• MeSH
• astigmatismus MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multifokální intraokulární čočky * MeSH
• refrakční vady terapie   MeSH
• senioři MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem této průřezové studie bylo vyhodnotit kvalitu života, úzkost a depresi u seniorů s kardiovaskulárním onemocněním, kteří žijí v komunitě, a zjistit jejich souvislost se subjektivním hodnocením zdravotního stavu a s tím, zda senior žije v domácnosti sám. Také byla zjišťována souvislost s pohlavím a věkem. Metodika: Kvalita života byla hodnocena pomocí nástroje Older People's Quality of Life - Brief version (OPQOL-BRIEF), pro hodnocení úzkosti byl použit Inventář geriatrické úzkosti (GAI) a pro hodnocení deprese Geriatrická škála deprese (GDS-15). Kritériem pro zařazení do výzkumného souboru byl věk nad 60 let, jedinec s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze žijící v soukromé domácnosti, bez diagnózy demence, se schopností vyplnit dotazník v českém jazyce. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 639 respondenty, z toho bylo 74,2 % žen. Průměrný věk ve výzkumném souboru byl 72,9 roku (min. 60, max. 94) a 56,7 % respondentů žilo s manželem či partnerem nebo s dětmi. Průměrné skóre kvality života bylo 53,7 (min. 25, max. 65), průměrné skóre úzkosti bylo 4,9 (min. 0, max. 20), a průměrné skóre deprese 3,3 (min. 0, max. 15). Ženy udávaly statisticky významně lepší kvalitu života (p = 0,0001). Lepší kvalita života byla spojena s lepším subjektivním hodnocením zdravotního stavu (r = 0,439; p < 0,01), klesajícím skóre deprese (r = -0,526; p < 0,01), klesajícím skóre úzkosti (r = -0,342; p < 0,01) a mladším věkem respondentů (r = -0,166; p < 0,01). U seniorů, kteří žili v domácnosti samostatně, bylo zjištěno statisticky významně vyšší skóre deprese (p = 0,028). Závěr: Kvalitu života seniorů ovlivňuje celá řada aspektů, jejichž znalost je důležitá pro efektivní cílení programů určených pro seniory v komunitě. Z hlediska zlepšení kvality života seniorů s kardiovaskulárním onemocněním žijících v komunitě se jako efektivní jeví programy zaměřené na zlepšení celkového zdraví a intervence vázané na zmírnění symptomů deprese a úzkosti.

Aim: The aim of this cross-sectional study was to evaluate a quality of life, anxiety, and depression of the senior citizens with cardiovascular diseases living in the community. Their links with the subjective assessment of the state of health, with whether the senior lives alone in the household, with gender and age were also investigated. Methods: Quality of life was assessed by Older People's Quality of Life - Brief version (OPQOL-BRIEF), the Geriatric Anxiety Inventory (GAI) was used to assess anxiety and the Geriatric Depression Scale (GDS-15) was used to assess depression. The criteria for inclusion in the sample were: age over 60 years, an individual living in a private household, with cardiovascular disease, without a diagnosis of dementia, with the ability to fill out a questionnaire. Results: The sample comprised of 639 respondents, of which 74.2% were women. The average age in the sample was 72.9 years (min. 60, max. 94), and 56.7% of respondents lived with a spouse or partner, or with children. The average quality of life score was 53.7 points (min. 25, max. 65), average anxiety score was 4.9 (min. 0, max. 20) and average depression score was 3.3 (min. 0, max. 15). Women reported a statistically significantly better quality of life (p = 0.0001). Better quality of life was associated with better subjective assessment of health status (r = 0.439; p < 0.01), decreasing depression scores (r = -0.526; p < 0.01), decreasing anxiety scores (r = –0.342; p < 0.01) and the younger age of respondents (r = –0.166; p < 0.01). A statistically significantly higher depression score (p = 0.028) was found in senior citizens who lived alone in the household. Conclusion: The quality of life of senior citizens is affected by a number of aspects, the knowledge of which is important for effective targeting of programs intended for senior citizens in the community. From the point of view of improving the quality of life of senior citizens with cardiovascular disease living in the community, programs aimed at improving overall health and interventions linked to the mitigation of symptoms of depression and anxiety appear to be effective.

• MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * komplikace   MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři * MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• fytoterapie MeSH
• levandule účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• oleje rostlin terapeutické užití   MeSH
• úzkost * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• úzkostné poruchy * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kazuistika se zabývá výběrem vhodných psychofarmak ze skupiny antidepresiv u pacienta s úzkostnou poruchou a současně trpícího častými migrenózními záchvaty. V literatuře jsou hojně popisovány interakce serotonergních antidepresiv a látek ze skupiny triptanů (antimigrenózní léčiva). Obáváme se vzniku serotoninového syndromu, který může být v případě, že není adekvátně léčen, i život ohrožujícím stavem. V praxi je potřeba umět posoudit klinickou závažnost každé lékové interakce tak, abychom její význam nepřeceňovali, ani nepodcenili. Nesprávnou interpretací lékové interakce můžeme pacienta ohrozit vystupňovanými nežádoucími účinky nebo neúčinností terapie, případně ho ochudit o účinnou variantu léčby. Tato kazuistika si klade za cíl demonstrovat druhý popisovaný případ, kdy byl pacient zprvu v obavě z interakce nedostatečně léčen, což výrazně snižovalo jeho kvalitu života.

The case report deals with the selection of suitable psychotropic drugs from the group of antidepressants in a patient with anxiety disorder and at the same time suffering from frequent migraine attacks. The interactions of serotonergic antidepressants and triptans (antimigraine drugs) has been widely described in the literature. We deal with concerns from the development of serotonin syndrome, which can be a life-threatening side effect. In practice, there is a need to assess the clinical severity of each drug interaction so that we do not overestimate or underestimate its importance. By incorrect interpretation of the drug interaction, patient can be endangered with side effects or ineffectiveness of therapy. This case study aims to demonstrate the second case described, where the patient was initially undertreated for fear of interaction, which significantly reduced his quality of life.

• MeSH
• antidepresiva škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lékové interakce * MeSH
• lidé MeSH
• migréna s aurou farmakoterapie   komplikace   MeSH
• serotoninový syndrom chemicky indukované   MeSH
• tryptaminy škodlivé účinky   MeSH
• úzkost farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• Fremanezumab,
• MeSH
• antagonisté CGRP receptorů terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• biologické přípravky * terapeutické užití   MeSH
• deprese farmakoterapie   komplikace   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• migréna * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• úzkost farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

Úvod: Hodnotenie kvality života u pacientov po prekonaní cievnej mozgovej príhody (CMP) je nevyhnutnou súčasťou liečby. Kvalitu života predikujú nielen telesné postihnutie po CMP, ale aj psychosociálny stav pacienta. Cieľom štúdie je zistiť vzťah medzi depresiou, úzkosťou a kvalitou života v akútnej fáze po prekonaní CMP. Metódy: Výskum bol realizovaný ako prierezová deskriptívna štúdia. Výskumnú vzorku tvorilo 79 pacientov po CMP (Mvek = 67,9 ± 12,3). Depresia a úzkosť boli merané prostredníctvom dotazníka Hospital Anxiety and Depression Scale a kvalita života dotazníkom Stroke Specific Quality of Life Scale . Dáta boli analyzované jednoduchou a viacnásobnou lineárnou regresiou. Výsledky: Depresia a úzkosť predikujú celkovú kvalitu života pacientov po CMP štatisticky významne. Fyzický aspekt kvality života a celkovú kvalitu života viac predikuje depresia, naopak psychosociálny aspekt kvality života viac súvisí s úzkosťou pacientov po prekonaní CMP. Vyššia depresia aj úzkosť sa prejavujú v zhoršenej kvalite života, obdobne vo fyzickom aj psychosociálnom aspekte. Závažnú mieru depresie a úzkosti vykazovalo približne 20 % pacientov. Záver: Na kvalitu života pacienta po prekonaní CMP má vplyv nielen jeho funkčný stav, ale aj psychosociálny distres. Včasná diagnostika psychosociálneho distresu by mala byť dôležitou súčasťou starostlivosti a liečby pacientov po CMP.

Introduction: Evaluating quality of life in stroke patients is an essential part of treatment. Quality of life can be predicted not only by the physical disability after a stroke, but also by the patient's psychosocial state. The aim of the present study is to examine the relationship between depression, anxiety, and quality of life in the acute phase after strokes. Methods: A cross-sectional descriptive type of study was carried out. The research sample consisted of 79 patients after a stroke (Mage = 67.9 ± 12.3). Depression and anxiety were measured using the Hospital Anxiety and Depression Scale, and quality of life using the Stroke Specific Quality of Life Scale. Simple and multiple linear regression analyses were used for data analysis. Results: Depression and anxiety predicted overall quality of life in patients after a stroke. The physical aspect of quality of life and overall quality of life were strongly predicted by depression, while the psychosocial aspect of quality of life was strongly related to anxiety in stroke patients. Higher depression and anxiety are manifested in a worsened quality of life, and it is similar in the physical and psychosocial aspects. Approximately 20% of patients had severe depression and anxiety. Conclusions: A patient's quality of life after a stroke is affected not only by their functional condition, but also by psychosocial distress. Early diagnostics of psychosocial distress should be an important part of the care and treatment of stroke patients.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * terapie   MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

INTRODUCTION: The current study tested the longitudinal bidirectional links between changes in sleep quality and two measures of internalizing problems, depressive and anxiety symptoms, and whether these links differed between males and females. METHODS: Longitudinal data were collected from 570 early adolescents (58.6% female; Mage = 12.43 years, SD = 0.66 at Time 1) who were assessed four times over the course of 1.5 years. RESULTS: Cross-lagged panel models were hypothesized and tested the bidirectional links between sleep quality and both depressive and anxiety symptoms; multigroup tests were used to test for sex differences. Sleep quality and developmental changes in sleep quality were negatively associated with developmental changes in depressive symptoms as well as anxiety symptoms over time, and vice versa. These associations did not differ between male and female early adolescents. CONCLUSIONS: Study findings provide evidence that the relationship between poor sleep quality and depressive symptoms as well as anxiety symptoms are likely bidirectional and consistently intertwined. Clinicians might consider both problems to better guide case conceptualization and treatment.

• MeSH
• deprese komplikace   epidemiologie   MeSH
• dítě MeSH
• kvalita spánku * MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * epidemiologie   MeSH
• spánek MeSH
• úzkost komplikace   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Komorbidita více poruch či chorob u jednoho pacienta nastoluje otázku jejich vzájemného vztahu, který u nich můžeme předpokládat. Např. jedna může být dominantní (primární) a ostatní přidružené, nebo mohou mít podobnou genezi, důsledky, nebo se vzájemně ovlivňovat apod. To vše může významně ovlivnit mj. jejich terapii. Upozorňuje na to naše kazuistika, ve které jde o psychoterapii u pacienta s komorbiditou bolesti zad a úzkostmi. Za primární bylo u něj možno považovat úzkosti, které se objevily jako první v jeho rané dospělosti a měly psychotraumatickou etiologii s počátky v raném dětství. Jako komorbidní pak byly thorakolumbální bolesti zad, které se objevily o něco později, byly hodnoceny jako psychogenní dorsalgie a s úzkostmi úzce souvisely. Další komorbiditou byly pozdní, v jeho 50. roce věku vzniklé poúrazové bolesti zad lumboischiadického charakteru. Společně s předchozími bolestmi dosáhly takové intenzity, že byl pacientovi přiznán částečný invalidní důchod. Tato výsledná bolest pak sice nebyla jako celek přístupná psychoterapii, ale odstraněním původní, psychosomatické bolesti právě psychoterapií se znatelně snížila. Dokonce tak, že pacient začal zvažovat, zda bude nutný navrhovaný neurochirurgický zákrok.

The comorbidity of several disorders or diseases in one patient makes us question their expected mutual relationship. For example, one can be dominant (primary) and the others associated, they may have similar genesis, similar consequences, influence each other, etc. All this can significantly influence their therapy. In our study, we focused on psychotherapy in a patient with comorbid backache and anxiety. Anxiety was the patient?s primary disorder. It first appeared in his early adulthood and had a psychotraumatic etiology with beginnings in early childhood. Comorbid thoracolumbar backache appeared a little later in the form of psychogenic dorsalgia. It was closely related to anxiety. Another comorbid pain - this time post-traumatic lumbosciatic backache - appeared when the patient was 50 years old. All the pains combined grew so intense that the patient was granted a partial disability pension. The resulting pain as a whole could not be treated by psychotherapy. However, by psychotherapeutically removing the initial psychosomatic pain, the patient?s discomfort noticeably lessened. So much so that the patient started to consider forgoing suggested neurosurgery.

• MeSH
• bolesti zad * etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• duševně nemocní psychologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• psychické trauma MeSH
• psychosomatické a relaxační terapie MeSH
• psychosomatické poruchy etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• sny MeSH
• terapie zaměřená na emoce MeSH
• úzkost * etiologie   komplikace   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Reports of subjective sleep impairments have been replicated in adults with bipolar disorder (BD), young BD patients, and even children of parents with BD. Furthermore, circadian rhythm alterations are a core feature of BD. Despite the impairment in circadian rhythms and altered sleep included in various heuristic developmental models of BD, thus far, biomarkers have not been sufficiently objectively validated. Thus, here, we assessed the rest-activity circadian rhythmicity and sleep macrostructure using actigraphy in a sample of unaffected child and adolescent offspring of bipolar parents (BO; n = 43; 21 females; 11.0 ± 3.2 years) and controls (n = 42; 17 females; 11.1 ± 3.4 years) comparable in sex (p = .4) and age (p = .7). All participants wore a MotionWatch 8 (Camntech, Cambridge, UK) actigraph on their nondominant wrist for ≥ 14 days and completed sleep diaries. Psychopathology was assessed by the Kiddie Schedule for Affective Disorders and Schizophrenia and by subjective scales. The main areas of interest were rest-activity circadian rhythmicity, chronotype and sleep macrostructure. Subgroup analyses (child and adolescent subgroups) were conducted to identify physiological differences in sleep between these age groups. The BO and controls did not differ in the presence of current mood (p = .5) and anxiety (p = .6) disorders. The BO had shorter sleep time on free days (p = .007; effect size, Cohen´s d = 0.56), lower sleep efficiency on free days (p = .01; d = 0.47), lower prolongation of time in bed on free days (p = .046; d = 0.41), and lower social jet lag (p = .04; d = 0.5) than the controls. A longer sleep time on school days (p < .001; d = 0.21), lower prolongation of sleep time between school and free days (p = .008; d = 0.74), and larger difference in sleep onset latency between school days and free days (p = .009; d = 0.52) were observed in the adolescent BO than in the controls. The child BO had poorer sleep quality on free days than the controls (p = .02; d = 0.96). In all cases, the results remained significant after controlling for subthreshold mood and anxiety symptoms. The BO had less variable rest-activity rhythm than controls (p = .04; d = 0.32). No other significant differences between the BO and controls were observed in the rest-activity circadian rhythmicity and chronotype. The results showed decreased physiological catch-up sleep on free days in the BO, which may indicate a decreased need for sleep in this population. Thus, the decreased need for sleep observed in the unaffected BO may represent an endophenotype of BD.

• MeSH
• afekt MeSH
• aktigrafie MeSH
• biologické markery metabolismus   MeSH
• bipolární porucha komplikace   diagnóza   MeSH
• chronobiologické poruchy komplikace   diagnóza   MeSH
• cirkadiánní rytmus * MeSH
• dítě MeSH
• fenotyp MeSH
• fitness náramky MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) komplikace   diagnóza   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče MeSH
• sexuální faktory MeSH
• školy MeSH
• spánek * MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background: The treatment of pain and treatment of anxiety are two of the most complex issues in nursing homes worldwide, mainly because of the large numbers of people with cognitive impairment who reside in this environment. Aim: The aim of this study was to investigate the administration of analgesics and anxiolytics to people living in nursing homes, taking into account cognitive status. Methods: For this cross-sectional study, we used data from 404 residents who lived in nine randomly selected nursing homes in the Czech Republic and participated in the Czech-Austrian Long-Term Care Research Project called DEMDATA. Information about medication administration was obtained from medical records. Cognitive impairment was evaluated by the Mini-Mental State Examination, and pain was measured by the Pain Assessment in Advanced Dementia. To measure anxiety, we used the Behavioral Pathology in Alzheimer's Disease Rating Scale in residents with severe-to-moderate dementia and also the standardized questionnaire EuroQol in other residents. Results: In all, 68% (95% CI 62-74) of residents with pain did not receive any analgesic medication and 31% (95% CI 25-38) of residents were administered some analgesics and continued to report pain. The lowest reported occurrence of pain, as well as the lowest prevalence of analgesic administration, was in residents with moderate-to-severe dementia. We found that an alarming percentage of residents in the nursing homes were not treated sufficiently. Conclusion: This study indicates that treatment effects should be better monitored.

• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• anxiolytika terapeutické užití   MeSH
• bolest komplikace   farmakoterapie   MeSH
• demence komplikace   MeSH
• domovy pro seniory normy   MeSH
• kognitivní dysfunkce komplikace   MeSH
• kvalita zdravotní péče * MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• pečovatelské domovy normy   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• úzkost komplikace   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH