Cholecalciferol se tvoří v kůži vlivem ultrafialového záření UVB, příjem vitaminu D z potravy má relativně menší význam. Z cholecalciferolu vzniká dvojí hydroxylací (v játrech a ledvinách) aktivní calcitriol, který ovlivňuje metabolismus vápníku, mineralizaci kostní tkáně a nervosvalové funkce. Nedostatek vitaminu D se často vyskytuje v pásmu mírných šířek, a to v závislosti na ročním období, v menší míře též na složení stravy. Zjišťuje se hlavně u jedinců vyššího věku, při poruchách spojených s malabsorpcí tuků, při funkčních poruchách jater anebo ledvin, jakož i v důsledku užívání některých léků. Ke klasickým onemocněním, v jejichž patogenezi má významnou úlohu nedostatek vitaminu D, patří osteoporóza, osteomalacie a sekundární hyperparathyreóza. Kromě toho přibývá v poslední době důkazů, že se deficit vitaminu D podílí na vzniku dalších onemocnění, jako jsou maligní nádory, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, Parkinsonova nemoc a roztroušená skleróza. Stav zásob vitaminu D ovlivňuje imunitní systém a může mít kauzální spojitost s infekčními nemocemi a autoimunitními poruchami, jakož i se sarkoidózou. Doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) týkající se nízkodávkované suplementace vitaminem D jsou dosud uplatňována jen u malého procenta obyvatel. Pacienti s rizikovými faktory pro deficit vitaminu D by měli podstoupit pravidelné kontroly zásob tohoto vitaminu. Dosud nebylo dosaženo shody, zda by suplementace vitaminem D měla být obecně doporučována k prevenci maligních nádorů a kardiovaskulárích onemocnění. Při jednoznačně prokázaném deficitu vitaminu D je indikována kontrolovaná suplementace, a to nejen se zřetelem na kostní systém, ale též na další možné preventivní účinky

C(h)olecalciferol wird UVB-abhängig in der Haut gebildet. Die Vitamin-D-Zufuhr über die Nahrung spielt eine vergleichsweise untergeordnete Rolle. Über zwei Hydroxylierungsstufen in der Leber und (v. a.) in der Niere erfolgt die Umwandlung in den aktiven Metaboliten Calcitriol. Dessen Wirkungen betreffen den Kalziumstoff wechsel, die Knochenmineralisation und die neuromuskuläre Funktion. Ein Vitamin-D-Mangel tritt jahreszeitabhängig vermehrt in nördlichen Breiten, weniger ausgeprägt ernährungsabhängig auf. Er betrifft insbesondere ältere Menschen, kommt aber auch bei Fett-Malabsorptionsstörungen, bei Leber- und Nierenfunktionsstörungen sowie bei Einnahme bestimmter Medikamente vor. Klassische Vitamin-D- -Mangel-assoziierte Erkrankungen sind Osteoporose, Osteomalazie und der sekundäre Hyperparathyreoidismus. Es gibt darüber hinaus in den letzten Jahren eine zunehmende Evidenz dafür, dass ein Vitamin-D-Mangel mit diversen anderen Erkrankungen assoziiert sein kann: verschiedene Karzinome, Diabetes mellitus, Herz-Kreislauf-Erkrankungen, Morbus Parkinson und Multiple Sklerose. Über eine Beeinflussung des Immunsystems spielt der Vitamin-D-Status eine Rolle in der Entstehung von Infektionen und Autoimmunkrankheiten, insbesondere auch in der Pathogenese der Sarkoidose. Von der Deutschen Gesellschaft für Ernährung (DGE) wird der Bevölkerung eine niedrig dosierte Vitamin-D-Supplementierung empfohlen. Diese Empfehlungen werden in Deutschland nur zu einem geringen Prozentsatz befolgt. Bei Patienten mit Risikofaktoren für einen Vitamin-D-Mangel sollte eine regelmäßige Kontrolle des Vitamin-D-Status erfolgen. Es besteht Uneinigkeit darüber, ob das Evidenzniveau ausreicht, um Empfehlungen zur Vitamin-D-Supplementierung zwecks Prävention von Tumoroder Herz-Kreislauf-Erkrankungen abzuleiten. Bei klaren Hinweisen für einen Vitamin-D-Mangel sollte jedoch eine kontrollierte Supplementierung erfolgen – dies nicht nur bezogen auf die gesicherten, das Knochensystem bet

Artz für Innere Medizin Kardiologie Klinische Pharmakologie Wiesbaden

Klinik Nordfriesland St Peter Ording

Unabhängige Patientenberatung Deutschland Kompetenzstelle Arzneimittel

Vitamin D zur Prävention von Erkrankungen?

Raška, Ivan. Vitamin D v prevenci onemocnění? - komentář. 2012.

Obsahuje 4 tabulky

Literatura