Kvalifikovaný odhad potenciálních zdravotních rizik v životním i pracovním prostředí, existujících objektů i plánovaných projektů průmyslových, dopravních či jiných stavebních aktivit je nezbytnou součástí jejich auditu. Zatímco počáteční fáze odhadu rizika, jmenovitě jeho identifikace a odhad expozice, mají ryze přírodovědný charakter, vlastní odhad míry rizika již zahrnuje v rostoucí míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti). Sdělování rizika (risk communication) a zejména jeho zvládání/řízení (risk management) znamená, že přes psychosociální hlediska se posléze rozhodování o opatřeních ke zmírnění důsledků posuzovaného rizika dostává do polohy politické. Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap hodnocení rizika, je to, jak vnímá či hodnotí příslušné riziko populace, která mu bude či již je vystavena. Nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky labilních jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Psychosociální hlediska mohou mít při vnímání potenciálních zdravotních rizik zásadní význam. Platí to zejména tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice lidské populace danému faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita této expozice se pohybuje v hodnotách vzbuzujících pochybnosti z hlediska možných biologických účinků. Nejzávažnějším rysem těchto situací, zejména u psychicky labilnějších jedinců, je výskyt často úporných neuropsychických a psychosomatických problémů. Přes obtížnou objektivizaci představují pro nositele různou míru obtíží až utrpení, které z hlediska kvality jejich života nelze podceňovat. Prevencí těchto problémů může být systematická a včasná výchovná či vysvětlovací činnost, cílená zdravotní výchova v době příprav průmyslových, dopravních, vojenských či jiných staveb a využití a zapojení místních občanských aktivistů či aktivit. Jejím smyslem nesmí být laciná bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování o únosnosti jeho míry s uvedením výhod, které realizace projektu přinese. Dodatečné snahy vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí jsou zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím, že tyto informace jsou "dobře zaplacenými" dezinformacemi, jež zakrývají pravý stav věcí.

Qualified assessment of potential health risks in the living and working environment, related to existing buildings and planned industrial, transport or other building activities/projects is an essential part of their audit. While the initial phase of the risk assessment, namely its identification and exposure assessment, are of a purely naturalistic nature, the self-estimation of the risk level already includes increasingly arbitrary aspects (eg safety factors). Risk communication and, in particular, risk management mean that, in psychosocial terms, decision-making is then put into a political context. An indispensable component of that system of considerations, or simply a stage of risk assessment, is how it perceives or evaluates the relevant risk of the population that is or will be exposed to it. Insufficient, incomplete or purpose fully misrepresented information can lead psychologically labile individuals to psychosomatic health problems. Psychosocial aspects may be of paramount importance in perceiving potential health risks. This is especially true when our knowledge of the real health implications of human exposure to the environmental factor is incomplete, or the intensity of this exposure is in the range of doubts as to possible biological effects. The most serious feature of these situations, particularly among psychologically labile individuals, is the presence of often severe neuropsychic and psychosomatic problems. Despite the difficult objectification, for the bearer they pose different degrees of complaints or suffering, which cannot be underestimated in terms of the quality of their lives. The prevention of these problems can be systematic and timely educational or explanatory activity, targeted health education at the time of preparation of industrial, transport, military or other constructions and the use and involvement of local civic activists or activities. It should not be a cheap downplaying of the risk but a clear convincing of the acceptability of its degree with the advantages that the project will bring. Additional attempts to explain to the public the real state of affairs are usually accepted with distrust or spite, with the information being "well-paid" misinformations that conceal the true state of affairs.

Univerzita Karlova 1 lékařská fakulta Ústav hygieny a epidemiologie Praha Česká republika

Health risk assessment and psychosomatic and psychosocial aspects of risk perception

References provided by Crossref.org

Literatura