Úvod: Uzávěry a stenózy tepen periferního systému na dolních končetinách jsou řešeny endovaskulární intervencí, kdy je nejčastěji využíváno perkutánní transluminální angioplastiky (PTA). Jedná se o terapeutickou metodu, která má svá specifika v ošetřovatelské péči po cévní intervenci. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zhodnotit ošetřovatelskou péči u pacientů po PTA na standardním oddělení. Metodika: Výzkum probíhal ve Vaskulárním centru Vítkovické nemocnice a.s. v období listopad 2011 až únor 2012, výzkumný soubor tvořilo 191 respondentů. Měřícím nástrojem byl nestandardizovaný dotazník, analýza zdravotnické dokumentace, pozorování. Výsledky: Fisherovým exaktním testem nebyla prokázána statistická významnost mezi počtem komplikací po výkonu u pacientů, kteří byli poučeni o režimových opatřeních sestrou na angiosále a u pacientů, kteří poučeni nebyli anebo byli poučeni nedostatečně. Dále na základě testování pomocí totožného testu nebyla prokázána statistická významnost v počtu komplikací po výkonu u pacientů, kteří byli schopni informovat sestru při výskytu potíží a u pacientů, kteří nebyli schopni sestru informovat. Závěr: Z výzkumu vyplynuly statisticky nesignifikantní výsledky. Všeobecně je vznik komplikací po PTA nízký, pohybuje se kolem 1–3 % pacientů. I přes tyto výsledky lze ošetřovatelskou péči po PTA stále zlepšovat.

Introduction: Closures and stenoses of peripheral system arteries in lower limbs are addressed by an endovascular intervention, where the most frequently used method is a percutaneous transluminal angioplasty (PTA). This is a therapeutic method which has some specific features in the nursing care after a vascular intervention. Goal: The goal of the research was to evaluate nursing care for patients after PTA at a standard ward. Methodology: The research was carried out in the Vascular Centre of Vítkovická nemocnice a.s. from November 2011 to February 2012. The research set was composed of 191 respondents. Measuring tools included a non-standard questionnaire, the analysis of health records and observation. Results: The Fisher exact test has not proven the statistical significance between the number of complications after the intervention in patients instructed about regime measures by a nurse at the angioplasty operating room and patients who did not receive any instruction or the instruction was insufficient. On the basis of testing by means of the same test the statistical significance has not been proven in the number of complications after the intervention in patients who were able to inform a nurse about problems and those who were not able to do so. Conclusion: Statistically insignificant results followed from the research. In general, the occurrence of complications after PTA is low; it is about 1–3 % of patients. Despite these results, nursing care after PTA can still be improved.

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU v Ostravě

Vaskulární centrum Vítkovická nemocnice a s Ostrava Vítkovice

Nursing care for patients after percutaneous transluminal angioplasty

Literatura