Termín mnohočetná chemická přecitlivělost (MCS) byl přijat pro popis multiorgánových příznaků u jednotlivců, které se vyskytují po expozici velmi nízkým dávkám chemických látek, kterou většina populace snáší bez problémů. Lidé s MCS reagují obvykle na pachy chemických látek akutním respiračním distresem, palpitacemi, kožními erupcemi a dalšími projevy. Spektrum chemických spouštěčů se v průběhu času rozšiřuje, reakce jsou silnější a déletrvající. Při hledání mechanismů vzniku MCS bylo vytvořeno mnoho teorií toxikologických, imunologických, psychologických a neurologických, ale žádná dosud nedokázala plně vysvětlit podstatu MCS. Vedou se rovněž diskuze o genetické predispozici. Odhaduje se, že MCS se vyskytuje u 9–33 % populace, kolem 2 % osob vyhledává pomoc lékařů. MCS může závažně narušit kvalitu života. Bohužel, nejasnosti v etiologii a patogenezi MCS jsou provázeny absencí efektivní léčby. Klinický přístup doporučuje vytvořit prostředí bez přítomnosti chemických látek tak, aby se minimalizovala expozice. Neuro-behaviorální přístup učí pacienty zvládat stres, včetně medikamentózní podpory antidepresivními léky. Nověji se doporučuje multioborový přístup (praktických lékařů, imunologů, alergologů, gynekologů, stomatologů, neurologů, psychologů) po předchozím vyloučení možných somatických či psychických nemocí.

The term multiple chemical sensitivity (MCS) has been adopted for the description of individual's multi-organ sensitivities following exposures to very low levels of chemicals commonly tolerated by majority of people. People with MCS obviously response to odours by acute respiratory distress, palpitations, skin eruptions and other physical symptoms. The spectrum of chemical triggers becomes wider over time; the reactions become more severe and long lasting. A large number of toxicological, immunological, psychological and neurological mechanisms have been suggested, but none of them could clearly explain the basis of MCS. It is also discussed a possibility of some genetic predisposition. It is estimated that about 9–33% of the population can show the MCS responses, about 2% of them ask physicians for the help. MCS can seriously disrupt the quality of life. Unfortunately, this uncertainty about aetiology and pathogenesis of MCS is attended with the absence of effective treatment. The clinical approach advices to adopt chemical-free, isolated lifestyle, which can minimize continual exposure. The neuro-behavioural approach is oriented on the stress coping, even with the support of anti-depressive drugs. The recent recommendation is the multidisciplinary approach (general practitioners, immunologists, allergists, gynaecologists, dentists, neurologists, psychologists) after controlling and excluding of possible somatic or psychiatric disease.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno Ústav ochrany a podpory zdraví

Multiple chemical sensitivity