Cíl: Zilní tromboembolismus (též tromboembolická nemoc; TEN) je závažné multifaktoriální onemocnění. V jeho etiopatogenezi se uplatňují vrozené a získané faktory. U pacientů se závažným psychickým onemocněním léčených antipsychotiky je zvýšené riziko výskytu tohoto onemocnění oproti ostatní populaci. Metodika: Zaznamenali jsme deset případů výskytu TEN u pacientů s duševním onemocněním léčených antipsychotikem olanzapinem. Diagnóza TEN byla stanovena ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) vletech 2004 až 2013. TEN byla objektivně prokázána zobrazovacími vyšetřeními (duplexní sonografie, CT angiografie) a laboratorními metodami (D-dimery). V souboru byly přítomny 3 ženy. Průměrný věk byl 46 let. Ve třech případech vznikla TEN v průběhu hospitalizace. V devíti případech se TEN klinicky manifestovala žilní trombózou dolních končetin, z toho v jednom případě společně s plicní embolií, v 1 případě ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP). U všech pacientů se jednalo o příhody TEN bez anamnézy maligního onemocnění, traumatu či operace. Výsledky: U všech pacientů byly kromě medikace antipsychotikem přítomny klinické či laboratorní rizikové faktory vzniku TEN. Nejčastějším klinickým rizikovým faktorem byla obezita (n = 7), dalším kouření (n = 6). Nejčastěji se vyskytujícím laboratorním rizikovým faktorem byla vyšší hladina F VIII (n = 4), dále mírná homo cysteinémie (n = 3) a mutace FV Leiden (n = 2). Ke vzniku TEN došlo u tří pacientů do 3 měsíců, u dalších tří pacientů do 6 měsíců od nasazení antipsychotika. Závěr: Popsali jsme soubor 10 pacientů s výskytem TEN při léčbě olanzapinem. Ve všech případech byly detekovány další klinické nebo laboratorní rizikové faktory. Olanzapin lze považovat za precipitující faktor vzniku TEN. Při jeho podávání je třeba monitorovat klinické známky TEN, zejména při přítomnosti více rizikových faktorů.

Objective: Venous thromboembolism (VTE) is a serious multifactorial disorder. Both inherited and acquired factors play a role in its ethiopathogenesis. Patients with severe mental illness have higher risk of developing the disorder compared to general population. Methods: We observed ten cases of VTE in patients with mental illness treated with antipsychotic drug olanzapine. The diagnosis of VTE was made at the University hospital Hradec Králové (UK HK) in years 2004-2013. VTE was objectively proved by imaging techniques (duplex ultrasonography, CT angiography) and laboratory tests (D-dimer). There were 3 women in the patient group. Average age was 46 years. VTE developed during the hospitalization in three cases. The clinical manifestation of VTE was deep vein thrombosis in 9 cases, including one case of simultaneous pulmonary embolism and 1 case of concurrent ischemic cerebrovascular accident (iCVA). All patients were free from the history of malignant disease, trauma or surgery. Results: Apart from antipsychotic medication, there were clinical or laboratory risk factors for VTE present in all the patients. The most frequent clinical risk factors were obesity (n=7) and smoking (n=6), respectively. The most frequent laboratory risk factors were increased levels of F VIII (n=4), mild hyperhomocysteinemia (n=3) and factor V Leiden mutation (n=2), respectively. VTE developed within 3 months from the antipsychotic drug initiation in three patients and within 6 months from the antipsychotic initiation in other three patients. Conclusion: We described a group of 10 patients with VTE manifestation during the olanzapine treatment. However, there were other clinical or laboratory risk factors detected in all the cases. Olanzapine can be considered as precipitating factor regarding VTE formation. When administered, we need to monitor clinical signs and symptoms of VTE, moreover when other risk factors are present.

1 interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Venous thromboembolism during olanzapine treatment

Literatura