Uveitida je nitrooční zánět postihující duhovku, řasnaté těleso a cévnatku. Postižení okolních tkání (rohovka, skléra, sítnice, papila zrakového nervu) může ohrozit zrakovou ostrost. Příčinou uveitidy mohou být infekce, autoimunitní mechanismy, úrazy či nitrooční operace, nicméně asi ve 30–40 % případů zůstává příčina zánětu neznámá. Léčba se řídí etiologií uveitidy s ohledem na tíži zánětu a četnost komplikací spojených s rizikem zhoršení vizu. Léčebný postup je odlišný u akutního a chronického zánětu, také se může lišit u izolovaného nitroočního zánětu a u uveitidy asociované se systémovým onemocněním nebo v případě, že uveitida je projevem maskujícího syndromu. Cílem léčby je minimalizovat aktivitu zánětu, předejít komplikacím, zachovat co nejlepší vizus a ulevit pacientovi od subjektivních obtíží. V terapii infekčních uveitid se používají cíleně dle infekčního agens virostatika, antibiotika, antimykotika nebo anti­pro­tozoál­ní léky. Léčba neinfekčních uveitid zahrnuje nesteroidní antiflogistika, kortikoidy, imunosupresiva a biologickou léčbu. Součástí léčby předních uveitid je lokální aplikace mydriatik a cykloplegik z důvodu prevence vzniku zadních synechií a k uvolnění ciliárního spasmu. Uveitida autoimunitní etiologie asi ve čtvrtině případů souvisí se systémovým onemocněním (např. ankylozující spondylitida, sarkoidóza, roztroušená mozkomíšní skleróza, systémové vaskulitidy atd.), léčba je pak vedena ve spolupráci se specialisty daných oborů.

Uveitis is an intraocular inflammation of the iris, ciliary body and choroidea. The involvement of adjacent structures (cornea, sclera, retina, optic disc) may result in visual acuity impairment. Uveitis may be caused by infection, autoimmune mechanisms, ocular injury or surgery. However, in 30–40% of cases, the cause of intraocular inflammation remains unknown. The treatment varies according to acute or chronic course and differs also in isolated intraocular inflammation and in association with systemic disease or in case of masquerading syndrome. The main aims of therapy are to minimize the inflammatory activity, frequency of complications, to preserve the best visual acuity and to relieve patient’s discomfort. In case of infectious uveitis, treatment is indicated according to the causative agent, and thus the appropriate virostatics, antibiotics, anti‑fungal or antiprotozoal drugs are used. Non‑infectious uveitis therapy involves non‑steroid anti‑inflammatory drugs, corticosteroids, immunosuppressive drugs and biologic agents. Local mydriatics and cycloplegics are also used in cases of anterior uveitis to prevent posterior synechiae and relax the ciliary spasm. In approximately a quarter of cases, ocular autoimmune inflammation is associated with systemic disease (i.e., ankylosing spondylitis, sarcoidosis, multiple sclerosis, systemic vasculitis, etc.), treatment is then conducted in cooperation with a specialist in the related field.

Oční klinika 1 LF Uk a VFN Praha

Oční klinika 1 LF UK a VFN Praha

Therapy of uveitis

Literatura