Makrolidy patří k široce předepisovaným antibiotikům. Ačkoliv jsou dobře tolerovány, některé makrolidy mohou různým způsobem zapříčinit lékové interakce. Klarithromycin a roxithromycin jsou inhibitory CYP3A4 a tímto způsobem zvyšují plazmatické koncentrace substrátů CYP3A4. To může poškodit pacienty užívající simvastatin, atorvastatin, verapamil, diltiazem a ostatní léky. Klarithromycin také inhibuje P-glykoprotein, což zvyšuje plazmatické koncentrace digoxinu, trazodonu, sildenafilu, omeprazolu a glibenklamidu. Klarithromycin a azithromycin prodlužují interval QT a mohou způsobit arytmii torsade de pointes, což může být potencováno jinými léky s podobným působením, jako například amiodaron, sotalol, haloperidol, a další. Aby bylo u pacientů riziko lékových interakcí sníženo, doporučuje se úzká spolupráce mezi lékárníky a předepisujícími lékaři.

Macrolide antibiotics are the most widely prescribed antibiotics. Athough they are well tolerated, some macrolides can provoke drug interations by several mechanisms. Clarithromycin and roxithromycin are inhibitors of CYP3A4 and by this mechanism they increase plasma levels of substrates of CYP3A4. This can harm patients using simvastatin, atorvastatin, verapamil, diltiazem and other drugs. Clarithromycin also inhibits P-glycoprotein, which increase plasma levels of digoxin, trazodon, sildenafil, omeprazol and glibenclamid. Clarithromycin and azithromycin prolong QT interval and can cause arrhythmia torsade de pointes, which can be potentiated by other drugs with similar action, such as amiodarone, sotalol, haloperidol and others. The close cooperation between pharmacists and prescribing physicians is highly recomended to reduce the drug interaction risk for patients.

Infopharm a s Praha

Macrolides, their drug-drug interactions and solutions

Literatura