Antidiabetika na bázi inkretinového systému mění paradigmata terapie diabetu 2. typu. Inkretiny – inkretinová mimetika (agonisté GLP-1) a inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (inhibitory DPP-4) – ovlivňují homeostázu glukózy zvýšením sekrece inzulínu glukózodependentním způsobem. Korigují však i další metabolické odchylky u diabetu 2. typu a příznivě ovlivňují mikrovaskulární i makrovaskulární komplikace – kardiovaskulární rizika. Navíc jsou inkretiny příslibem splnění optimální kompenzace diabetu u těchto nemocných. Podrobněji popsán mechanismus účinku biologického působení inkretinů a pak postupně použití agonistů GLP-1 v terapii diabetes mellitus 2. typu. První byl do terapie diabetes mellitus 2. typu uveden exenatid, posléze liraglutid – analog humánního GLP-1 – a pak exenatid LAR a další analoga ve snaze prodloužení účinku i dalších terapeutických perspektiv. Gliptiny jsou léky založené na inhibici enzymatické aktivity DPP-4. První byl inhibitor DPP-4 sitagliptin, se kterým jsou v ČR největší klinické zkušenosti. Navíc je dostupný i vildagliptin a saxagliptin. Výhodné jsou fixní kombinace gliptinů s metforminem – Janumet a Eucreas. Výskyt nežádoucích účinků je nízký a intolerance těchto léků nepředstavuje vážnější problém. Diskutovány i možné závažnější vedlejší účinky, které jsou studovány, avšak zatím nebyla u žádného z inkretinů prokázána kauzální souvislost s vyšším rizikem malignit, ani dalšími závažnějšími komplikacemi. Inkretiny si pravděpodobně v budoucnosti vynutí změnu algoritmu terapie diabetu 2. typu, protože zamezují progresivní ztrátě funkce B-buňky – resp. sekreci inzulínu B-buňkou. Terapie inkretiny nabízí možnost simultánní terapeutické intervence a mají protektivní pozitivní efekt na vznik diabetických, především kardiovaskulárních komplikací.

Antidiabetic agents based on the incretin system change paradigms of type 2 diabetes therapy. The incretins – incretin mimetics (GLP-1 agonists) and dipeptidyl peptidase 4 inhibitors (DPP-4 inhibitors) – affect glucose homeostasis by increasing insulin secretion in a glucose-dependent way. However, they also correct other metabolic abnormalities in type 2 diabetes and positively affect microvascular as well macrovascular complications – the cardiovascular risk. Moreover, incretins promise to meet optimal glycemic control in these patients. The author describes in more detail the biological mechanism of action of incretins and steps taken in using GLP-1 agonists in the treatment of 2 type diabetes mellitus. Exenatide was the first to be introduced in the treatment of type 2 diabetes mellitus. followed by liraglutide – an analogue of human GLP-1, later exenatide LAR and other analogues in an attempt to prolong the action and future prospects of therapeutic trends. Gliptiny are drugs based on inhibition of enzymatic activity of DPP-4. The first was the DPP-4 inhibitor sitagliptin, with which the users in the Czech Republic have the largest clinical experience. Moreover, vildagliptin and saxagliptin are also available. Fixed combinations of gliptins with metformin are advantageous, namely Janumet and Eucreas. The incidence of adverse effects is low, and intolerance of these drugs is not a serious problem. Possible more serious side effects are discussed, currently subject to study. However, no causal link between incretins and a higher risk of malignancy and/or additional more serious complications has been shown to date. In the future, incretins will probably necessitate changes in type 2 diabetes treatment algorithm, because they prevent the progressive loss of B-cell function. Incretin therapy offers an option of simultaneous therapeuSouhrn intervention, and they have a positive protective effect, as regards any development of diabetic, particularly cardiovascular complications.

Krajská nemocnice T Bati a s Zlín

Incretin treatment of diabetes

Lit.: 79