Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Mikrobiální osídlení rozštěpové štěrbiny
[Microbial colonization of the cleft]

Urbanová W., Koťová M., Leamerová E., Dvořáková J., Tomášková M.

Language Czech Country Czech Republic

Úvod: Základem terapie obličejových rozštěpů je chirurgická rekonstrukce měkkých a tvrdých tkání střední obličejové etáže a funkční rehabilitace pacienta. Na chirurgický léčebný protokol navazuje ortodontická, foniatrická, logopedická a stomatologická terapie, pacient je pravidelně vyšetřován na otorinolaryngologii a na jiných odděleních podle aktuální potřeby. Po operaci rozštěpu horního rtu a uzávěru patra v prvním roce věku pacienta rozštěpová štěrbina v místě vestibula a alveolárního výběžku perzistuje ve formě oronazální komunikace. Rekonstrukce rozštěpu alveolárního výběžku je indikována až kolem devátého roku života pacienta, její načasování určuje ortodontista podle stadia vývoje kořene stálého špičáku v místě rozštěpové štěrbiny. Členitý povrch slizničních záhybů v místě perzistujícího rozštěpového defektu je však optimálním prostředím pro množení bakterií. Přesto údaje o mikrobiálním osídlení rozštěpové štěrbiny a jeho dopad na pooperační hojení v literatuře chybí. Cíl práce: Cílem výzkumu je zjištění mikrobiálního osídlení perzistující rozštěpové štěrbiny před chirurgickou rekonstrukcí alveolárního výběžku. Materiál a metodika: Dvaceti pacientům, u kterých byla indikována chirurgická rekonstrukce alveolárního výběžku, byl před operací proveden výtěr z rozštěpové štěrbiny, nosu a krku. Výsledky: U dvanácti pacientů ze souboru byla alespoň v jednom z výtěrů nalezena patogenní mikroflóra. Šest vyšetřovaných jedinců mělo pozitivní stěr pouze z rozštěpové štěrbiny. Mezi nalezené bakterie v rozštěpové dehiscenci patřily Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis a Pseudomonas aeruginosa. Závěr: Je nezbytné zvážit klinický dopad latentní infekce a výskytu potenciálních patogenů v rozštěpové štěrbině na pooperační stav a na výskyt pooperačních komplikací. Prospektivní studie zahrnující výtěry z rozštěpové štěrbiny a detailní monitorování pooperačního stavu spolu se sledováním kvantity hojící se doplněné kostní tkáně je nutná.

Introduction: Surgical reconstruction of soft and hard tissues of the middle face and functional rehabilitation are keystones of the treatment of facial clefts. The surgical treatment is followed by orthodontic, phoniatric and dental treatment, also speech therapy is indicated. The patient is further regularly treated at otorhinolaryngology and at the other departments as needed. After primary surgery of the clefted upper lip and palate closure during the first year of the patient‘s live the cleft defect of the vestibule and alveolar process persists as oronasal fistula. The reconstruction of clefted alveolar ridge is indicated around ninth year of life, orthodontist determines the timing according to the developmental stage of the permanent canine on the cleft side. The rugged surface of the mucosal folds inside the cleft defect creates the optimal environment for bacterial growth. Nevertheless, data on microbial colonization of the persistent cleft gap and its impact on postoperative wound healing in the literature are lacking. Aim: The aim of this research is to determine microbial colonization of the persistent cleft gap before surgical reconstruction of the alveolar process. Material and Methods: In twenty patients who were scheduled for surgical reconstruction of the clefted alveolar ridge, the swabs from the cleft gap, nose and throat were taken before surgery was performed. Results: In twelve patients from the tested group in at least one of the swabs pathogenic microorganisms were found. Six examined patients had positive result only from the cleft fissure. Among the bacteria found in the cleft dehiscence were Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis and Pseudomonas aeruginosa. Conclusion: It is necessary to consider the clinical impact of latent infection and the occurrence of potential pathogens in the oronasal fisstulae on the healing and on the incidence of postoperative complications. Prospective study including swabs from cleft defect and detailed postoperative monitoring along with control of the quantity of supplemented healing bone is needed.

Microbial colonization of the cleft

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc13026434
003      
CZ-PrNML
005      
20130819160803.0
007      
ta
008      
130812s2013 xr a f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Urbanová, Wanda, $u Stomatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Oddělení ortodoncie a rozštěpových vad, Praha $7 xx0136552 $d 1979-
245    10
$a Mikrobiální osídlení rozštěpové štěrbiny / $c Urbanová W., Koťová M., Leamerová E., Dvořáková J., Tomášková M.
246    31
$a Microbial colonization of the cleft
520    3_
$a Úvod: Základem terapie obličejových rozštěpů je chirurgická rekonstrukce měkkých a tvrdých tkání střední obličejové etáže a funkční rehabilitace pacienta. Na chirurgický léčebný protokol navazuje ortodontická, foniatrická, logopedická a stomatologická terapie, pacient je pravidelně vyšetřován na otorinolaryngologii a na jiných odděleních podle aktuální potřeby. Po operaci rozštěpu horního rtu a uzávěru patra v prvním roce věku pacienta rozštěpová štěrbina v místě vestibula a alveolárního výběžku perzistuje ve formě oronazální komunikace. Rekonstrukce rozštěpu alveolárního výběžku je indikována až kolem devátého roku života pacienta, její načasování určuje ortodontista podle stadia vývoje kořene stálého špičáku v místě rozštěpové štěrbiny. Členitý povrch slizničních záhybů v místě perzistujícího rozštěpového defektu je však optimálním prostředím pro množení bakterií. Přesto údaje o mikrobiálním osídlení rozštěpové štěrbiny a jeho dopad na pooperační hojení v literatuře chybí. Cíl práce: Cílem výzkumu je zjištění mikrobiálního osídlení perzistující rozštěpové štěrbiny před chirurgickou rekonstrukcí alveolárního výběžku. Materiál a metodika: Dvaceti pacientům, u kterých byla indikována chirurgická rekonstrukce alveolárního výběžku, byl před operací proveden výtěr z rozštěpové štěrbiny, nosu a krku. Výsledky: U dvanácti pacientů ze souboru byla alespoň v jednom z výtěrů nalezena patogenní mikroflóra. Šest vyšetřovaných jedinců mělo pozitivní stěr pouze z rozštěpové štěrbiny. Mezi nalezené bakterie v rozštěpové dehiscenci patřily Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis a Pseudomonas aeruginosa. Závěr: Je nezbytné zvážit klinický dopad latentní infekce a výskytu potenciálních patogenů v rozštěpové štěrbině na pooperační stav a na výskyt pooperačních komplikací. Prospektivní studie zahrnující výtěry z rozštěpové štěrbiny a detailní monitorování pooperačního stavu spolu se sledováním kvantity hojící se doplněné kostní tkáně je nutná.
520    9_
$a Introduction: Surgical reconstruction of soft and hard tissues of the middle face and functional rehabilitation are keystones of the treatment of facial clefts. The surgical treatment is followed by orthodontic, phoniatric and dental treatment, also speech therapy is indicated. The patient is further regularly treated at otorhinolaryngology and at the other departments as needed. After primary surgery of the clefted upper lip and palate closure during the first year of the patient‘s live the cleft defect of the vestibule and alveolar process persists as oronasal fistula. The reconstruction of clefted alveolar ridge is indicated around ninth year of life, orthodontist determines the timing according to the developmental stage of the permanent canine on the cleft side. The rugged surface of the mucosal folds inside the cleft defect creates the optimal environment for bacterial growth. Nevertheless, data on microbial colonization of the persistent cleft gap and its impact on postoperative wound healing in the literature are lacking. Aim: The aim of this research is to determine microbial colonization of the persistent cleft gap before surgical reconstruction of the alveolar process. Material and Methods: In twenty patients who were scheduled for surgical reconstruction of the clefted alveolar ridge, the swabs from the cleft gap, nose and throat were taken before surgery was performed. Results: In twelve patients from the tested group in at least one of the swabs pathogenic microorganisms were found. Six examined patients had positive result only from the cleft fissure. Among the bacteria found in the cleft dehiscence were Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis and Pseudomonas aeruginosa. Conclusion: It is necessary to consider the clinical impact of latent infection and the occurrence of potential pathogens in the oronasal fisstulae on the healing and on the incidence of postoperative complications. Prospective study including swabs from cleft defect and detailed postoperative monitoring along with control of the quantity of supplemented healing bone is needed.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a dítě $7 D002648
650    _2
$a studie případů a kontrol $7 D016022
650    12
$a rozštěp patra $x chirurgie $x mikrobiologie $7 D002972
650    12
$a předoperační péče $7 D011300
650    _2
$a zákroky plastické chirurgie $7 D019651
650    _2
$a stomatochirurgické výkony $7 D019647
650    _2
$a Moraxella catarrhalis $x izolace a purifikace $7 D001936
650    _2
$a Staphylococcus aureus $x izolace a purifikace $7 D013211
650    _2
$a Proteus mirabilis $x izolace a purifikace $7 D011513
650    _2
$a Streptococcus pyogenes $x izolace a purifikace $7 D013297
650    _2
$a Pseudomonas aeruginosa $x izolace a purifikace $7 D011550
650    _2
$a nos $x mikrobiologie $7 D009666
650    _2
$a ústa $x mikrobiologie $7 D009055
650    _2
$a orální píštěle $x mikrobiologie $7 D016155
650    _2
$a antibakteriální látky $x terapeutické užití $7 D000900
653    00
$a rozštěpová štěrbina
653    00
$a oronazální komunikace
653    00
$a mikrobiální osídlení
700    1_
$a Koťová, Magdalena $u Stomatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Oddělení ortodoncie a rozštěpových vad, Praha $7 xx0019017
700    1_
$a Leamerová, Eva $u Klinika plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV, Praha $7 xx0128709
700    1_
$a Dvořáková, Jana $u Klinika plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV, Praha $7 xx0067947
700    1_
$a Tomášková, M. $u Studentka 3. LF UK, obor Dentální hygienistka, Praha $7 _AN074261
773    0_
$w MED00010986 $t Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství $x 1213-0613 $g Roč. 113-61, č. 4 (2013), s. 104-111
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2013-4/mikrobialni-osidleni-rozstepove-sterbiny-41135 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 1 $c 834 $y 3 $z 0
990    __
$a 20130812 $b ABA008
991    __
$a 20130819161318 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 990877 $s 824856
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2013 $b 113-61 $c 4 $d 104-111 $i 1213-0613 $m Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství $x MED00010986 $y 87691
LZP    __
$c NLK188 $d 20130819 $b NLK111 $a Meditorial-20130812

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...