Česká republika patří v Evropě k zemím s nejvyšší morbiditou a mortalitou na cévní mozkové příhody (CMP). Mezi časté komplikace této choroby patří depresivní syndrom, který se vyskytuje přibližně u jedné třetiny postižených a zhoršuje zotavování z choroby, kvalitu života, celkovou morbiditu a mortalitu nemocných. Depresivní syndrom po CMP klasifikujeme jako organickou afektivní poruchu, v zahraničním odborném tisku se označuje jako post-stroke depression. Její etiopatogeneze je multifaktoriální, podobně nejasná jako v případě deprese funkční. Podle současné úrovně poznání není možné jednoznačně spojovat lokalizaci iktu s frekvencí výskytu následné depresivní poruchy. Její projevy u starších pacientů mohou splývat s příznaky CMP a klinická diagnóza depresivní poruchy tak může být problematická. To vede v praxi k nedostatečnému rozpoznání a léčbě depresivního syndromu. Podávání antidepresiv, především ze skupiny SSRI, bylo opakovaně prokázáno jako účinné v redukci depresivních příznaků, byť zlepšení je spíše parciální. Preventivní podávání antidepresiv s řadou protichůdných výsledků se nejeví indikované pro všeobecné použití. Vzhledem k počtu postižených pacientů a prokázaným negativním dopadům je potřeba věnovat problému větší klinickou pozornost. Nezbytný je také další výzkum diagnostiky i léčby depresivní poruchy po cévní mozkové příhodě. Předložená práce si klade za cíl přinést přehled současných znalostí o problému a podpořit aktivnější přístup k jeho řešení.

Czech Republic ranks among the countries with the highest morbidity and mortality with stroke in Europe. Depression subsequently occurs in about one third of the individuals affected with stroke, and deteriorates recovery, quality of life, general morbidity and mortality of the patients. Depression following stroke is clasified as an organic mood disorder, or poststroke depression in international literature. Its etiopathogenesis is multi-factorial, similarly unclear as in the case of non- organic depression. According to the current knowledge, the location of ictus is not typically associated with prospective symptoms of depression. Signs of depression in geriatric patiens usually coincide with the symptoms of stroke themselves, so the diagnostics of poststroke depression may become questionable. This leads to insufficient detection and treatment of poststroke depression in clinical practice. Treatment with antidepressants, especially SSRIs, has been repeatedly proved as efficient in reduction of depressive symptoms even if the improvement may be rather partial. Preventative medication with antidepressants in stroke patients has resulted in contradictory findings, and is not generally recommended. More attention should be paid to poststroke depression owing to its high prevalence and negative consequences for the patients. Further research into diagnostics and treatment of poststroke depression is warranted. The aim of the paper is to review the current knowledge on poststroke depression, and thus stimulate an active

Oddělení psychiatrické Fakultní nemocnice Ostrava a Katedra interních oborů Ostravská univerzita v Ostravě Lékařská fakulta

Psychiatrická klinika Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Post-stroke depression

Literatura