Cíl: Zjistit, zda existuje asociace mezi (–6)A/G a M235T polymorfizmy genu pro angiotenzinogen (ATG) a vnímavostí k roztroušené skleróze a/nebo formou tohoto onemocnění. Soubor a metodika: Celkem 195 nepříbuzných pacientů (49 mužů, 146 žen) s diagnózou roztroušené sklerózy a 126 zdravých kontrol bylo genotypizováno pro dva ATG polymorfizmy metodou polymerázové řetězové reakce s následnou restrikční analýzou. Konečné výsledky byly získány pomocí těchto statistických testů: Fisherův exaktní test, chí-kvadrát a Holmova testu mnohonásobného srovnání. Pro další statistické zpracování bylo využito programu Statistica, verze 8.0 (StratSoft, Inc., Tulsa, OK, USA). Výsledky: Neprokázali jsme statisticky signifikantní rozdíl v genotypové či alelické distribuci pro zkoumané polymorfizmy mezi skupinou nemocných a kontrolními osobami. Ve skupině pacientů se sice dvojnásobní homozygoti MMGG vyskytovali méně často (p = 0,029; OR = 0,57; CI 0,33–0,98), ale přepočtem pomocí Holmova testu výsledky pozbyly signifikance (pcorr = 0,17). Nenalezli jsme statisticky významné rozdíly v distribuci genotypů mezi pacienty s rozdílnými formami onemocnění. Závěr: Naše studie neprokázala, že by (–6)A/G a M235T ATG polymorfizmy měly vliv na vnímavost k roztroušené skleróze, ani že by asociovaly s různými formami tohoto onemocnění.

Aim: To investigate whether there is an association between (–6)A/G a M235T polymorphisms of angiotensinogen (ATG) and susceptibility to multiple sclerosis and/or the course of the disease. Materials and methods: A total of 195 patients (49 men and 146 women) with multiple sclerosis (MS) and 126 healthy controls were investigated for two angiotensinogen polymorphisms using PCR and restriction analysis. The data were analysed with the support Statistica software, version 8.0 (StratSoft, Inc., Tulsa, OK, USA) and using the Fisher’s, Chi-squared and Holm’s tests. Results: We observed no significant differences in genotype or allelic distribution between groups of patients and control subjects for tested ATG polymorphisms. Double homozygotes MMGG were less frequent in the group of MS patients (p = 0.029, Odds ratio = 0.57, CI 0.33–0.98). However, using the Holm’s test for multiple comparisons, the results lacked statistical significance (pcorr= 0.17). We did not find significant differences either in genotype distribution or in allele frequencies among MS patients with the different disease courses. Conclusions: Our study did not find an association between (–6)A/G a M235T polymorphisms of ATG and susceptibility to multiple sclerosis or the course of this disease.

CEITEC MU Brno

Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Ústav patologické fyziologie LF MU Brno

Variability of angiotensinogen and susceptibility to multiple sclerosis

Obsahuje tabulky

Literatura