• Something wrong with this record ?

Posttraumatická stresová porucha
[Posttraumatic stress disorder]

Látalová K., Praško J., Kamarádová D., Sandoval A., Jelenová D., Havlíková P., Černá M.

. 2014 ; 94 (4) : 172-176.

Language Czech Country Czech Republic

Document type Review

Posttraumatickou stresovou poruchu řadíme do skupiny úzkostných poruch. Jejímu rozvoji předchází prožití stresové události nebo situace mimořádně ohrožující či katastrofické povahy. Porucha je častější u žen, osob bez partnera, handicapovaných a sociálně izolovaných. Jednoznačná neurobiologická hypotéza nebyla dosud stanovena. Velká pozornost je však věnována změnám na úrovni hypotalamo-hypofýzo-nadledvinové osy. Pro PTSD jsou v klinickém obrazu typické vracející se vtíravé vzpomínky, které se objevují ve formě flashbacků nebo nočních můr. Průběh bývá obvykle kolísavý, u většiny pacientů s časem dojde k ústupu symptomatiky. Její léčba je často komplikována komorbiditami. V léčbě se jako účinná ukázala být antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tricyklická antidepresiva, thymoprofylaktika a antipsychotika. Přechodně je možné podávat anxiolytika. Z psychoterapeutických přístupů je nejvíce důkazů o účinnosti kognitivně behaviorální terapie. Řada pacientů profituje z kombinace obou léčebných přístupů.

Posttraumatic stress disorder belongs to the group of anxiety disorders. The experience of a stressful event or situation of exceptionally threatening or catastrophic nature precedes the development of PTSD. The disorder is more common in women, people not in a relationship, disabled or socially isolated people. The definite neurobiological hypothesis has not been determined yet. Great attention is paid to changes in the level of the hypothalamus-pituitary-noradrenergic axis. In the clinical picture of PTSD there are typical recurrent, intrusive memories, which appear in the form of flashbacks or nightmares. The progress is usually erratic, most of the patients will have declining symptoms in time. The treatment is often complicated by comorbidities. The antidepressant from the group of the selective serotonin reuptake inhibitors (SSRIs), tricyclic antidepressants, mood stabilizers and antipsychotics proved to be effective in the treatment of PTSD. The anxiolytics can be administered temporarily. There is evidence that the cognitive behavioral therapy is the most effective from the psychotherapeutic approaches. Many patients benefit from a combination of both treatments.

Posttraumatic stress disorder

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc14073997
003      
CZ-PrNML
005      
20200228152347.0
007      
ta
008      
141006s2014 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Látalová, Klára, $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $d 1970- $7 nlk20030127630
245    10
$a Posttraumatická stresová porucha / $c Látalová K., Praško J., Kamarádová D., Sandoval A., Jelenová D., Havlíková P., Černá M.
246    31
$a Posttraumatic stress disorder
520    3_
$a Posttraumatickou stresovou poruchu řadíme do skupiny úzkostných poruch. Jejímu rozvoji předchází prožití stresové události nebo situace mimořádně ohrožující či katastrofické povahy. Porucha je častější u žen, osob bez partnera, handicapovaných a sociálně izolovaných. Jednoznačná neurobiologická hypotéza nebyla dosud stanovena. Velká pozornost je však věnována změnám na úrovni hypotalamo-hypofýzo-nadledvinové osy. Pro PTSD jsou v klinickém obrazu typické vracející se vtíravé vzpomínky, které se objevují ve formě flashbacků nebo nočních můr. Průběh bývá obvykle kolísavý, u většiny pacientů s časem dojde k ústupu symptomatiky. Její léčba je často komplikována komorbiditami. V léčbě se jako účinná ukázala být antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tricyklická antidepresiva, thymoprofylaktika a antipsychotika. Přechodně je možné podávat anxiolytika. Z psychoterapeutických přístupů je nejvíce důkazů o účinnosti kognitivně behaviorální terapie. Řada pacientů profituje z kombinace obou léčebných přístupů.
520    9_
$a Posttraumatic stress disorder belongs to the group of anxiety disorders. The experience of a stressful event or situation of exceptionally threatening or catastrophic nature precedes the development of PTSD. The disorder is more common in women, people not in a relationship, disabled or socially isolated people. The definite neurobiological hypothesis has not been determined yet. Great attention is paid to changes in the level of the hypothalamus-pituitary-noradrenergic axis. In the clinical picture of PTSD there are typical recurrent, intrusive memories, which appear in the form of flashbacks or nightmares. The progress is usually erratic, most of the patients will have declining symptoms in time. The treatment is often complicated by comorbidities. The antidepressant from the group of the selective serotonin reuptake inhibitors (SSRIs), tricyclic antidepressants, mood stabilizers and antipsychotics proved to be effective in the treatment of PTSD. The anxiolytics can be administered temporarily. There is evidence that the cognitive behavioral therapy is the most effective from the psychotherapeutic approaches. Many patients benefit from a combination of both treatments.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a kognitivně behaviorální terapie $7 D015928
650    12
$a posttraumatická stresová porucha $x diagnóza $x etiologie $x terapie $7 D013313
650    _2
$a antidepresiva $x terapeutické užití $7 D000928
650    _2
$a diferenciální diagnóza $7 D003937
650    _2
$a psychoterapie $x metody $7 D011613
650    _2
$a životní změny $7 D008016
650    _2
$a rány a poranění $7 D014947
650    _2
$a znásilnění $7 D011902
650    _2
$a psychický stres $7 D013315
650    _2
$a fyziologický stres $7 D013312
653    00
$a trauma
655    _2
$a přehledy $7 D016454
700    1_
$a Praško, Ján, $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $d 1956- $7 jn20000402046
700    1_
$a Končelíková, Dana $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $7 xx0161115
700    1_
$a Sandoval, Aneta $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $7 xx0190783
700    1_
$a Zmeškalová, Daniela $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $7 xx0211319
700    1_
$a Havlíková, Petra $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $7 xx0276622
700    1_
$a Černá, Marie $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Klinika psychiatrie $7 xx0105930
773    0_
$w MED00011074 $t Praktický lékař $x 0032-6739 $g Roč. 94, č. 4 (2014), s. 172-176
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2014-4/posttraumaticka-stresova-porucha-49730 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 3 $c 1070 $y 4 $z 0
990    __
$a 20141006 $b ABA008
991    __
$a 20200228152758 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1042813 $s 872909
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2014 $b 94 $c 4 $d 172-176 $i 0032-6739 $m Praktický lékař $x MED00011074 $y 95753
LZP    __
$c NLK188 $d 20141009 $b NLK111 $a Meditorial-20141006

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...