VÝCHODISKA: Snahou výzkumného projektu bylo ověření účinnosti dotazníkového nástroje SURPS v rámci poměrně rozsáhlého zmapování rizikového chování v populaci adolescentů. S dospíváním souvisí značné množství rizikových faktorů, které mohou zásadně změnit budoucí chování, proto vnímáme studium osobnostních rysů u adolescentů jako možnou cestu pro efektivní a včasnou depistáž rizikových jedinců. CÍLE: Cílem studie je tedy analýza vztahů mezi rizikovým chováním a osobnostními rysy představujícími riziko výskytu tohoto chování. METODY: Použili jsme dva dotazníkové nástroje: 1) „Škála osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek" (SURPS); 2) dotazník vlastní konstrukce zaměřený na zmapování vybraných forem rizikového chování. SOUBOR: Výzkumný soubor tvořilo 836 žáků (ve věku 13-16 let) náhodně vybraných ZŠ a víceletých gymnázií na území Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského a Severomoravského kraje. VÝSLEDKY: Výsledky prezentují prevalenci užívání návykových látek v daných krajích. Dále byly nalezeny statisticky významné vztahy mezi všemi čtyřmi osobnostními rysy metody SURPS (negativní myšlení, přecitlivělost, impulzivita, vyhledávání vzrušení) a užíváním alkoholu, tabákových vý'obků a konopných látek. Zajímavé zjištění vidíme např. v rozdílech mezi skupinou respondentů, kteří nejsou pravidělnými kuřáky, a těmi, kteří pravidelnými kuřáky jsou u této skupiny pozorujeme nejvyšší rozdíl u negativního myšlení, kde sledovaný vztah je signifikantní na hladině p < .001. Dále se nám podařilo potvrdit populační normy SURPS pro ČR, jejíž standardizace proběhla v roce 2010. ZÁVĚRY: Studie prezentuje vztahy mezi užíváním návykových látek a osobnostními rysy měřenými pomocí SURPS. Závěry potvrzují, že screeningová metoda SURPS je efektivním nástrojem pro vyhledávání rizikových jedinců s využitelností v programech PP.

BACKGROUND: The main effort of the research project was to verify the efficacy of the SURPS questionnaire tool in the relati vely extensive mapping of risk behaviour in the adolescent population. Adolescence involves a large number of risk factors that may have a dramatic impact on future behaviour. We perceive the study of personality traits in adolescents as an opportunity for effective and early screening of individuals at risk. AIMS: To analyse the relationship between risk-taking behaviour among adolescents and personality traits representing the risk of engaging in this behaviour. METHODS: We used two questionnai res: 1) “Substance Use Risk Profile Scale” (SURPS); 2) a questionnaire focused on selected forms of risk behaviour. SAMPLE: The sample consisted of 836 pupils (aged 13–16 years) from randomly selected primary and junior secondary schools in all four regions in Moravia. RESULTS: the interpretation of the results, which show the prevalence of substance use, found statistically significant relationships between the SURP’s four personality traits (hopelessness, anxiety sensitivity, impulsivity, sensation seeking) and the use of alcohol, tobacco, and marihuana. Of particular interest are the differences found between the group of respondents who are not regular smokers and those who are. The latter group showed the highest difference in hopelessness/negative thinking, where the relationship under monitoring is significant at th e p < .001 level. Moreover, we were able to confirm the population norms for SURPS for the Czech Republic, the standardisation of which took place in 2010. CONCLUSIONS: The study presents the relationships between substance use and personality traits measured by SURPS. Findings confirm that SURPS is an effective tool for identifying risk-taking individuals and has a potential for use in prevention programmes.

Department of Psychology Philosophical Faculty Palacky University Olomouc

School questionnaire survey of substance use and other forms of risk-taking behaviour among adolescents and their personality characteristics

Literatura