Hyperglykémie je stav, který je u pacientů přijímaných na jednotky intenzívní péče diagnostikován velmi často a je spojen se značně zvýšenou morbiditou a mortalitou, zejména u pacientů, kteří se před hospitalizací neléčili s diabetem. Podle zjištění řady klinických studií korekce hyperglykémie zlepšuje prognózu u kriticky nemocných pacientů. Nejnovější doporučení uvádějí limity glykémie u kriticky nemocných pacientů mezi 7 a 10 mmol/l, s výjimkou kardiologických pacientů, u kterých je vhodná pevnější kontrola hladiny cukru v krvi. Pro kontrolu podávání inzulínu zdravotními sestrami za účelem regulace hladiny cukru v krvi u kriticky nemocných pacientů se využívá řada protokolů. Kromě klasických papírových protokolů jsou dobré zkušenosti s protokoly založenými na matematickém či prediktivním modelu. Praktická aplikace prediktivního modelu vede k lepší kontrole hladiny cukru v krvi ve stanovených limitech, a dále také ke sníženému výskytu hypoglykemických epizod a nižší variabilitě naměřených hodnot cukru v krvi. V blízké budoucnosti je možno očekávat vývoj plně automatizovaného systému, s jehož pomocí bude glykémie neustále monitorována pomocí zabudovaného senzoru, na základě čehož budou dávky inzulínu pravidelně upravovány.

Hyperglycaemia is often present in patients admitted to intensive care units. It is associated with significantly increased mortality and morbidity, mainly in patients who did not have diabetes mellitus before hospitalisation. According to many clinical studies, correcting hyperglycaemia leads to an improved prognosis for critically ill patients. Going by the latest recommendations, the glycaemia limits for critically ill patients should be between 7 and 10 mmol/l, with the exception of cardiologic patients, who may benefit from a tighter control of glycaemia levels. There are various protocols in use for application of insulin doses by a nurse, for the purpose of blood sugar control in critically ill patients. Apart from the classical paper protocols there is already good experience with protocols based on mathematical or predictive models. The application of the predictive model leads to better control of blood sugar in the selected limits, with lower incidence of hypoglycaemic episodes and lower variability of the measured glycaemia. In near future, development of a fully automated system can be expected, with the help of which glycaemia will be continuously monitored by a sensor in the device and the dose of insulin will be changed accordingly.

UK Praha 2 LF UK a FN Motol Interní klinika Praha

Significance of hyperglycaemia in critically ill patients and systems for its control

Literatura