Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Zásobení jodem u těhotných žen v České republice
[Iodine supply of pregnant women in the Czech Republic]

Radovan Bílek, Nataša Kaňová, Veronika Mindžáková, David Neumann, Jan Jiskra, Lydie Ryšavá, Václav Zamrazil

. 2016 ; 62 (Suppl 3) : S10–S16.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu práce podpořená grantem

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc16029643

Úvod: Jodový deficit je celosvětovým veřejným zdravotním problémem, který se zvlášť významně projevuje u těhotných nebo kojících žen a jejich dětí. I mírný nedostatek jodu během těhotenství může vést k poškození vyvíjejícího se mozku, a tím také k ovlivnění inteligence plodu, jeho kognitivních a neurologických funkcí, jeho embryogenese a růstu. Pacienti: V období let 2010–2015 byla v Endokrinologickém ústavu v Praze stanovena spektrofotometricky v bazální moči jodurie u 532 těhotných žen ve stáří 32 ? 5 (18–44) let, které pocházely z Prahy, Hradce Králové a Mladé Boleslavi. V 1. trimestru se nacházelo 349 žen, ve 2. trimestru 112 a ve 3. trimestru 71 žen. V rámci sledování populace těhotných žen v 1. trimestru bylo provedeno stanovení jodurie ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) pomocí hmotnostní spektrometrie s induktivně vázanou plazmou (ICP MS) u 218 bazálních vzorků moče žen, které pocházely z 6 oblastí České republiky. Vývoj jodurie u obecné populace v období let 1994–2015 byl sledován u pacientů, kteří prošli Endokrinologickým ústavem v Praze a z populačních studií, které proběhly v 7 oblastech České republiky. Celkem bylo provedeno 52 648 spektrofotometrických analýz jodurie u obecné populace. Metody: Jodurie byla stanovena v Endokrinologickém ústavu v Praze pomocí alkalického tavení vzorků moči, po kterém následovalo spektrofotometrické stanovení jodu ve formě jodidu pomocí Sandellovy-Kolthoffovy reakce, nebo bylo stanovení provedeno metodou ICP MS v laboratoři SZÚ. Výsledky: V průměru jen 21,8 % těhotných žen mělo hodnoty jodurie stanovené spektrofotometricky vyšší než 150 μg/l. Výsledky jodového zásobení těhotných žen v 1. trimestru analyzovaných pomocí ICP MS jsou lepší, ale i tak jen 50,5 % těhotných žen má jodurii vyšší než 150 μg/l. Závěr: Výsledky jodového zásobení těhotných žen jsou alarmující, v průměru jen 30 % z celkem 750 vyšetřených žen má hodnoty jodurie vyšší než 150 μg/l a vyhovují tedy požadavkům WHO pro těhotné ženy. Z našich výsledků je ale patrné, že v obecné populaci není jodový deficit závažným veřejným zdravotním problémem.

Introduction: Iodine deficiency is a global public health problem which is particularly noticeable in pregnant or breastfeeding women and their children. Even mild iodine deficiency during pregnancy can lead to damage to the developing brain and thus affecting the fetus intelligence, his cognitive and neurological function, embryogenesis and growth. Patients: In the period 2010–2015 was determined by spectrophotometry at the Institute of Endocrinology the basal urinary iodine in 532 pregnant women at the age of 32 ? 5 (18–44) years, which came from Prague, Hradec Kralove and Mlada Boleslav. It was located 349 women in the first trimester, 112 in the second trimester, and 71 women in the third trimester. In the monitoring of pregnant women in the first trimester 218 basal urine samples of women were determined by mass spectrometry with inductively coupled plasma (ICP MS) in The National Institute of Public Health (NIPH). Women came from the 6 areas in the Czech Republic. Development of urinary iodine in the general population in the period 1994–2015 was observed in patients who underwent Institute of Endocrinology and from population studies conducted in 7 regions of the Czech Republic. It performed 52 648 spectrophotometric analysis of urinary iodine in the general population. Methods: Urinary iodine was determined by alkali melting of urine samples, followed by spectrophotometric determination of iodine in the form of iodide using the Sandell-Kolthoff reaction in the Institute of Endocrinology or determination was performed by ICP-MS in the laboratory of NIPH. Results: On average, only 21.8 % of pregnant women had urinary iodine values determined by spectrophotometry higher than 150 μg/L. The results of iodine nutrition of pregnant women in the first trimester analyzed using ICP-MS are better, but even so, only 50.5 % of pregnant women have urinary iodine higher than 150 μg/L. Conclusion: The results of iodine nutrition of pregnant women are alarming, on average, only 30 % of the total of 750 examined women have urinary iodine values greater than 150 μg/L and therefore meet the requirements of the WHO for pregnant women. Our results, however, show that iodine deficiency is not major public health problem in the general population.

Iodine supply of pregnant women in the Czech Republic

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc16029643
003      
CZ-PrNML
005      
20181210085040.0
007      
ta
008      
161017s2016 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Bílek, Radovan, $u Endokrinologický ústav, Praha $d 1954- $7 jo20000074070
245    10
$a Zásobení jodem u těhotných žen v České republice / $c Radovan Bílek, Nataša Kaňová, Veronika Mindžáková, David Neumann, Jan Jiskra, Lydie Ryšavá, Václav Zamrazil
246    31
$a Iodine supply of pregnant women in the Czech Republic
520    3_
$a Úvod: Jodový deficit je celosvětovým veřejným zdravotním problémem, který se zvlášť významně projevuje u těhotných nebo kojících žen a jejich dětí. I mírný nedostatek jodu během těhotenství může vést k poškození vyvíjejícího se mozku, a tím také k ovlivnění inteligence plodu, jeho kognitivních a neurologických funkcí, jeho embryogenese a růstu. Pacienti: V období let 2010–2015 byla v Endokrinologickém ústavu v Praze stanovena spektrofotometricky v bazální moči jodurie u 532 těhotných žen ve stáří 32 ? 5 (18–44) let, které pocházely z Prahy, Hradce Králové a Mladé Boleslavi. V 1. trimestru se nacházelo 349 žen, ve 2. trimestru 112 a ve 3. trimestru 71 žen. V rámci sledování populace těhotných žen v 1. trimestru bylo provedeno stanovení jodurie ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) pomocí hmotnostní spektrometrie s induktivně vázanou plazmou (ICP MS) u 218 bazálních vzorků moče žen, které pocházely z 6 oblastí České republiky. Vývoj jodurie u obecné populace v období let 1994–2015 byl sledován u pacientů, kteří prošli Endokrinologickým ústavem v Praze a z populačních studií, které proběhly v 7 oblastech České republiky. Celkem bylo provedeno 52 648 spektrofotometrických analýz jodurie u obecné populace. Metody: Jodurie byla stanovena v Endokrinologickém ústavu v Praze pomocí alkalického tavení vzorků moči, po kterém následovalo spektrofotometrické stanovení jodu ve formě jodidu pomocí Sandellovy-Kolthoffovy reakce, nebo bylo stanovení provedeno metodou ICP MS v laboratoři SZÚ. Výsledky: V průměru jen 21,8 % těhotných žen mělo hodnoty jodurie stanovené spektrofotometricky vyšší než 150 μg/l. Výsledky jodového zásobení těhotných žen v 1. trimestru analyzovaných pomocí ICP MS jsou lepší, ale i tak jen 50,5 % těhotných žen má jodurii vyšší než 150 μg/l. Závěr: Výsledky jodového zásobení těhotných žen jsou alarmující, v průměru jen 30 % z celkem 750 vyšetřených žen má hodnoty jodurie vyšší než 150 μg/l a vyhovují tedy požadavkům WHO pro těhotné ženy. Z našich výsledků je ale patrné, že v obecné populaci není jodový deficit závažným veřejným zdravotním problémem.
520    9_
$a Introduction: Iodine deficiency is a global public health problem which is particularly noticeable in pregnant or breastfeeding women and their children. Even mild iodine deficiency during pregnancy can lead to damage to the developing brain and thus affecting the fetus intelligence, his cognitive and neurological function, embryogenesis and growth. Patients: In the period 2010–2015 was determined by spectrophotometry at the Institute of Endocrinology the basal urinary iodine in 532 pregnant women at the age of 32 ? 5 (18–44) years, which came from Prague, Hradec Kralove and Mlada Boleslav. It was located 349 women in the first trimester, 112 in the second trimester, and 71 women in the third trimester. In the monitoring of pregnant women in the first trimester 218 basal urine samples of women were determined by mass spectrometry with inductively coupled plasma (ICP MS) in The National Institute of Public Health (NIPH). Women came from the 6 areas in the Czech Republic. Development of urinary iodine in the general population in the period 1994–2015 was observed in patients who underwent Institute of Endocrinology and from population studies conducted in 7 regions of the Czech Republic. It performed 52 648 spectrophotometric analysis of urinary iodine in the general population. Methods: Urinary iodine was determined by alkali melting of urine samples, followed by spectrophotometric determination of iodine in the form of iodide using the Sandell-Kolthoff reaction in the Institute of Endocrinology or determination was performed by ICP-MS in the laboratory of NIPH. Results: On average, only 21.8 % of pregnant women had urinary iodine values determined by spectrophotometry higher than 150 μg/L. The results of iodine nutrition of pregnant women in the first trimester analyzed using ICP-MS are better, but even so, only 50.5 % of pregnant women have urinary iodine higher than 150 μg/L. Conclusion: The results of iodine nutrition of pregnant women are alarming, on average, only 30 % of the total of 750 examined women have urinary iodine values greater than 150 μg/L and therefore meet the requirements of the WHO for pregnant women. Our results, however, show that iodine deficiency is not major public health problem in the general population.
650    _2
$a dospělí $7 D000328
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mladý dospělý $7 D055815
650    12
$a těhotenství $7 D011247
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a třetí trimestr těhotenství $x moč $7 D011263
650    _2
$a první trimestr těhotenství $x moč $7 D011261
650    _2
$a druhý trimestr těhotenství $x moč $7 D011262
650    12
$a jod $x fyziologie $x moč $x nedostatek $7 D007455
650    _2
$a hormony štítné žlázy $x fyziologie $7 D013963
650    _2
$a maternofetální výměna látek $7 D008431
650    _2
$a hmotnostní spektrometrie $7 D013058
650    _2
$a spektrofotometrie $7 D013053
650    _2
$a referenční hodnoty $7 D012016
650    12
$a výživové doporučené dávky $7 D064167
651    _2
$a Česká republika $7 D018153
653    00
$a hmotnostní spektrometrie s induktivně vázanou plazmou (ICP MS)
653    00
$a jodurie
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
700    1_
$a Kaňová, Nataša $u Endokrinologický ústav, Praha $7 _AN048814
700    1_
$a Mindžáková, Veronika $u Gynekologicko-porodnické oddělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. $7 _AN089034
700    1_
$a Neumann, David, $u Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové $d 1973- $7 xx0079752
700    1_
$a Jiskra, Jan, $u III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze $d 1973- $7 xx0061811
700    1_
$a Pechan, Lydie, $u Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu při Státním zdravotním ústavu, Praha $d 1956- $7 xx0243639
700    1_
$a Zamrazil, Václav, $u Endokrinologický ústav, Praha $d 1936-2018 $7 jn20000402707
773    0_
$w MED00011111 $t Vnitřní lékařství $x 0042-773X $g Roč. 62, Suppl 3 (2016), s. S10–S16
773    0_
$t Prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc. osmdesátiletý $g (2016), s. S10–S16 $w MED00196748
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2016-suppl-3/zasobeni-jodem-u-tehotnych-zen-v-ceske-republice-59220 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 184 $c 1041 $y 4 $z 0
990    __
$a 20161017 $b ABA008
991    __
$a 20181210085201 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1169663 $s 954281
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2016 $b 62 $c Suppl 3 $d S10–S16 $i 0042-773X $m Vnitřní lékařství $x MED00011111 $y 80238
BMC    __
$a 2016 $d S10–S16 $m Prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc. osmdesátiletý $x MED00196748
LZP    __
$c NLK188 $d 20161027 $b NLK111 $a Meditorial-20161017

Najít záznam

Citační ukazatele

Pouze přihlášení uživatelé

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...