Wilsonova choroba je autozomálně recesivně dědičné onemocnění vedoucí k hromadění mědi ve tkáních, především játrech a mozku. Genetický defekt je v genu kódujícím ATP‑ázu typu P (ATP7B). Je popsáno přes 500 mutací způsobujících Wilsonovu chorobu. Nejčastější mutací ve střední Evropě je H1069Q. Wilsonova choroba se projevuje jaterním či neurologickým postižením. Jaterní forma se manifestuje jako steatóza, akutní či chronická hepatitida nebo cirhóza. Neurologické postižení se projeví nejčastěji až po 20. roce věku poruchami motoriky (třes, poruchy řeči a písma), které mohou vyústit do těžkého extrapyramidového syndromu s rigiditou, dysartrií a svalovými kontrakturami. Dia­gnóza se stanoví na základě klinických a laboratorních vyšetření (neurologické projevy, jaterní léze, nízký ceruloplazmin, vyšší volná měď v séru, vysoké odpady Cu močí, Kayser‑Fleischerův prstenec). Potvrzením dia­gnózy je vysoký obsah Cu v jaterní tkáni nebo genetický průkaz. Neléčená Wilsonova choroba vede ke smrti nemocného, při řádné léčbě se přežití blíží přežívání běžné populace. Léčba je založena buď na odstranění mědi z organizmu chelačními látkami, které se vylučují do moči (penicilamin, trientin), nebo na omezení vstřebávání mědi ze střeva a snížení toxicity mědi (zinek, amonium‑tetrathiomolybden). V ČR se používá penicilamin nebo zinek. Jaterní transplantace je indikována u pacientů s fulminantním jaterním selháním nebo s dekompenzovanou jaterní cirhózou. V rodině je nezbytné provést screening u všech sourozenců postiženého jedince a případné asymptomatické jedince také léčit.

Wilson's disease is an autosomal recessive genetic disorder in which copper accumulates in tissues, especially in the liver and the brain. The genetic defect affects the P type ATPase gene (ATP7B). More than 500 mutations causing Wilson's disease have been described. The most common mutation in Central Europe concerns H1069Q. The symptoms of Wilson's disease include hepatic or neurological conditions. The hepatic condition is manifested as steatosis, acute or chronic hepatitis or cirrhosis. The neurological conditions are most often manifested after the age of 20 as motor disorders (tremor, speech and writing disorders), which may result in severe extrapyramidal syndrome with rigidity, dysarthria and muscle contractions. The dia­gnosis is based on clinical and laboratory assessments (neurological signs, liver lesions, low ceruloplasmin, increased free serum copper, high Cu volumes in urine, Kayser‑Fleischer ring). The dia­gnosis is confirmed by a high Cu level in liver tissue or genetic proof. Untreated Wilson's disease causes death of the patient. If treated properly the survival rate approximates to the survival rate of the common population. The treatment concerns either removal of copper from the body using chelating agents excreted into the urine (Penicillamine, Trientine) or limitation of copper absorption from the intestine and reducing the toxicity of copper (zinc, ammonium tetrathiomolybdate). In the Czech Republic, Penicillamine or zinc is used. A liver transplant is indicated in patients with fulminant hepatic failure or decompensated liver cirrhosis. In the family all siblings of the affected individual need to be screened in order to treat any asymptomatic subjects.

4 interní klinika 1 lékařské fakulty UK a VFN Praha

KlinMed s r o Praha

Wilson's disease

80. narozeniny prof. MUDr. Marie Brodanové, DrSc.