Autoři podávají přehled o incidenci, diagnostice a léčbě akutních otrav oxidem uhelnatým (dále jen CO). Otrav sice po ukončení dodávky svítiplynu do distribuční městské sítě významně ubylo ve srovnání s minulostí, ale o to méně se na možnost této diagnózy ve zdravotnickém zařízení pomýšlí. Lehčí stupně otrav oxidem uhelnatým se totiž vyznačují velmi nespecifickou symptomatologií, takže při němé anamnéze pobytu postiženého v zamořeném ovzduší, především pak v uzavřeném prostoru (např. garáž s výfukovými plyny, kouř při hoření různých látek, průmyslové plyny), není diagnóza vždy snadná. Otravy s poruchou vědomí mohou napodobovat jiné chorobné stavy, především pak postižení CNS ve smyslu cévní mozkové příhody. Autoři doporučují léčbu hyperbaroxií, tj. podávání kyslíku v přetlaku, což je léčba kauzální, nejrychlejší a nejúčinnější. Většina postižených má zachráněný nejen život samotný, ale i jeho původní kvalitu. Pouze otravy nejtěžšího stupně mají jednak 20% mortalitu (při celkové mortalitě 2–3 %), jednak po přežití mohou přetrvávat posthypoxické komplikace, s manifestací nejčastěji neuropsychickou nebo kardiální. Kvalitativně nižší stupeň léčby je podávání 100% medicinálního kyslíku normobaricky, což představuje zejména u nejtěžších otrav léčbu méně účinnou, s hrozícími následnými komplikacemi invalidizujícího charakteru.

The authors review incidence, diagnostics and treatment of acute carbon monoxide (CM) intoxications. In the era after urban usage of coalgas has been terminated, the CM intoxications are much less frequent – therefore being sometimes omitted in the diagnostics process. Lighter CM intoxications show very unspecific symptoms and without known history of a subjekt's presence in an intoxicated area (e. g. garage filled with exhaust gas, smoke from burning substances, industrial gas) the diagnose is not easy. Intoxications with unconsciousness can simulate other states, especially vascular CNS damage. Authors recommend hyperbaroxic treatment (administration of hyperbaric oxygen) which is causal, the fastest and the most effective. In most cases not only life of the patient is saved but also his former quality. Only the highest degree intoxications have 20% mortality (the overall mortality being 2–3%) and posthypoxic complications (mostly neuropsychic or cardial). Administration of 100% normobaric oxygen only is a lesser option, which is, especially in higher degree intoxications, less effective approach with a risk of subsequent invalidizing complications.

1 interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

Biofyzikální ústav UK Praha Lékařská fakulta v Plzni

Acute poisoning with carbon monoxide after the end of coal gase era

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc14083037

003      

CZ-PrNML

005      

20190102084708.0

007      

ta

008      

141219s2014 xr a f 000 0|cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Emmerová, Milada, $d 1944- $7 jn19981000977 $u I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

245    10

$a Akutní otravy oxidem uhelnatým po ukončení éry svítiplynu / $c Milada Emmerová, Jiří Dejmek, Jiří Růžička, Milan Krátký, Magdalena Hajšmanová, Marcela Patejdlová

246    31

$a Acute poisoning with carbon monoxide after the end of coal gase era

520    3_

$a Autoři podávají přehled o incidenci, diagnostice a léčbě akutních otrav oxidem uhelnatým (dále jen CO). Otrav sice po ukončení dodávky svítiplynu do distribuční městské sítě významně ubylo ve srovnání s minulostí, ale o to méně se na možnost této diagnózy ve zdravotnickém zařízení pomýšlí. Lehčí stupně otrav oxidem uhelnatým se totiž vyznačují velmi nespecifickou symptomatologií, takže při němé anamnéze pobytu postiženého v zamořeném ovzduší, především pak v uzavřeném prostoru (např. garáž s výfukovými plyny, kouř při hoření různých látek, průmyslové plyny), není diagnóza vždy snadná. Otravy s poruchou vědomí mohou napodobovat jiné chorobné stavy, především pak postižení CNS ve smyslu cévní mozkové příhody. Autoři doporučují léčbu hyperbaroxií, tj. podávání kyslíku v přetlaku, což je léčba kauzální, nejrychlejší a nejúčinnější. Většina postižených má zachráněný nejen život samotný, ale i jeho původní kvalitu. Pouze otravy nejtěžšího stupně mají jednak 20% mortalitu (při celkové mortalitě 2–3 %), jednak po přežití mohou přetrvávat posthypoxické komplikace, s manifestací nejčastěji neuropsychickou nebo kardiální. Kvalitativně nižší stupeň léčby je podávání 100% medicinálního kyslíku normobaricky, což představuje zejména u nejtěžších otrav léčbu méně účinnou, s hrozícími následnými komplikacemi invalidizujícího charakteru.

520    9_

$a The authors review incidence, diagnostics and treatment of acute carbon monoxide (CM) intoxications. In the era after urban usage of coalgas has been terminated, the CM intoxications are much less frequent – therefore being sometimes omitted in the diagnostics process. Lighter CM intoxications show very unspecific symptoms and without known history of a subjekt's presence in an intoxicated area (e. g. garage filled with exhaust gas, smoke from burning substances, industrial gas) the diagnose is not easy. Intoxications with unconsciousness can simulate other states, especially vascular CNS damage. Authors recommend hyperbaroxic treatment (administration of hyperbaric oxygen) which is causal, the fastest and the most effective. In most cases not only life of the patient is saved but also his former quality. Only the highest degree intoxications have 20% mortality (the overall mortality being 2–3%) and posthypoxic complications (mostly neuropsychic or cardial). Administration of 100% normobaric oxygen only is a lesser option, which is, especially in higher degree intoxications, less effective approach with a risk of subsequent invalidizing complications.

650    _2

$a oxid uhelnatý $x škodlivé účinky $7 D002248

650    _2

$a stupeň závažnosti nemoci $7 D012720

650    _2

$a výsledek terapie $7 D016896

650    _2

$a statistika jako téma $7 D013223

650    _2

$a příznaky a symptomy $7 D012816

650    _2

$a hyperbarická oxygenace $x přístrojové vybavení $x využití $7 D006931

650    _2

$a bezpečnost $7 D012449

650    _2

$a hygiena práce $7 D016272

650    12

$a otrava oxidem uhelnatým $x diagnóza $x etiologie $x terapie $7 D002249

650    _2

$a mladiství $7 D000293

650    _2

$a senioři $7 D000368

650    _2

$a ženské pohlaví $7 D005260

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a mužské pohlaví $7 D008297

655    _2

$a kazuistiky $7 D002363

700    1_

$a Dejmek, Jiří $7 xx0230617 $u Biofyzikální ústav, UK Praha, Lékařská fakulta v Plzni

700    1_

$a Růžička, Jiří, $d 1969- $7 xx0074087 $u Biofyzikální ústav, UK Praha, Lékařská fakulta v Plzni

700    1_

$a Krátký, Milan $7 _AN044933 $u I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

700    1_

$a Hajšmanová, Magdalena $7 _AN044935 $u I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

700    1_

$a Patejdlová, Marcela $7 _AN044934 $u I. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

773    0_

$w MED00011063 $t Pracovní lékařství $x 0032-6291 $g Roč. 66, č. 2-3 (2014), s. 69-77

856    41

$u https://www.prolekare.cz/casopisy/pracovni-lekarstvi/2014-2-3/akutni-otravy-oxidem-uhelnatym-po-ukonceni-ery-svitiplynu-50627 $y plný text volně dostupný

910    __

$a ABA008 $b B 424 $c 888 $y 4 $z 0

990    __

$a 20141219 $b ABA008

991    __

$a 20190102084900 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1057913 $s 882143

BAS    __

$a 3

BAS    __

$a PreBMC

BMC    __

$a 2014 $b 66 $c 2-3 $d 69-77 $i 0032-6291 $m Pracovní lékařství $x MED00011063 $y 96111

LZP    __

$c NLK183 $d 20150115 $b NLK118 $a Meditorial-20141219