Karcinom pankreatu je malignom se značně nepříznivou prognózou; 5leté přežití nepřesahuje 6 %. Jedinou šancí pacientů na delší přežívání je časná diagnóza ve stadiu onemocnění, kdy je možné provést kurabilní resekční výkon. Časná diagnóza karcinomu pankreatu se přes moderní diagnostické metody příliš nedaří. Navíc i v případě časné detekce je dlouhodobé přežívání pacientů stále neuspokojivé. Přitom již na počátku onkogeneze dochází na úrovni biomolekul ke změnám, které mohou být za využití speciálních metod detekovatelné. Tyto metody mají potenciál detekovat dostatečně specifický biomarker časného karcinomu pankreatu. Na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN – Vojenské fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byla provedena pilotní studie s využitím metod molekulové spektroskopie. Spektroskopicky byla porovnávána plazma pacientů s karcinomem pankreatu a plazma zdravých kontrol. Molekulová spektroskopie ukázala signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, což je ilustrováno v popise výsledků studie. Tato metoda může být tedy vhodným nástrojem umožňujícím objev specifického biomarkeru časného karcinomu pankreatu. Získané výsledky vedou k zamyšlení nad praktickým přínosem všech potenciálních biomarkerů. Může nastat situace, kdy daný biomarker bude u pacienta pozitivní, ale na dosud dostupných zobrazovacích metodách nebude přítomen žádný přesvědčivý morfologický korelát. S tím je spojená i otázka, zda lze jen na základě pozitivity tohoto biomarkeru indikovat resekční výkon a eventuálně, jaký zvolit typ výkonu.

Pancreatic cancer is a malignancy, which usually carries a poor prognosis; the 5-year survival is less than 6%. Therefore, its early detection in a stage when curable resection can be performed is essential to give the patients the best possible chance for a long-term survival. Despite the use of the most up-to-date diagnostic procedures, an early diagnosis of pancreatic carcinoma is rather unsuccessful. Furthermore, long-term survival rates for pancreatic cancer patients are still unsatisfactory, even when diagnosed early. Nevertheless, alterations occur in biomolecules as early as during the onset of oncogenesis, which can be detected by structure-sensitive spectroscopic methods. These methods provide a potential for detecting a sufficiently specific biomarker of early pancreatic carcinoma. A pilot study using molecular spectroscopy was conducted at the 1st Department of Internal Medicine, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Military University Hospital in Prague, Czech Republic, in cooperation with the Department of Analytical Chemistry, University of Chemistry and Technology in Prague, Czech Republic. In the study, we compared the spectral response of blood plasma of patients with pancreatic carcinoma and healthy controls. Molecular spectroscopy provided evidence of significant differences between the two groups as illustrated by the study results. This approach thus might be suitable for detecting a specific biomarker of early pancreatic carcinoma. The findings have forced us to rethink the practical benefits of all potential biomarkers. In the future, we might face a situation where although any given marker is positive in a patient, no convincing morphological correlation can be found using available imaging methods. An important question is thus raised – whether or not to indicate surgical resection only on the basis of the biomarker positivity, and what type of resection to opt for.

Chirurgická klinika 2 LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenská nemocnice Praha

Interní klinika 1 LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenská nemocnice Praha

Ústav analytické chemie Vysoká škola chemicko technologická Praha

Diagnosis of early pancreatic cancer and precursor lesions