Kvalitativní studie předkládá analýzu 43 osobních vyjádření k syndromu vyhoření v lékařských profesích. Příběhy byly získány v rámci národní studie Stres, deprese a syndrom vyhoření u českých lékařů, kterou realizovala 1. lékařská fakulta UK ve spolupráci s Českou lékařskou komorou. Analýza textů ukázala, že lékaři a lékařky, kteří se cítili výzvou k sepsání vlastního příběhu osloveni, prožívají především negativní pocity spojené se svým povoláním. Zdroje jejich vyčerpání a nespokojenosti tkví dominantně v podmínkách, za kterých své povolání vykonávají; méně často je identifikují ve svém vnitřním postoji. Nicméně mezi efektivními strategiemi, které lékaři a lékařky volí, aby se vyrovnali s profesní zátěží, naopak dominují ty, které se týkají vnitřního nastavení a osobního postoje k náročným pracovním okolnostem. Jedná se o strategie, které vycházejí z daného lékaře či lékařky coby aktéra svého profesního (a osobního) života. Mezi strategiemi s nízkou efektivitou se naopak vyskytují rezignace či odchod, které aktérství využívají pouze k omezení expozice zátěžovým situacím.

Objectives. Healthcare professionals are at risk when it comes to burnout – a stress-induced occupational syndrome. The study focuses on incidence of burnout among healthcare professionals and their coping strategies. Sample and setting. The qualitative part presents an analysis of 43 autobiographical stories involving burnout. They were collected as a part of a national study of stress, depression and burnout in the medical profession which was commissioned by The First Faculty of Medicine of Charles University in cooperation with the Czech Medical Association. Analysis. The qualitative thematic analysis was used. Results. Physicians who participated in the study had experienced mostly negative emotions. Their exhaustion and discontent resulted mostly from work conditions and, in some cases, from personal attitudes. An active approach to one’s professional and private life turned out to be a successful coping strategy. Mere reduction of a number of stressful situations without solving them proved unsuccessful. The study shows that reflection and active approach are important both for reducing, as well as for preventing burnout. Further research could identify other coping and preventive strategies.

Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK

Psychiatrická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Medical burnout: qualitative study

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc16035360

003      

CZ-PrNML

005      

20170202121201.0

007      

ta

008      

161219s2016 xr f 000 0|cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Smetáčková, Irena, $d 1976- $7 ola2006329785 $u Katedra psychologie, Pedagogická fakulta UK

245    10

$a Lékařské vyhoření: kvalitativní studie / $c Irena Smetáčková, Veronika Francová, Jiří Raboch, Radek Ptáček

246    31

$a Medical burnout: qualitative study

504    __

$a Literatura

520    3_

$a Kvalitativní studie předkládá analýzu 43 osobních vyjádření k syndromu vyhoření v lékařských profesích. Příběhy byly získány v rámci národní studie Stres, deprese a syndrom vyhoření u českých lékařů, kterou realizovala 1. lékařská fakulta UK ve spolupráci s Českou lékařskou komorou. Analýza textů ukázala, že lékaři a lékařky, kteří se cítili výzvou k sepsání vlastního příběhu osloveni, prožívají především negativní pocity spojené se svým povoláním. Zdroje jejich vyčerpání a nespokojenosti tkví dominantně v podmínkách, za kterých své povolání vykonávají; méně často je identifikují ve svém vnitřním postoji. Nicméně mezi efektivními strategiemi, které lékaři a lékařky volí, aby se vyrovnali s profesní zátěží, naopak dominují ty, které se týkají vnitřního nastavení a osobního postoje k náročným pracovním okolnostem. Jedná se o strategie, které vycházejí z daného lékaře či lékařky coby aktéra svého profesního (a osobního) života. Mezi strategiemi s nízkou efektivitou se naopak vyskytují rezignace či odchod, které aktérství využívají pouze k omezení expozice zátěžovým situacím.

520    9_

$a Objectives. Healthcare professionals are at risk when it comes to burnout – a stress-induced occupational syndrome. The study focuses on incidence of burnout among healthcare professionals and their coping strategies. Sample and setting. The qualitative part presents an analysis of 43 autobiographical stories involving burnout. They were collected as a part of a national study of stress, depression and burnout in the medical profession which was commissioned by The First Faculty of Medicine of Charles University in cooperation with the Czech Medical Association. Analysis. The qualitative thematic analysis was used. Results. Physicians who participated in the study had experienced mostly negative emotions. Their exhaustion and discontent resulted mostly from work conditions and, in some cases, from personal attitudes. An active approach to one’s professional and private life turned out to be a successful coping strategy. Mere reduction of a number of stressful situations without solving them proved unsuccessful. The study shows that reflection and active approach are important both for reducing, as well as for preventing burnout. Further research could identify other coping and preventive strategies.

650    12

$a profesionální vyhoření $x diagnóza $x prevence a kontrola $x psychologie $7 D002055

650    _2

$a psychický stres $x komplikace $7 D013315

650    _2

$a lékaři $x psychologie $7 D010820

650    _2

$a lékařky $x psychologie $7 D010822

650    _2

$a sběr dat $7 D003625

650    _2

$a průzkumy a dotazníky $7 D011795

650    _2

$a zpráva o sobě $7 D057566

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a kvalitativní výzkum $7 D036301

650    _2

$a zjišťování skupinových postojů $x metody $7 D017144

655    _2

$a práce podpořená grantem $7 D013485

700    1_

$a Francová, Veronika $7 xx0241117 $u Katedra psychologie, Pedagogická fakulta UK

700    1_

$a Raboch, Jiří, $d 1951- $7 jn20000402087 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

700    1_

$a Ptáček, Radek, $d 1975- $7 mzk2006322987 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

773    0_

$t Československá psychologie $x 0009-062X $g Roč. 60, č. 5 (2016), s. 510-524 $w MED00010994

910    __

$a ABA008 $b A 2526 $c 618 $y 4 $z 0

990    __

$a 20161219075617 $b ABA008

991    __

$a 20170202121322 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1177715 $s 960067

BAS    __

$a 3

BMC    __

$a 2016 $b 60 $c 5 $d 510-524 $i 0009-062X $m Československá psychologie $n Českoslov. psychol. (Print) $x MED00010994

LZP    __

$c NLK125 $d 20170202 $a NLK 2016-45/vt