Téma: Práce se zabývá řešením nestability akromioklavikulárního (AC) kloubu novou mininvazivní metodou Zip Tight, která nahrazuje otevřené operace korakoklavikulárních vazů [1, 8, 13, 15]. Materiál a metoda: Od 1. 3. 2012 do 30. 8. 2013 jsme na našem oddělení ošetřili 26 pacientů s diagnózou AC dysjunkce. Z toho bylo osm pacientů léčeno konzervativně, 16 pacientů bylo primárně indikováno k OP stabilizaci Zip Loop technikou a dva pacienti byli indikováni k operaci odloženě. V komparativním souboru od 1. 11. 2011 do 28. 2. 2012, jsme ošetřili 21 pacientů s diagnózou AC dysjunkce. Z toho pět pacientů bylo léčeno konzervativně a 16 pacientů bylo primárně indikováno k OP stabilizaci klasickou technikou (revize a sutura CC vazu [1], transfixace 2x Ki drátem a kličkou). Výsledky: Všech 18 operovaných pacientů se vrátilo k předúrazovým sportovním aktivitám za 12,5 týdne po úrazu. Při ambulantních rentgenologický kontrolách jsme zaznamenali u třech pacientů (17 %) sekundární ztrátu repozice. U dvou došlo k vycestování distální jistící kotvy z korakoidu, u jednoho pacinta jsme zaznamenali patologickou zlomeninu klíční kosti, mezi dvěma odfrézovanými kanály. Druhý kanál bylo nutno odfrézovat z důvodu špatně zacíleného původního kanálu. Hluboký infekt jsme nezaznamenali. Ve srovnávacím souboru 16 operovaných pacientů se vrátilo k předúrazovým sportovním aktivitám bez omezení ramenního kloubu, za 14 týdnů po úrazu. Při ambulantních kontrolách jsme nepozorovali ztrátu repozice. Zaznamenali jsme u tří pacientů infekt rány, který byl dohojen po extrakci kovů. Diskuze: Do diskuze jistě připadá otázka revize AC skloubení a intraartikularního disku [3], který je u akutních AC dysjunkcí poškozen. U klasické operace jsme diskus extirpovali a reponovali klíční kost k akromiu. Novou metodou reponujeme klíční kost zavřeně a AC kloub nerevidujeme. Při snadné repozici klíčku do AC kloubu nedochází k tlaku na akromion a jeho lateralizaci. Nelze-li takto před operací reponovat AC kloub do anatomického postavení [15], k čemuž dochází většinou při chronické instabilitě, pak je revize AC skloubení peroperačně nutná. Další otázkou je cena implantátu ve srovnání s klasickou operací, tedy použitím dvou Kirschnerových drátů a jedné drátěné kličky. Cena samotného implantátu je samozřejmě několikanásobně vyšší, ale náklady na léčení jsou celkově nižší, odpadá nutnost následného operačního zákroku a hospitalizace pro odstranění OS materiálu. Dále je snížen počet ambulantních kontrol, a tím je tedy zkrácena doba rehabilitace, a tím i léčba. Návrat pacienta do práce a ke sportovním aktivitám je proto rychlejší. Nevýhodami samozřejmě jsou: RTG zátěž při operačním výkonu, které nebylo při klasické OP potřeba, technicky obtížnější kontrola uložení kotvy pod procesus coracoideus - nutno RTG a palpační kontroly, u nás nepoužíváme artroskopickou [6, 8, 9] kontrolu. Závěr: Stabilizace AC dysjunkce pomocí Zip loop implantátu je méně invazivní metoda ve srovnání s jinými operačními metodami. Výsledky repozice a obnovení kongruence AC kloubu Zip Loop technikou jsou srovnatelné s výsledky získanými otevřenou technikou repozice.Přináší možnost časnějšího návratu k dením aktivitám, odpadá nutnost následné operace k odstranění osteosyntetického materiálu. Nevýhodou zůstává radiační zátěž při operaci.

Purpose of the study: To present the ZipTight (Biomet, Inc.) technique and its results in the stabilization of acromioclavicular joint dislocation performed out at our department. Material and methods: From 1. 3. 2012 to 30. 8. 2013, we provided care for 26 patients with the diagnosis of AC joint dislocation (Group I). Acute surgical stabilization was performed in 16 patients, secondary surgery was performed in 2 patients (one for late diagnosis, one for additional injuries). Eight patients were treated conservatively. Patients with Tossy type III and coracoclavicular dissociation more than 10mm were indicated for surgery. In the surgically treated group there were 14 male and 4 female pa-
tients, with an average age of 33.8 years. In the comparative patient group (Group II) from 1. 11. 2011 to 28. 2. 2012, there were 21 patients treated for AC-joint dislocation. Acute surgery (joint stabilization with 2 K-wires + steel wire loop) was performed in 16 patients, secondary surgery was not performed. Five patients were treated conservatively. Results: All 18 patients of Group I returned to their pre-operative activities without any problems or pain within 12.5 weeks after surgery. Radiographic evidence of loss of reduction, with no effect on the clinical outcome, was recorded in 3 patients (17%) during post-operative controls on 3rd, 6th and 12th week after surgery. In two patients, post-operative pull-out of the implant from the coracoid was seen, one patient sustained pathological fracture of clavicle in between two drill holes, when a second canal was needed because of malposition of the first canal. We did not observe any cases of deep wound infection. In Group II all 16 patiens returned to their pre-operative activities without complaints or pain within 14 weeks post surgery. We did not observe radiographic evidence of loss of reduction. We noticed 3 patients with wound infection, all healed after the implant removal. Discussion: The revision of AC-joint and revision of the injured disc can/should be discussed. At classical open surgery we performed joint revision with excision of the damaged disc and reduced the lateral end of the clavicle to the acromion. In the new method we do closed reduction, without AC-joint revision. The degree of AC-joint injury could be examined manually before operation: if the clavicle could be easily reduced in the AC-joint, than the joint revision is not necessary; if reduction is not possible, than the joint revision is indicated. This is usually the case in injuries older, than 4weeks. Another question is the price of the implant, which is doubtlessly higher than that of 2 K-wires and a steel wire loop, but the cost of treatment is lower: there is no need of second surgery for implant removal. Also the number of ambulatory controls is lower and, due to shorter rehabilitation, recovery and return to sports activities is earlier. Disadvantage is the need to use image intensifier, which was not the case during classic surgery. Anchoring of distal component is more demanding on surgeons skills. Conclusions: Stabilization of AC-joint dislocation with Zip Loop implant is a less invasive procedure leading to restoration of the coracoclavicular ligament complex with dynamic stability. In comparison with open procedures, it allows the patients to return earlier to daily activities and eliminates the necessity of secondary operation for implant removal. The loss of full reduction in three cases, as observed on radiographs during the controls, was not accompanied by any clinical problems and is in concordance with the findings of other authors.

Chirurgické oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p o

AC dysjunction, fixation with the ZipTight Device, experiences with the new method

Literatura