Cíl: Cílem naší práce bylo zhodnocení a optimalizace diag- nosticko-léčebného algoritmu kompresivní zlomeniny obratlových těl hrudní páteře používaného na našem pracovišti a doporučení pro širší odbornou veřejnost. Metody: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 189 pacientů léčených na KDCHT v Praze Krči s diagnózou kompresivní zlomenina hrudního obratle v období tří let (2010–2012). Diagnóza byla stanovena na podkladě úrazové anamnézy, RTG a klinického vyšetření. Sledovali jsme klinické příznaky pacientů, hodnotili indikaci k hospitalizaci, k MR vyšetření, termín zahájení fyzioterapie včetně vertikalizace a celkovou dobu hospitalizace. Výsledky: U 124 ze 189 (65,6 %) pacientů bylo provedeno MR vyšetření, které u 98 ze 124 (79 %) pacientů potvrdilo zlomeninu. Celkem 154 (89 %) pacientů bylo léčeno za hospitalizace. Rehabilitace byla u těchto pacientů zahájena po odeznění bolestí průměrně 5,7 dní od úrazu a následný den byli pacienti vertikalizováni. U 125 ze 189 (66,1 %) byly diagnostikovány mnohočetné fraktury Th obratlů. Délka hospitalizace byla 7 ± 3,6 dní. Souhrn: Kompresivní zlomeniny Th páteře diagnostikujeme na základě anamnestických údajů, RTG a klinického vyšetření jehož součástí je i neurologické vyšetření. Diagnostika má být u skeletálního traumatu obratlů doplněna MR vyšetřením, aby bylo možné odlišit čerstvé kompresivní zlomeniny od staršího poranění, vývojových a neúrazových tvarových změn obratlových těl. Pacienty s čerstvou zlomeninou hospitalizujeme a indikujeme klidový režim. Po odeznění bolestí zahajujeme fyzioterapii a vertikalizaci.

Aim: The aim of our study was to assess and optimise the algorithm of diagnosis and treatment of compressive fracture of thoracis spine in children which has been used in our department and to recommend this algorithm for professional public. Methods: We included 189 patients treated in our childrens' surgery clinic with diagnosis of compressive fracture of thoracic spine over 3 years (2010–2012). The diagnosis was set on the basis of anamnesis, X-ray and clinical examination. We assessed clinical symptoms, indication of hospitalization, indication of MR, day of initiation of rehabilitaon (including verticalization) and duration of hospitalization. Results: MR imaging was done in 124/189 (65,6 %) of patients and in 98/124 (79 %) of cases was the fracture confirmed. One hundred-fifty-four patients (89 %) was treated during hospitalization. Rehabilitation was intiated after pan relief - 5,7 day and next day was inciated verticalization. In 125/189 (66,1 %) of patients were diagnosted multiple fractures of thoracis vertebras. Mean duration of hospitalization was 7 ± 3,6 day. Conclusion: Compressive fractures of thoracic spine are diagnosed on the basis of anamnestic data, X-ray and clinical examination including neurological status. The 
diagnosis of skeletal trauma should be completed by MR to differentiate recent compressive fractures from older injury. Patients with a new fracture need to be admitted with 
resting regimen. Rehabilitation and verticalization is started after pain relief.

Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3 LF UK a Thomayerovy nemocnice Praha Krč

Compressive fractures of thoracic spine vertebras in children: diagnosis and treatment algorithm

Literatura