Úvod: Srdeční zástava (SZ) s následnou cerebrální hypoxií vede k multifaktoriálnímu poškození mozku. Kognitivní deficit a vyšší míra depresivních projevů jsou nejčastěji popisovanými psychickými důsledky SZ. Cílem předkládané studie je charakterizovat psychosociální důsledky SZ. Metody: Průzkumného šetření se účastnilo 113 osob. K 62 pacientům po SZ bylo dle demografických charakteristik a premorbidní inteligenční úrovně přiřazeno 51 zdravých jedinců. Účastníkům byly předloženy testy kognitivní výkonnosti (Montreal Cognitive Assessment, MoCA), depresivních (Beck Depression Inventory-II, BDI-II) a úzkostných projevů (State-Trait Anxiety Inventory, STAI) a sociálních faktorů krize středního věku (Škála faktorů krize středního věku, ŠKSV). Výsledky: Analýza ukázala, že pacienti po SZ vykazují nižší kognitivní výkonnost (p = 0,016) a vyšší míru symptomů aktuální úzkosti (p = 0,023). V úrovni depresivních symptomů (p = 0,435) a v dlouhodobé úzkostnosti (p = 0,542) se pacienti po SZ nelišili od kontrolního souboru. Ex-post facto analýza založená na logistické regresi poukazuje na to, že nejsilnějším psychologickým prediktorem SZ je pohlaví (OR = 4,45) a míra aktuálně prožívané úzkosti (OR = 0,50). Analýza diskriminační funkce ukazuje, že predikce vzniku SZ je závislá na věku, kognitivní výkonnosti a na míře aktuální úzkosti (λ = 0,81, p = 0,028). Závěr: Výsledky studie ukazují, že SZ má významný vliv na rozvoj nežádoucích kognitivních a neuropsychiatrických projevů. Zařazení psychosociální péče a neuropsychiatrické léčby do komplexní péče o pacienty po SZ je žádoucí.

Background: Cardiac arrest (CA) leads to cerebral hypoxia resulting in multifactorial brain injury. Cognitive impairment and a higher degree of depressive symptoms are the most frequently described mental health problems after CA. The aim of the present study is to characterize psychosocial sequelae of CA. Methods: The study population included 113 subjects. 62 patients after CA were matched to 51 healthy controls according to demographic characteristics and premorbid intelligence level. Cognitive test (MoCA), inventories of depressive (BDI-II) and anxiety symptoms (STAI) and midlife crisis scale (MCS) were administrated to study participants. Results: The analysis showed that CA patients have a decreased level of cognitive performance (p = 0.016) and a higher degree of state anxiety symptoms (p = 0.023). There was no significant difference between CA patients and control subjects in the degree of depressive (p = 0.435) and trait anxiety symptoms (p = 0.542). Ex-post facto analysis based on logistic regression indicated that the strongest predictors of being classified as having had a cardiac arrest was male gender and state anxiety (OR = 4.45 and 0.50). Discriminant function analysis showed that group prediction was sensitive to age, cognitive performance, and state anxiety (λ = 0.81, p = 0.028). Conclusions: Our results show that CA has significant cognitive and neuropsychiatric sequelae. The integration of psychosocial care and neuropsychiatric treatment into the complex medical care of CA patients seems to be justified.

2 interní klinika kardiologie a angiologie 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Praha Česká republika

Anesteziologicko resuscitační oddělení Krajská nemocnice T Bati a s Zlín Česká republika

Klinika kardiologie Institut klinické a experimentální medicíny Praha Česká republika

Neurologická ambulance a Spánková poradna INSPAMED s r o Praha Česká republika

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Pražská vysoká škola psychosociálních studií s r o Praha Česká republika

Psychiatrická klinika 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Praha Česká republika

Psychosocial sequelae following cardiac arrest

References provided by Crossref.org

Literatura