Pacient se vyrovnává s nemocí tělesně, duševně a duchovně. Je rozdíl mezi religiozitou (náboženskostí, nábožností) a spiritualitou (duchovností), i když oba přístupy mají společné prvky. Spiritualita nezávisle na náboženství má vztah k niternému prožitku, přesahu, smysluplnosti, odpovědnosti, soucitu, etice, zlidšťování, víře. Se spirituálními pohledy se setkáváme v humanistické psychoterapii, pastorální medicíně, práci nemocničních kaplanů, New Age, psychoterapiích s náboženskými přesahy, transpersonální psychoterapii při psychospirituální krizi a neobvyklých stavech vědomí. Dále při alternativních psychoterapiích spojených s meditací, jógou, relaxací, kineziologií, etikoterapií, reinkarnační terapií, pozitivní motivací, holotropním dýcháním aj. Jsou popsána hlediska racionálního a iracionálního prožívání spirituality, studium z hlediska kvantové fyziky, spirituální inteligence, neuroteologie, fyziologických změn, vliv na zlepšení adaptace při stresu, u návykových nemocí aj. Spiritualita ve vztahu k etice je diskutována z hlediska sociobiologie, evoluce, emocí, agresivity, genetiky a sociálních vlivů. Tato práce rozebírá vliv zátěžových situací na zhoršení morálních postojů při nedostatku času, poslušnosti k autoritě a nařízením. Popisuje se, jak temperament a poruchy osobnosti mohou ovlivňovat prožívání spirituality, pocit viny a svědomí. Je upozorněno na odcizení lékaře pacientovi při zátěžových situacích, nedostatku času a při spoléhání jen na pomocné objektivní metody. Spiritualita může zlepšovat vztah lékař-pacient, komunikaci, humanitu a smysl pro odpovědnost.

A patient has to cope with an illness on a physical, mental and spiritual level. There exists a difference between religiousness and spirituality even though the approach has a common foundation. Nonreligious spirituality relates to an inner experience, transcendent states of consciousness, meaningfulness, responsibility, sympathy, ethics, humanisation, faith. We encounter the spiritual point of view in humanistic psychotherapy, pastoral medicine, work of hospital chaplains, New Age, psychotherapies with religious and alternative aspects, transpersonal psychotherapy, psycho–spiritual crises, unusual states of consciousness, in meditation, Yoga, relaxation, kinesiology, ethicotherapy, reincarnation therapy, positive motivation, holotropic breathing, etc. There is description of different degrees of spiritual development, rational and irrational feeling of spirituality, Quantum Physics, spiritual intelligence, neuro-theology, physiological change, effects on improving adaptation during stress, drugs addiction, etc. Spirituality in relation with ethics is discussed in terms of socio-biology, evolution, emotions, aggressivity, genetics and social influence. The work analyses the effect of stressful situations on the deterioration of moral attitudes: during lack of time, obedience to authority and order. It is described how temperament and personality disorders can affect perception of spirituality, guilt feeling and conscience. Stressful situations, lack of time, relying only on the auxiliary objective methods leads to alienation of physician with a patient. Spirituality can partially improve the doctor-patient relationship, communication and sense of responsibility.

Psychiatrie Praha

Spirituality and ethics in psychosomatic medicine