Tento článek pojednává o preparticipačním skríninku, se zaměřením na kardiovaskulární rodinnou anamnézu. Probrány jsou čtyři nejvýznamnější protokoly PPS. Je představeno srovnání protokolů s ohledem na věkovou hranici pro pozitivní odpověď. Dále je diskutována otázka při jaké pozitivní odpovědi odeslat sportovce ke kardiologickému vyšetření. Dále je také zvažováno do jakého pokolení je nutno sledovat rodinnou anamnézu.
This article discusses preparticipation screening, with a focus on cardiovascular family history. The four most relevant PPS protocols are discussed. A comparison of the protocols concerning the age threshold for a positive response is presented. The question of at what positive response to refer an athlete for cardiology evaluation is also discussed. The family history is also considered to which generation should be traced.
Autoři shrnují problematiku koarktace aorty ve vztahu ke sportu a námahovou hypertenzi, která je s touto diagnózou asociovaná v dospělosti i v případě úspěšně řešené primární vady v dětském věku. Problematiku doplňují kazuistikou mladé sportovkyně s klidovou normotenzí, ale námahovou hypertenzí. Kazuistika je doplněna rozvahou ohledně možností současné farmakoterapie.
Authors are summarizing association Coarctation of aorta with athletes and its coincidence to exercise-induced hypertension in adults despite successful surgical treatmernt in their childhood. The text contains our current medical treatment options and a case story about 27-year-old female athlete with exercise-induced hypertension and normal blood pressure at rest.
Postupný rozvoj poznání v oblasti lékařské péče o sportovce přináší novou evidenci o komorových extrasystolách u sportovců. Dochází k potvrzení dlouho tušené dichotomie, kdy četnost komorových extrasystol u sportovců není vyšší oproti běžné populaci, ale souběžně mohou být komorové extrasystoly u sportovce první známkou život ohrožujícího onemocnění. První známkou hrozící náhlé srdeční smrti. První známkou takového onemocnění, u kterého pokračování v pohybové aktivitě přispívá k prohlubování stupně postižení myokardu s další akcentací rizika maligní arytmie. Vývoj publikované evidence dává nové pracovní nástroje, jak identifikovat atributy komorových extrasystol u sportovců spojené s nepříznivou prognózou. Za jejich pomoci pak s chirurgickou přesností určit ty jedince, kteří by ve sportovní činnosti neměli pokračovat. A naopak, umožnit nositelům benigních forem komorových extrasystol čerpat z rozsáhlých benefitů pohybové aktivity. Navzdory vršícím se publikovaným datům zůstává několik nezodpovězených otázek přesněji charakterizujících některé z atributů komorových extrasystol. Např. ucelenější popis benigních morfologií, bližší určení míry akceptovatelného výskytu komorových extrasystol při zátěži, nákladovou efektivitu kaskádového zobrazovacího vyšetřování, indikační nejistotu genetického vyšetření či jeho výsledků a v neposlední řadě správnou periodicitu opakovaného specializovaného kardiologického vyšetřování sportovců s komorovými extrasystolami při požadavku tělovýchovného lékaře před udělením lékařské způsobilosti ke sportu.
The gradual development of knowledge in medical care for athletes brings new evidence about premature ventricular beats in athletes. A long-suspected dichotomy is confirmed when the frequency of ventricular extrasystoles in athletes is not higher than in the general population, but at the same time, the presence of ventricular extrasystoles in athletes may be the first sign of a life-threatening disease. The first sign of impending sudden cardiac death. The first sign of situation in which a continuation of physical activity contributes to the worsening of myocardial pathology with an increased risk of malignant arrhythmia. Using these tools enables us to identify those individuals who should not continue in sports with surgical precision, whilst leaving carriers of benign forms of premature ventricular beats to enjoy vast benefits of sporting activity. Despite the accumulating published data, several unanswered questions remain that more accurately characterize some of the attributes of ventricular extrasystoles. E.g., a more comprehensive description of benign morphologies, closer determination of the acceptable occurrence of ventricular extrasystoles during exercise, cost-effectiveness of cascade imaging, indication uncertainty of genetic testing or its results, and finally, the correct periodicity of repeated specialized cardiological examination in athletes with premature ventricular beats.
Hodnocení EKG u sportovců se v rámci preparticipačního screeningu stává již zavedenou rutinou. Spektrum potenciálně přítomných patologií je široké, a proto je abnormální EKG křivka u sportovce indikací k vyšetření v centru sportovní kardiologie. Nález ST depresí na klidové EKG křivce patří mezi časté příčiny reference sportovce do takového centra. Tento článek formou kazuistického sdělení předkládá současný pohled na tuto problematiku.
The spectrum of possible pathologies is broad and thus an abnormal ECG in athlete is always an indication for evaluation in the Center of sports cardiology. The finding of ST depression on a resting ECG belongs to the most common triggers for referral to such a center. This article, while using a case report, informs its reader about a current understanding of this topic.
Svalový můstek je vrozená koronární anomálie, charakterizována zanořením koronární tepny do myokardu. V naší kazuistice prezentujeme případ 45letého sportovce bez předchozí kardiální anamnezy, přijatého pro atypické bolesti na hrudi do spádové nemocnice, následně referovaného k došetření na našem pracovišti. Provedená selektivní koronarografie prokazuje přítomnost svalového můstku v průběhu levé koronární tepny.
We present a case of 45-years old male, professional athlete, with atypical chest pain admitted to the emergency department at the local hospital, without any history of cardiovascular disease or risk factors. The patient was referred to our center for coronary angiography due to suspected unstable angina. Although coronary atherosclerotic disease wasn't apparent, a myocardial bridge in the course of LAD was detected.
Cílem následujícího textu je nastínění problematiky diagnostiky a terapie aseptických nekróz. Jedná se o početnou skupinu onemocnění pohybového aparátu nejasné etiologie, vznikající anatomicky v predilekčních lokalizacích a zejména v mladém věku jedince. Vzhledem k často nízkému věku pacientů je diagnostika a léčba doménou dětské ortopedie. V dospělé ortopedii se setkáváme převážně s následky těchto onemocnění. Mnohdy jediným řešením pozdních následků onemocnění je chirurgická intervence. Nejasná etiologie onemocnění, různé variace klinických symptomů a často kontroverzní názory na léčbu dělají z aseptických nekróz nejednoduchou ortopedickou nosologickou jednotku. Součástí práce jsou i radiologické nálezy z klinické praxe s ukázkou možného chirurgického řešení.
The aim of the following article is to summarize problems of diagnosis and treatment of avascular or aseptic necrosis. It is a large group of diseases of the musculoskeletal system of unclear etiology, arising anatomically in specific localizations and especially at young age of the individual. Due to young age of patients the diagnosis and treatment is mainly dealt by pediatric orthopeadic surgeons. In adult orthopaedics, we mainly confront with the consequences of these diseases. The late consequences of the disease often lead to surgical way of treatment. The unclear etiology, various variations of symptoms and often controversial opinions on treatment make aseptic necrosis a difficult orthopaedic diagnosis. The article also includes radiological findings from clinical practice with a demonstration of the possible surgical solution.
Bolesti v krajině kyčelního kloubu mají příčinu v mnoha patologických procesech. Diferenciální diagnostika je velice složitá a zdlouhavá. Avaskulární nekróza hlavice kosti stehenní může být jednou z možných příčin bolestí mladých aktivních jedinců s výrazným ovlivněním jejich dalšího života. Tento text shrnuje aktuální poznatky v etiopatogenezi, diagnostice a léčbě idiopatické avaskulární nekrózy hlavice kosti stehenní (AVN).
Pain in the landscape of the hip joint has a cause in many pathological processes. Differential diagnosis is very complex and lengthy. Avascular necrosis of the femoral head can be one of the possible causes of pain in young active individuals with a significant impact on their further life. This text summarizes current knowledge in etiopathogenesis, diagnosis and treatment of idiopathic avascular necrosis of the femoral head (AVN).
