Cíl: Hlavním předmětem našeho výzkumu bylo zjištění toho, do jaké míry souvisí kvalita života pacientů s epilepsií s jejich dispozicí k neuroticismu. Výzkumné šetření bylo provedeno na souboru 50 pacientů s různými formami epilepsie. Kvalita života těchto pacientů byla zjišťována sebeposuzovací dotazníkovou technikou QOLIE-31. Dispozice k neuroticismu byly sledovány dotazníkem MHQ. Při statistickém zpracování získaných dat jsme použili dvouvýběrový t-test, Spearmanův korelační koeficient a regresní analýzu. Výsledky: U pacientů s epilepsií jsme zjistili statisticky významnou závislost mezi dispozicemi k neuroticismu a celkovou kvalitou jejich života. Z jednotlivých složek zjišťovaných dotazníkem MHQ zde má jednoznačně největší vliv somatická úzkost. Podrobnějším zkoumáním závislostí mezi dispozicemi k jednotlivým neurotickým poruchám a multipoložkovými škálami dotazníku QOLIE-31 byla zjištěna silná negativní vazba mezi somatickou úzkostí a kvalitou kognitivních a sociálních funkcí pacientů s epilepsií. Závěry: V práci byla prokázána závislost mezi dispozicemi k neurotickým poruchám a kvalitou života pacientů trpících epilepsií. Jako zvláště výrazný se jeví negativní vliv dispozic k somatické úzkosti na kvalitu kognitivních a sociálních funkcí epileptiků. Vzniká prostor pro vhodnou psychoterapii pacientů neurotizovaných tímto onemocněním.

Aim: The main subject of our research was to ascertain to what extent the quality of life of epileptics correlates with their disposition to neurotic disorders. Research was conducted on a group of 50 patients with varying degrees of epilepsy. The quality of life of these patients was established using the self-assessment questionnaire, QOLIE-31. Neurotic disposition was monitored via the MHQ. Data was statistically analysed using the paired T-Test, Spearman's Rank Correlation Coefficient and regression analysis. Results: In patients with epilepsy, we discovered a statistically significant relationship between neurotic disposition and overall quality of life. Of all the items in the MHQ, the most significant was somatic anxiety. More detailed examination of the relationships between individual neurotic disorders and the QOLIE-31 multi-item questionnaire scale revealed a strong negative link between somatic anxiety and the quality of cognitive and social functions in patients with epilepsy. Conclusions: The work provides evidence of a relationship between neurotic disposition and the quality of life of patients suffering from epilepsy. Particularly significant is the negative effect of disposition to somatic anxiety on the quality of cognitive and social functions in epileptics. This creates a possible base for the psychotherapy of patients neuroticised by this illness.

Katedra pedagogiky a psychologie PF JČU České Budějovice

How does the quality of life of epileptics correlate with their disposition to neurotic disorder?

Lit.: 29