Cíl studie: Zhodnotit informovanost rodiček v oblasti primární prevence poruch pánevního dna po porodu. Sekundárním cílem bylo zjistit zdroje informací, do jaké míry se rodičky reálně prevenci porodního poranění věnují a jaký je jejich přístup k posilování svalů pánevního dna. Typ studie: Prospektivní dotazníková studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeň. Metodika: Do studie bylo zařazeno 202 nedělek po vaginálním porodu v období 6/2015 až 12/2015. Nedělky vyplnily anonymní dotazník zahrnující šest otázek. Výsledky: O možnosti primární prevence porodního poranění bylo informováno 83 % respondentek, lépe informované byly prvorodičky (88 %). Hlavním zdrojem informací byl internet (46 %). Informace od lékaře obdrželo pouze 5 % žen. Přes vysokou informovanost se prevenci porodního poranění skutečně věnovala třetina dotázaných žen (35 %). Nejužívanější metodou byla masáž hráze (29 %). Vaginální dilatační balonky byly využívány méně (7 %) a alternativním metodám se věnovala pouze 4 % žen. Zkušenosti s posilováním svalů pánevního dna mělo 79 % žen a 90 % žen se mu chtělo věnovat i po porodu. Závěr: Informovanost rodiček v oblasti primární a sekundární prevence poruch pánevního dna je uspokojivá, nicméně informovanost od ošetřujícího lékaře je nedostatečná. Přes vysokou informovanost jsou metody antepartální prevence využívány relativně zřídka. Studie přehledně demonstruje informovanost a realitu primární a sekundární prevence poruch pánevního dna v našem regionu.

Objective: To evaluate the awareness of fresh mothers regarding the primary prevention of pelvic floor disorders after childbirth. The secondary objective was to identify sources of information, reality of childbirth trauma prevention and attitude to pelvic floor muscle training. Design: Prospective survey study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, University Hospital and Medical Faculty in Pilsen, Charles University. Methods: We included 202 women after a vaginal delivery at our center from 6/2015 to 12/2015. These women completed anonymous questionnaire with six questions. Results: 83% of respondents were informed regarding the possibility of primary prevention of childbirth, nulliparas were informed better (88%). The main source of information was the Internet (46%), while only 5% of women received information from their doctor. Despite the high awareness of postpartum trauma prevention, less than half of interviewed women actually performed it (35%). The most widely used method was the massage of the perineum (29%), vaginal dilatation balloons were used less (7%) and alternative methods were pursued by only 4% of women. Experience with pelvic floor muscle exercises had 79% of women, while 90% wanted to exercise after the delivery. Conclusion: Awareness of mothers regarding primary and secondary prevention of pelvic floor disorders is satisfactory. Nevertheless, the information from doctors is inadequate. Despite high awareness, the antepartum prevention methods are used relatively rarely. The study clearly shows the level of awareness and reality of primary and secondary prevention of pelvic floor disorders in our region.

Biomedicínské centrum LF UK Plzeň

Gynekologicko porodnická klinika LF UK a FN Plzeň

Awareness of the methods of primary and secondary childbirth trauma prevention among parturients