Úvod: Terapie kontinuálním přetlakovým dýcháním (CPAP) je považována za nejúčinnější způsob terapie syndromu obstrukční spánkové apnoe (OSAS). Adherence k léčbě je nezbytnou podmínkou úspěšné léčby, nicméně není zcela jasné, jaké faktory adherenci ovlivňují nejvíce, zejména zda se liší u pacientů podle jednotlivých použitých typů masek. Cíl: Určit faktory, které nejvíce ovlivňují adherenci k léčbě CPAP. Materiál a metody: Do této observační, longitudinální studie bylo zařazeno 115 pacientů (86 mužů) průměrného věku 59,2 ± 10,8 roků, se středně těžkým až těžkým OSAS (Apnea – hypopnoe index > 15), u nichž byla indikována terapie CPAP. Byla provedena antropometrická vyšetření, noční monitorace spánku a pacienti vyplnili dotazník Epworthské škály spavosti (EŠS). Všichni pacienti byli na tuto léčbu nastaveni pomocí autoCPAP, optimální maska byla vybrána dle fyziognomických charakteristik a preferencí pacienta. Klinické kontroly proběhly měsíc a rok od zahájení léčby. Získaná data byla následně statisticky zpracována. Výsledky: Nejčastěji byly použity nosní masky (54,0 %), následované celoobličejovými (35,6 %) a nosními polštářky (10,4 %). Pomocí Kruskall-Wallisova testu nebyl mezi jednotlivými maskami prokázán významný rozdíl v adherenci k léčbě po měsíci (p = 0,817) ani po roce léčby (p = 0,871). U pacientů s vyšším BMI (p = 0,018) a obvodem krku (p = < 0,001) byla signifikantně častěji použita celoobličejová maska. Při porovnání jednotlivých parametrů OSAS (AHI, Oxygen Desaturation Index, % doby spánku < 90 % SpO2, průměrná noční SpO2, EŠS) nebyla prokázána statisticky signifikantní korelace s adherencí po měsíci a roce léčby CPAP. Závěr: Adherence pacientů k léčbě CPAP lze pouze velmi obtížně odhadnout. V této studii nebyl nalezen faktor, který by tento parametr určoval. U pacientů s vyšším BMI a obvodem krku byly častěji používány celoobličejové masky se stejným efektem na adherenci jako masky nosní.

Introduction: Continuous positive airway pressure (CPAP) is considered to be the most effective treatment of obstructive sleep apnea syndrome (OSAS). Adherence is a necessary part of tieatment. It is not known which factor play the greatest role in determining adherence and whether it is affected by mask types. Aim: To determine factors having the greatest influence on adherence to CPAP treatment. Material and Methods: The observational, longitudinal study enrofled 115 patients (86 males) with a mean age of 59.2 ± 10.8 years with moderate to severe OSAS (apnea-hypopnea index (AHI) > 15) receiving CPAP treatment. All patients underwent anthropometric examination, a sleep study and filled in the Epworth Sleepiness Scale (ESS) questiormaire. CPAP pressure was titrated using autoCPAP. The optimal mask type was selected based on the patient's physiognomy and preferences. Follow-up visits were made at one month and one year from treatment initiation. Results: The most common type was a nasal mask (54.0 %), followed by an oronasal mask (35.6 %) and nasal pillows (10.4 %). The Kruskall-Wallis test found no significant difference in treatment adherence between the different mask types after one month (p = 0.817) or after one year of treatment (p = 0.871). The oronasal mask was Significantly more often used in patients with a higher body mass index (BMI; p = 0.018) and greater neck circumference (p < 0.001). The following parameters did not statistically significantly influence adherence to CPAP treatment at one month or one year (AHI, oxygen desaturation index, percentage of sleep with Sp02 < 90 %, mean nocturnal Sp02 and ESS). Conclusions: It is very difficult to predict adherence to CPAP treatment. The study failed to find a factor predieting future adherence to tieatment. In patients with a higher BMI and greater neck circumference, oronasal masks were more frequently used, having the same effect on adherence as nasal masks.

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc a LF UP v Olomouci

Ústav lékařské biofyziky LF UP v Olomouci

Literatura