěr: Výskyt mortality i morbidity je při chirurgické léčbě torakoabdominální aorty stále poměrně vysoký, i když s použitím novým postupů orgánové ochrany se snižuje. K provádění těchto vysoce specializovaných operací je zcela nezbytný multioborový přístup a sehraný tým, který se touto problematikou zabývá.

Introduction: The authors present a group of patients, who underwent standard procedures on thoracic (TAA) and thoracoabdominal (TAAA) aortic aneurysms from 01-01-2009 to 15-09-2010. Material and Methods: During the above time period, a total of 29 patients were operated. The authors employed as many known organ protection procedures as possible, including reduced heparinization, mild hypothermia (32–34 °C), sequential aortic clamping cerebrospinal drainage, left heart bypass (a biopump) with non-ischemic canylation of the femoral artery, selective visceral blood perfusion (superior mesenteric artery and coeliac trunk) and renal arteries perfusion using cold crystallic solution. For technical reasons, monitoring of somatosensory and motor evoked potentials was used only twice. In the majority of TAAA procedures, the thoracoretroperitoneal approach was used. Results: During the studied period, the overall mortality rate was 24%. In 2009, a total of 16 patients were operated, out of which 14 subjects underwent elective procedures. Two subjects underwent urgent procedures for ruptures and both of them died. In 2009, the mortality rate was 21% for planned procedures. In the following year, from January to September 15, a total of 13 patients underwent surgery, out of whom 11 underwent elective and two urgent procedures. The group’s overall mortality rate was 15.4%, the moratlity rate in elective surgery patients was 9% . One patient undergoing urgent surgery survived and one exited. Postoperative paraplegia was reported in one subject (3,4%), postoperative dialysis due to postoperative renal insuficiency was used in 6.9% and other postoperative complications occurred in 10,3% of the subjects. Conclusion: Mortality and morbidity rates in the surgical management of thoracoabdominal aortic aneurysms remain considerably high, although new procedures of organ protection help to reduce it. These highly specialized procedures require a multispecialty approach and a well- coordinated surgical team, specialized in this problematics.

Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Current trends in the surgical management of thoracoabdominal aortic aneurysms

Lit.: 45