Aerobní kondiční trénink (AT) zlepšuje toleranci zátěže a je považován za základní součást komplexní léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Elektromyostimulace extenzorů dolních končetin se osvědčila jako alternativa rehabilitace (RHB) u pacientů s těžším stupněm CHSS. Z některých údajů vyplývá, že by EMS v kombinaci s AT mohla zlepšit výsledky klasického tréninku u kardiaků. Cílem této studie bylo zhodnotit účinky kombinovaného tréninku pomocí EMSaAT na funkční parametry pacientů s CHSS. Pacienti a metodika. Pacienti (n = 43, průměrný věk 59 ± 7.9 let, EF 34 ± 8.9 %, NYHA II–III) byli rozděleni do 2 skupin: a) skupina s aerobním tréninkem (AT); b) skupina s aerobním tréninkem + elektromyostimulací dolních končetin (AT + EMS). AT byl prováděn na bicyklových ergometrech 3 x týdně a intenzitou na úrovni individuálního anaerobního prahu (ANP). Nízkofrekvenční EMS (10 Hz, trvání impulzu 200 μsec, režim 20 s „on“ / 20 s „off“), byla aplikována na obě dolní končetiny 2 x 60 min a pacienti ji prováděli doma pouze ve dnech mimo AT na klinice. Celková doba daného typu odborné přípravy je 12 týdnů. Výsledky. Srovnání účinnosti obou typů RHB v klíčových funkčních parametrech (VO2peak, VO2ANP, Wpeak na kg hmotnosti) přineslo statisticky významné zlepšení u pacientů v obou skupinách. Veškeré změny vyvolané typem tréninku byly kvantitativně srovnatelné ve všech sledovaných parametrech: VO2peak.kg-1 (zlepšení ve skupině AT z 18.4 ± 2.1 na 20.2 ± 1.2 ml.kg-1.min-1; P < 0.01; zlepšení ve skupině EMS + AT z 17.8 ± 3.2 na 19.7 ± 2.5 ml.kg-1.min-1; P < 0.01), VO2ANP.kg-1 (zlepšení ve skupině AT z 11.3 ± 2.8 na 12.3 ± 2.2 ml.kg-1.min-1; P < 0.01; zlepšení ve skupině EMS + AT z 10.8 ± 3.1 na 11.9 ± 1.9 ml.kg.-1min-1; P < 0.01) aWpeak.kg-1 (zlepšení ve skupině AT z 1.1 ± 0.3 na 1.4 ± 0.2 W.kg-1; P < 0.01; zlepšení ve skupině EMS + AT z 1.0 ± 0.2 na 1.3 ± 0.2 W.kg-1; P < 0.01). Nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly v hodnocených parametrech mezi oběma skupinami. Závěr. Studované tréninkové metodiky se mezi sebou statisticky vznamně nelišily, což znamená, že u kombinovaného tréninku (AT + EMS) nebyl prokázán přídatný účinek.

Aerobic exercise training (AT) improves exercise tolerance and is considered as an essential component of comprehensive treatment of chronic heart failure (CHF). Electromyostimulation (EMS) of leg extensors has been proved to be an alternative rehabilitation (RHB) in patients with advanced degree of CHF. Some data suggest that EMS in combination with AT could improve the results of classical training in cardiac patients. The aim of this study was to evaluate the effects of the combined training with EMS and AT on the functional characteristics of patients with CHF. Patients and methods. Patients (n = 43, mean age 59 ± 7.9 years, mean EF 34 ± 8.9 %, NYHA II–III) were divided into 2 groups: a) group with aerobic training (AT); and b) group with aerobic training + EMS of leg extensors (AT + EMS ). AT was performed on bicycle ergometers 3 times a week and the intensity level of the individual anaerobic threshold (ANP). EMS Low frequency (10 Hz, pulse duration 200 μsec, 20 s mode “on” / 20 “off”), was applied to both lower limbs and patients performed it at home (2 x 60 min daily) only on the days without AT. Total duration of given type of training was 12 weeks. Results. Comparison of the effectiveness of RHB in key functional parameters (VO2peak, VO2AT,Wpeak . kg-1) brought about a statistically significant improvement in patients in both groups. All training-induced changes were quantitatively comparable in all measured parameters: VO2peak.kg-1 (AT group improved from 18.4 ± 2.1 to 20.2 ± 1.2 ml.kg-1.min-1; P < 0.01; improvement in group EMS + AT was from 17.8 ± 3.2 to 19.7 ± 2.5 ml.kg-1 . min-1; P < 0.01), VO2AT . kg-1 (AT group improved from 11.3 ± 2.8 to 12.3 ± 2.2 ml.kg-1 . min-1, P < 0.01; improvement in the group AT + EMS was from 10.8 ± 3.1 to 11.9 ± 1.9 ml.kg-1 . min-1; P < 0.01) andWpeak . kg-1 (AT group improved from 1.1 ± 0.3 to 1.4 ± 0.2 W.kg-1; P < 0.01; improvement in the EMS group AT + from 1.0 ± 0.2 to 1.3 ± 0.2 W.kg-1; P < 0.01). There were no statistically significant differences in evaluated parameters between the 2 groups. Conclusion. Studied training methods did not differ significantly among themselves; it means that there was no additive effect of combined (AT + EMS) training.

1 interní kardioangiologická klinika FN u sv Anny v Brně a Masarykova Univerzita Brno ČR

Centre de Cardiologie Clinique et Interventionelle 2 Hôpital du Bocage Université de Bourgogne Dijon Francie

Fakulta sportovních studií Masarykova Univerzita Brno ČR

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace FN u sv Anny v Brně a Masarykova Univerzita Brno ČR

Ústav patologické anatomie FN u sv Anny v Brně a Masarykova Univerzita Brno ČR

Supervised exercise training combined with electromyostimulation of the extensors of lower limbs in the rehabilitation of patients with chronic heart failure

Obsahuje 3 tabulky

Literatura