• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Léčba inhibitory protonové pumpy
[Proton pump inhibitor treatment]

Špičák J.

. 2014 ; 16 (3) : 214-218.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu přehledy

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc14065972

Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou slabé zásady metabolizující se v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. Poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. Do první generace patří omeprazol, pantoprazol a lanzoprazol, do druhé esomeprazol a rabeprazol. Rozdíly IPP v jednotlivých farmakokinetických charakteristikách nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přestože IPP způsobují hypergastrinemii, nevykazují maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s clopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod.

PPIs are weak bases metabolized in an acid environment and blocking the function of active proton pumps. They provide effective treatment for oesophageal reflux disease, Helicobacter pylori infection, functional dyspepsia and non‑steroidal anti‑inflammatory drug‑induced gastropathy. The first generation includes omeprazole, pantoprazole and lansoprazole; the second one consists of esomeprazole and rabeprazole. The pharmacokinetic differences between different PPIs do not always result in relevant clinical consequences. Generally, the second generation PPIs provide a more rapid effect and a more prolonged inhibition of the gastric secretion. The effect of rabeprazole, especially, is less dependent on the method of administration and has a lower influence on the cytochrome P450 function. The effectiveness of first‑generation PPIs is influenced by the genetic variability of the CYP2C19 enzyme, being significantly lower in rapid metabolizers. PPIs are very safe and immediate complications are exceptional. In Helicobacter pylori infection they cause a worsening of gastritis. Although PPIs cause hypergastrinaemia, they do not exhibit any malignant potential. Their long‑term administration is associated with an increased risk of spine and hip fractures, community pneumonia and clostridium bowel infection. They can lower the effectiveness of antiplatelet therapy with clopidogrel, with a consequent increased risk of cardiovascular events.

Proton pump inhibitor treatment

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc14065972
003      
CZ-PrNML
005      
20140811171620.0
007      
ta
008      
140722s2014 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Špičák, Julius, $d 1952- $7 jn20000919536 $u Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
245    10
$a Léčba inhibitory protonové pumpy / $c Špičák J.
246    31
$a Proton pump inhibitor treatment
520    3_
$a Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou slabé zásady metabolizující se v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. Poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. Do první generace patří omeprazol, pantoprazol a lanzoprazol, do druhé esomeprazol a rabeprazol. Rozdíly IPP v jednotlivých farmakokinetických charakteristikách nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přestože IPP způsobují hypergastrinemii, nevykazují maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s clopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod.
520    9_
$a PPIs are weak bases metabolized in an acid environment and blocking the function of active proton pumps. They provide effective treatment for oesophageal reflux disease, Helicobacter pylori infection, functional dyspepsia and non‑steroidal anti‑inflammatory drug‑induced gastropathy. The first generation includes omeprazole, pantoprazole and lansoprazole; the second one consists of esomeprazole and rabeprazole. The pharmacokinetic differences between different PPIs do not always result in relevant clinical consequences. Generally, the second generation PPIs provide a more rapid effect and a more prolonged inhibition of the gastric secretion. The effect of rabeprazole, especially, is less dependent on the method of administration and has a lower influence on the cytochrome P450 function. The effectiveness of first‑generation PPIs is influenced by the genetic variability of the CYP2C19 enzyme, being significantly lower in rapid metabolizers. PPIs are very safe and immediate complications are exceptional. In Helicobacter pylori infection they cause a worsening of gastritis. Although PPIs cause hypergastrinaemia, they do not exhibit any malignant potential. Their long‑term administration is associated with an increased risk of spine and hip fractures, community pneumonia and clostridium bowel infection. They can lower the effectiveness of antiplatelet therapy with clopidogrel, with a consequent increased risk of cardiovascular events.
650    12
$a inhibitory protonové pumpy $x farmakokinetika $x farmakologie $x klasifikace $7 D054328
650    _2
$a lékové interakce $7 D004347
650    _2
$a střevní sliznice $x účinky léků $7 D007413
650    _2
$a inhibitory agregace trombocytů $7 D010975
650    _2
$a cytochrom P-450 CYP2D6 $x metabolismus $7 D019389
650    _2
$a purinergní receptory P2Y - antagonisté $7 D058921
650    _2
$a směrnice pro lékařskou praxi jako téma $7 D017410
650    _2
$a kardiovaskulární nemoci $x chemicky indukované $x prevence a kontrola $7 D002318
650    _2
$a klinické zkoušky jako téma $7 D002986
650    _2
$a krvácení $x chemicky indukované $7 D006470
650    _2
$a riziko $7 D012306
650    _2
$a gastrointestinální trakt $x účinky léků $7 D041981
650    _2
$a inhibitory cyklooxygenasy $x škodlivé účinky $7 D016861
650    _2
$a antiflogistika nesteroidní $x škodlivé účinky $7 D000894
650    _2
$a infekce vyvolané Helicobacter pylori $x farmakoterapie $7 D016481
650    _2
$a Aspirin $x škodlivé účinky $7 D001241
650    _2
$a lidé $7 D006801
655    _2
$a přehledy $7 D016454
773    0_
$w MED00183176 $t Kardiologická revue – Interní medicína $x 2336-288x $g Roč. 16, č. 3 (2014), s. 214-218
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2014-3/lecba-inhibitory-protonove-pumpy-49240 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 2157 $c 425 b $y 4 $z 0
990    __
$a 20140722 $b ABA008
991    __
$a 20140811171947 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1034292 $s 864748
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2014 $b 16 $c 3 $d 214-218 $i 2336-288x $m Kardiologická revue $x MED00183176 $y 95562
LZP    __
$c NLK183 $d 20140811 $b NLK118 $a Meditorial-20140722

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...