Cíl: Řešení sestupu pánevních orgánů pomocí vaginálních sítí je v dnešní době již velice rozšířená operační metoda, která díky své úspěšnosti a nízké míře recidiv částečně nahradila klasické operace. Stejně jako každá jiná operace je i operace s užitím vaginální síťky spojena s výskytem komplikací. V tomto článku se snažíme připomenout více či méně známá fakta o vaginálních sítích, o jejich úspěšnosti, výskytu recidiv a komplikací a pokusíme se porovnat tuto metodu s ostatními klasickými operacemi pro sestup pánevních orgánů. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologické oddělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a.s. Metodika: Přehled výsledků studií publikovaných v českém a anglickém jazyce v posledních letech. Výsledky: Řešení sestupu pánevních orgánů zavedením vaginálních implantátů má všeobecně nižší míru recidiv zvláště u pacientek s velkým genitálním hiátem a avulzním traumatem levátoru. Spektrum komplikací se vzhledem k přítomnosti syntetického nevstřebatelného materiálu liší od spektra komplikací klasických operací. Mezi specifické komplikace, se kterými jsme se u klasických operací nesetkávali, patří vaginální protruze, infekce implantátu spojená s chronickou pánevní bolestí, dyspareunie, protruze implantátu do okolních orgánů nebo odhojení a postupná extruze implantátu. Závěr: Prvotní nadšení se nyní tedy mísí s obavami ze závažných komplikací. Hlavním úkolem do budoucna by měla být snaha snížit výskyt komplikací těchto operací s vaginálními implantáty na co nejnižší míru. Kromě užívání známých a bezpečných materiálů, na které je evidence, a zavedení systému proškolení operatérů, by tomu měla pomoci některá další opatření zmíněná v tomto článku, jako například zpřesnění indikací k užití vaginální sítě.

Objective: Treatment of pelvic organs prolapse with transvaginal mesh kits represents nowadays a widespread surgical method, which partially replaced classic operations due to high success rate and low count of recurrences. Just like any other surgical method, the placement of transvaginal mesh is linked with occurrence of complications. In this article we attempt to review the more and less known facts about trans­vaginal meshes, their efficacy, count of recurrence and the spectrum of complications and we try to compare this technique with traditional surgical methods used to treat pelvic organs prolapse (without graft materials). Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Regional hospital Mladá Boleslav a.s., Mladá Boleslav. Methods: Overview of the results of recent studies published in the Czech and English language in recent years. Results: Pelvic organ prolapse repair with vaginal mesh has generally lower count of relapse especially in patients with wide genital hiatal area and with major levator ani avulsion. The spectrum of complications differs from classical techniques because of the presence of synthetic nonabsorbable material. Some of the specific complications we did not encounter during classical operations include vaginal mesh erosion, infection of mesh associated with chronic pelvic pain, dyspareunia, protrusion of the mesh into the closest organs or the rejection and progressive extrusion of the mesh. Conclusion: Primary enthusiasm has now been replaced with worries of major complications. Future tasks should therefore be aimed at minimizing the rate of complications associated with transvaginal meshes. Except using well-known and safe materials and providing specialized training of physicians for each mesh implantation technique, other precautions outlined in this article should help, such as a closer specification of indication for the application of transvaginal mesh.

Porodnicko gynekologické oddělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav

Current state of transvaginal meshes by resolution of pelvic organ prolapse